Hlodavec chalupář

Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když berete svého hlodavce s sebou na chalupu.

Než vyrazíte

Základem úspěšné cesty se zvířecím mazlíčkem je příprava, ostatně tak jako u jakéhokoli cestování. Přípravě byste měli věnovat čas především, jedete-li se zvířátkem ven poprvé a nové místo ještě není řádně vybaveno. Na co tedy při pátečním shonu určitě nezapomenout?

  • Krmení - ačkoli můžete mít na zahradě u chalupy pro vašeho hlodavce úžasnou pastvinu, vždy je dobré mít po ruce i krmení, na které je zvyklý z domova.
  • Napáječka, mistička či jiná nádoba na vodu - voda je základ života, a tak raději nespoléhejte, že v dílně po dědovi najdete volný ventilek k napáječce, kterou si ukutíte z pet lahve, ale raději si vezměte s sebou jeden náhradní.
  • Klec - i na výletě potřebuje váš hlodavec bezpečné prostředí a místo, kam se může schovat. Jistě bude zprvu z nového prostředí trochu vyplašený, a tak mu klec bude sloužit nejen jako noční domeček, ale i denní úkryt. Přenosnou klec doporučuji, i když máte například volné venkovní králíkárny, aby s vámi mohlo být zvířátko přes noc uvnitř chalupy.
  • Stelivo a další materiál - nemusíte nutně hlodavcovi brát s sebou jeho oblíbené hračky, ale dle druhu hlodavce byste určitě neměli zapomenout na potřebné stelivo, a to především z hygienických důvodů.
  • Přepravku - a v neposlední řadě je potřeba zajistit zvířeti bezpečnou cestu. Přepravka by tak neměla být ani příliš velká, aby si zvíře ve volném prostoru neublížilo, ale ani příliš malá, aby se tam zbytečně netěsnalo. Na cestu mu můžeme do přepravky vložit nějaký ten pamlsek. Je-li cesta delší, určitě byste měli myslet také na pitný režim.

Pokud vyrážíte na cestu s hlodavcem poprvé, určitě je dobré zvíře na přepravku zvykat několik dní dopředu. Říká se, že malí hlodavci trpí takzvaným transportním stresem, snažte se být tedy před cestou klidní, nedělat zrychlené pohyby a mluvit klidným hlasem, abyste ho ještě více nestresovali. Pokud by se vám ukázalo, že zvíře cestu velmi těžce snáší, uděláte nejlépe, poradíte-li se s veterinářem, jestli je možné zvířeti podat nějaké lék na zklidnění, např. malé množství kynedrilu.

Venkovní výběh

Jste na místě a váš hlodavec se již seznámil s novým prostředím uvnitř chalupy. Je na čase vyrazit ven. Pokud nepatříte mezi zapálené kutily, můžete využít již relativně pestré nabídky nejen zverimexů, ale i nejrůznějších hobby marketů, které nabízejí již hotové výběhy, ohrádky a další. Výběhy jsou k dispozici buď jednoduché či kombinované, například pro snadné spojené s králíkárnou. Co se týče materiálů, nejčastěji najdete kombinaci dřeva a pletiva.

Někteří hlodavci rádi šplhají a skáčou, v takovém případě je potřeba připevnit pletivo i shora na ohrádku tak, aby nemohli utéct. Jiní se pro změnu rádi podhrabávají - doporučuje se stěny výběhu, ideálně z pletiva, zapustit několik desítek centimetrů do země. Pokud máte hlodavce zabezpečeného proti úniku, neměli byste ještě zapomenout na to:

  • zajistit alespoň v části výběhu stín ať už pod stromem či přistaveným slunečníkem, ale také přístup k čerstvé vodě, abyste předešli úžehu či úpalu,
  • zkontrolovat, jestli se ve výběhu nepovalují větvičky či nerostou jiné rostliny, které by mohli hlodavci způsobit otravu či být jinak škodlivé,
  • a zabezpečit nejen hlodavce před únikem, ale rovněž před případným napadením dravcem či sousedovic kočkou. Opět by mělo pomoct pletivo umístěné shora.

Na závěr mne ještě napadá, že by vás mohlo zajímat, jak je to s očkováním pro pobyt hlodavce venku. Obecně se malý hlodavci neočkují pro domácí ani venkovní chov, očkovat se nechávají jen králíci a to proti králičímu moru a myxomatóze. Pokud byste se přeci jen báli, že by se hlodavec mohl něčím nakazit, poraďte se raději s veterinářem a zvažte případné hlídání v domácím prostředí.

Uvedená doporučení jsou spíše obecnějšího charakteru. Je důležité si uvědomit, že každý hlodavec může mít odlišné nejen potřeby, ale také povahu. Zatímco jeden může být vyložený kliďas, jiný může být pěkný ďáblík, a stejně odlišně mohou snášet nové prostředí.

A jak jste na tom vy? Jezdíte s mazlíčky na chalupu nebo je raději dáváte k příbuzným a známým?

(Zdroj: http://www.rozhlas.cz/poradnapraha/chovatele/_zprava/mala-zvirata-jsou-prekvapive-velmi-citliva-na-transport--1076808)

Související články

Ruční odchov koťat

Blíží se doba koťátek. Venku ale můžou koťátka o svou mámu z mnoha příčin přijít. Navíc lidé začnou nechtěné přírůstky do rodiny odkládat. Může se vám tedy lehce stát, že narazíte na malé kočičí novorozence. Pokud se rozhodnete sami se o ně postarat,...

Psi se žlutou stužkou

Možná už jste na ulici potkali pejska s uvázanou žlutou stužkou na obojku nebo na vodítku. Věděli jste, že nejde jen o módní doplněk, ale o zprávu pro kolemjdoucí?

Králičí hop, aneb parkur trochu jinak

Králičí hop je poměrně mladá disciplína, která si rychle získává své příznivce. Koneckonců králíci jsou pro skákání přímo stvoření, tak proč toho nevyužít k zábavě jak jich samotných, tak i jejich páníčků.

Pes zavřený v rozpáleném autě

Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?

Jak to chodí v kočičím depozitu - interview

Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...

Psí historie II: Hačikó

V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...

Hladovka jednou týdně - mýtus nebo pravda?

Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...

Kdy už je nadměrný pohyb pro psa škodlivý

Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.  

Jak jsem byla na odchytu koček

Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.

Psí deprese

Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?