Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se bez postroje neobejdete. Postroj však určitě oceníte i v každodenním fungování.
Věřím, že dobře znáte situaci, kdy vám vaši známí nebo jiní pejskaři něco doporučí. Tak to bylo v mém případě s “psími kšírami”, jak se jinak postroje, především pro menší psy, označují. Vás to zaujme a tak začnete hledat více informací. Někdy těch informací může být až moc. Když jsem se ponořila do nabídky postrojů, zjistila jsem, kolik různých typů se vlastně nabízí.
Zprvu jsem jen rychle prohlédla, jaké varianty mám pro svého chlupáče vlastně na výběr. Zjistila jsem, že nejčastěji se dělí podle toho, k čemu je člověk pro svého psa chce využít, tedy jejich funkčnosti. Našla jsem, že můžu zvolit postroj:
klasický nebo také někdy označovaný jako “krátký” s popruhy kolem krku a hrudníku. Ten je vhodný spíše pro menší a střední plemena psů a především ke “klasickému” venčení. Jedná se o takzvanou “pěší” nebo “no-pull” variantu;
norský má naopak popruhy umístěny v půlkruzích, a to na hrudi psa jeden širší popruh a na zádech druhý o něco menší šíře (stejně jako u klasického typu kolem hrudníku), a ten už je možné ho využít k tahu psa;
univerzální, a to především pro jeho variabilní nastavitelnost (okolo krku a hrudi), u kterého výrobci tvrdí, že postrojem doslova “roste” se psem;
varianty “tour” nebo mezi znalejšími známý také jako takzvaný “X-back” - ten se liší tím, že na zádech popruhy tvoří kříž, který napomáhá k ještě lepšímu tahu psa celým jeho tělem a bývá tak využíván i při mushingu;
“dlouhý”, který už je spíše určen profíkům, bývá bez spon a dalších překážek a obléká se přes hlavu a dle preferencí je buď v provedení “X-back” nebo s volnými zády.
Původně jsem sháněla jen postroj “obyčejný”, tedy pro běžné každodenní používání na vycházkách. Zjistila jsem, že této mé škatulce odpovídá kategorie “klasický”. Jenže při hlubší sondě o jednotlivých typech mne nakonec nejvíce zaujal takzvaný “norský” postroj. Ten totiž budeme moct využívat i pro sportovní vyžití a ještě o něco více ulevuje od tlaku na krku a psovi se tak lépe dýchá.
To pro mě bylo asi rozhodující. Náš pes sice umí chodit na vodítku i “spořádaně”, ale musí být neustále pod povely. Jinak velmi rád tahá, prostě to má v sobě. Jenže na klasickém obojku je tak napůl přiškrcený. To byl další důvod, proč jsem se začala ohlížet na radu známých po dalších variantách “vodidel”. Mimo to prý postroj uleví i páteři psa - to mi potvrdila i naše veterinářka, které jsem se hned nelenila zeptat.
Nespornou výhodou je i to, že se pes v postroji více uvolní. To, že se na vodítku škrtí, ho akorát stresuje a paradoxně pak tahá o to víc. Vedle toho se i rozloží síla psa rovnoměrněji. Navíc jsem zjistila, že tělo psa má dvě těžiště. Když je pes připnutý jen za obojek, nevyužívá se tak celá jeho síla, naopak ho to ještě omezuje v pohybu. Každý typ postroje tohle řeší po svém, záleží na výrobci a jeho zkušenostech.
A na závěr se podělím ještě o jeden tip a to především pro psy starší či obecně méně pohyblivé. Objevila jsem, že se prodávají i takzvané “mobility” postroje. Ty na sobě mají rukojeť a pán tak psovi může pomoct např. do auta tím, že ho za madlo vyzdvihne. Do auta se ale hodí i ostatní zmíněné typy psích kšír. Když totiž pes sedí na zadní sedačce v autě, musíte ho připoutat. Potřebovat k tomu budete i speciální psí pás. Více o tom najdete v článku s názvem “Autem na výlet i veterinu”.
My už bez postroje nevyjdeme ani na krok. Co vy? Jaký typ se vám nejvíce osvědčil?
Všichni se snažíme dát svým psím parťákům to nejlepší, od péče o zdraví až po volnočasové aktivity. Ani výživa v tom není výjimkou a u psů sleduje podobné moderní trendy, jako u lidí. Omezení či vyřazení obilovin z jídelníčku je jedním z hlavních a...
Ať už jde o kastraci nebo jakoukoli jinou operaci, vždy je potřeba dodržovat v určitém rozsahu následný klidový režim psa. To může být ovšem občas pořádný oříšek. Udržet hyperaktivního čtyřnohého mazlíčka v klidu není jen tak. Tady je pár tipů, jak...
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy,...
Artróza se řadí mezi nejčastější onemocnění kloubů u psů. Doprovází ji bolesti a omezení pohybu. A protože se nedá vyléčit, přináším vám pár tipů na opatření, kterými můžete parťákovi s artrózou trochu ulevit.
Že existují psí restaurace, salony a lázně, je už dnes celkem běžná věc. Lidé se snaží svým mazlíčkům dopřávat veškerý možný luxus. Některé nabízené procedury mají větší smysl, jiné menší, ne-li žádný. Thalassoterapie je ale zrovna jedna z těch, které...
V dnešní době jsou civilizačním chorobám vystaveni i naši mazlíci. Obezita, stejně jako lidem, nesvědčí ani jim. Víte, jak poznáte obezitu u své kočky, jaké jsou její příčiny a důsledky?
Opět začíná sezóna klíšťat, a tak je na čase začít před nimi naše mazlíky chránit. Tito parazité totiž psy krom boreliózy ohrožují i anaplazmózou. A fakt, že je toto onemocnění nepříliš známé, neubírá na jeho vážnosti. Víte, na co si máte dát pozor?
Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.
Každá, byť sebemenší operace s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Jde také jak o psychickou, tak o fyzickou zátěž zvířete. Sepsala jsem tedy pár tipů, jak rizika i zátěž co nejvíce eliminovat.
Minule jsem vám vysvětlila, že alergie na srst jako taková neexistuje. Řekli jsme si o alergenech, o příznacích alergie a jak je to s hypoalergenními plemeny. Dneska vám poradím, jak se s alergií vypořádat, aniž byste se museli mazlíka zbavovat....
Věděli jste, že pojem “alergie na srst” je vlastně nesmyslný? Alergenem totiž nejsou samotné chlupy. Na co přesně má tedy člověk alergii, pokud je alergický na psy nebo kočky a musí se hned zvířete zbavovat, pokud u něj taková alergie vznikne? A...
O tom, jak cítí bolest psi a jak ji (ne)projevují, už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak je to s kočkami. U nich totiž není mnohdy jednoduché bolest vůbec zpozorovat. Pro jejich zdraví a pohodu je ale včasné rozpoznání problému důležité.