Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se bez postroje neobejdete. Postroj však určitě oceníte i v každodenním fungování.
Věřím, že dobře znáte situaci, kdy vám vaši známí nebo jiní pejskaři něco doporučí. Tak to bylo v mém případě s “psími kšírami”, jak se jinak postroje, především pro menší psy, označují. Vás to zaujme a tak začnete hledat více informací. Někdy těch informací může být až moc. Když jsem se ponořila do nabídky postrojů, zjistila jsem, kolik různých typů se vlastně nabízí.
Zprvu jsem jen rychle prohlédla, jaké varianty mám pro svého chlupáče vlastně na výběr. Zjistila jsem, že nejčastěji se dělí podle toho, k čemu je člověk pro svého psa chce využít, tedy jejich funkčnosti. Našla jsem, že můžu zvolit postroj:
klasický nebo také někdy označovaný jako “krátký” s popruhy kolem krku a hrudníku. Ten je vhodný spíše pro menší a střední plemena psů a především ke “klasickému” venčení. Jedná se o takzvanou “pěší” nebo “no-pull” variantu;
norský má naopak popruhy umístěny v půlkruzích, a to na hrudi psa jeden širší popruh a na zádech druhý o něco menší šíře (stejně jako u klasického typu kolem hrudníku), a ten už je možné ho využít k tahu psa;
univerzální, a to především pro jeho variabilní nastavitelnost (okolo krku a hrudi), u kterého výrobci tvrdí, že postrojem doslova “roste” se psem;
varianty “tour” nebo mezi znalejšími známý také jako takzvaný “X-back” - ten se liší tím, že na zádech popruhy tvoří kříž, který napomáhá k ještě lepšímu tahu psa celým jeho tělem a bývá tak využíván i při mushingu;
“dlouhý”, který už je spíše určen profíkům, bývá bez spon a dalších překážek a obléká se přes hlavu a dle preferencí je buď v provedení “X-back” nebo s volnými zády.
Původně jsem sháněla jen postroj “obyčejný”, tedy pro běžné každodenní používání na vycházkách. Zjistila jsem, že této mé škatulce odpovídá kategorie “klasický”. Jenže při hlubší sondě o jednotlivých typech mne nakonec nejvíce zaujal takzvaný “norský” postroj. Ten totiž budeme moct využívat i pro sportovní vyžití a ještě o něco více ulevuje od tlaku na krku a psovi se tak lépe dýchá.
To pro mě bylo asi rozhodující. Náš pes sice umí chodit na vodítku i “spořádaně”, ale musí být neustále pod povely. Jinak velmi rád tahá, prostě to má v sobě. Jenže na klasickém obojku je tak napůl přiškrcený. To byl další důvod, proč jsem se začala ohlížet na radu známých po dalších variantách “vodidel”. Mimo to prý postroj uleví i páteři psa - to mi potvrdila i naše veterinářka, které jsem se hned nelenila zeptat.
Nespornou výhodou je i to, že se pes v postroji více uvolní. To, že se na vodítku škrtí, ho akorát stresuje a paradoxně pak tahá o to víc. Vedle toho se i rozloží síla psa rovnoměrněji. Navíc jsem zjistila, že tělo psa má dvě těžiště. Když je pes připnutý jen za obojek, nevyužívá se tak celá jeho síla, naopak ho to ještě omezuje v pohybu. Každý typ postroje tohle řeší po svém, záleží na výrobci a jeho zkušenostech.
A na závěr se podělím ještě o jeden tip a to především pro psy starší či obecně méně pohyblivé. Objevila jsem, že se prodávají i takzvané “mobility” postroje. Ty na sobě mají rukojeť a pán tak psovi může pomoct např. do auta tím, že ho za madlo vyzdvihne. Do auta se ale hodí i ostatní zmíněné typy psích kšír. Když totiž pes sedí na zadní sedačce v autě, musíte ho připoutat. Potřebovat k tomu budete i speciální psí pás. Více o tom najdete v článku s názvem “Autem na výlet i veterinu”.
My už bez postroje nevyjdeme ani na krok. Co vy? Jaký typ se vám nejvíce osvědčil?
Příběh udatného Bamsyho se začal psát v norském Oslu v roce 1937. Jako štěně ho koupil lodní kapitán Erling Hafto, který z něj začal vychovávat pravého námořníka. Už od útlého štěněčího věku se tak Bamsy plavil na lodích a seznamoval se s životem na...
Hned v úvodu musím zdůraznit, že každý pes je jiný. Každý prožívá nervozitu jinak, a tudíž ji i jinak projevuje. Někteří se bojí, jiní se hned ženou do boje. Je úkolem pána poznat, co jeho pes zrovna cítí, a pokud možno i předvídat, jaká situace mu...
Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?
Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...
Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...
O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.
Každý majitel kočky už určitě někdy slyšel o šantě kočičí, kočičí mátě, kocourníku nebo catnipu. Pod všemi těmi názvy se schovává bylina, která většinu koček přivádí do “rauše”.
Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.
Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).
Ačkoli se může zdát, že vás má kočka u ocasu a jste jí lhostejní, možná v jejím chování přeci jen najdete projevy náklonnosti. Víte, jak kočky takovou náklonnost k člověku projevují?
Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...
Doba dovolených je konečně tady a mnozí z nás plánují, kam se letos vydají. Pokud se rozhodnete jet za dobrodružstvím autem a vzít s sebou i svého psího parťáka, možná se vám bude hodit pár rad, jak pesanovi zajistit bezpečí a cestu mu co nejvíce...