Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když berete svého hlodavce s sebou na chalupu.
Než vyrazíte
Základem úspěšné cesty se zvířecím mazlíčkem je příprava, ostatně tak jako u jakéhokoli cestování. Přípravě byste měli věnovat čas především, jedete-li se zvířátkem ven poprvé a nové místo ještě není řádně vybaveno. Na co tedy při pátečním shonu určitě nezapomenout?
Krmení - ačkoli můžete mít na zahradě u chalupy pro vašeho hlodavce úžasnou pastvinu, vždy je dobré mít po ruce i krmení, na které je zvyklý z domova.
Napáječka, mistička či jiná nádoba na vodu - voda je základ života, a tak raději nespoléhejte, že v dílně po dědovi najdete volný ventilek k napáječce, kterou si ukutíte z pet lahve, ale raději si vezměte s sebou jeden náhradní.
Klec - i na výletě potřebuje váš hlodavec bezpečné prostředí a místo, kam se může schovat. Jistě bude zprvu z nového prostředí trochu vyplašený, a tak mu klec bude sloužit nejen jako noční domeček, ale i denní úkryt. Přenosnou klec doporučuji, i když máte například volné venkovní králíkárny, aby s vámi mohlo být zvířátko přes noc uvnitř chalupy.
Stelivo a další materiál - nemusíte nutně hlodavcovi brát s sebou jeho oblíbené hračky, ale dle druhu hlodavce byste určitě neměli zapomenout na potřebné stelivo, a to především z hygienických důvodů.
Přepravku - a v neposlední řadě je potřeba zajistit zvířeti bezpečnou cestu. Přepravka by tak neměla být ani příliš velká, aby si zvíře ve volném prostoru neublížilo, ale ani příliš malá, aby se tam zbytečně netěsnalo. Na cestu mu můžeme do přepravky vložit nějaký ten pamlsek. Je-li cesta delší, určitě byste měli myslet také na pitný režim.
Pokud vyrážíte na cestu s hlodavcem poprvé, určitě je dobré zvíře na přepravku zvykat několik dní dopředu. Říká se, že malí hlodavci trpí takzvaným transportním stresem, snažte se být tedy před cestou klidní, nedělat zrychlené pohyby a mluvit klidným hlasem, abyste ho ještě více nestresovali. Pokud by se vám ukázalo, že zvíře cestu velmi těžce snáší, uděláte nejlépe, poradíte-li se s veterinářem, jestli je možné zvířeti podat nějaké lék na zklidnění, např. malé množství kynedrilu.
Venkovní výběh
Jste na místě a váš hlodavec se již seznámil s novým prostředím uvnitř chalupy. Je na čase vyrazit ven. Pokud nepatříte mezi zapálené kutily, můžete využít již relativně pestré nabídky nejen zverimexů, ale i nejrůznějších hobby marketů, které nabízejí již hotové výběhy, ohrádky a další. Výběhy jsou k dispozici buď jednoduché či kombinované, například pro snadné spojené s králíkárnou. Co se týče materiálů, nejčastěji najdete kombinaci dřeva a pletiva.
Někteří hlodavci rádi šplhají a skáčou, v takovém případě je potřeba připevnit pletivo i shora na ohrádku tak, aby nemohli utéct. Jiní se pro změnu rádi podhrabávají - doporučuje se stěny výběhu, ideálně z pletiva, zapustit několik desítek centimetrů do země. Pokud máte hlodavce zabezpečeného proti úniku, neměli byste ještě zapomenout na to:
zajistit alespoň v části výběhu stín ať už pod stromem či přistaveným slunečníkem, ale také přístup k čerstvé vodě, abyste předešli úžehu či úpalu,
zkontrolovat, jestli se ve výběhu nepovalují větvičky či nerostou jiné rostliny, které by mohli hlodavci způsobit otravu či být jinak škodlivé,
a zabezpečit nejen hlodavce před únikem, ale rovněž před případným napadením dravcem či sousedovic kočkou. Opět by mělo pomoct pletivo umístěné shora.
Na závěr mne ještě napadá, že by vás mohlo zajímat, jak je to s očkováním pro pobyt hlodavce venku. Obecně se malý hlodavci neočkují pro domácí ani venkovní chov, očkovat se nechávají jen králíci a to proti králičímu moru a myxomatóze. Pokud byste se přeci jen báli, že by se hlodavec mohl něčím nakazit, poraďte se raději s veterinářem a zvažte případné hlídání v domácím prostředí.
Uvedená doporučení jsou spíše obecnějšího charakteru. Je důležité si uvědomit, že každý hlodavec může mít odlišné nejen potřeby, ale také povahu. Zatímco jeden může být vyložený kliďas, jiný může být pěkný ďáblík, a stejně odlišně mohou snášet nové prostředí.
A jak jste na tom vy? Jezdíte s mazlíčky na chalupu nebo je raději dáváte k příbuzným a známým?
Tito majestátní psi s dlouhou historií na první pohled budí respekt. Při správné socializaci a výchově jsou to však příjemní a oddaní společníci. Vynikají vysokou inteligencí a samostatností. Blíže vám je představit mi pomohli chovatelé Antonín Kadlec...
Elektrický obojek může být skvělou pomůckou k výcviku ale i zajištění bezpečnosti psa. Musíme ovšem vědět, jak ho správně nastavit a používat. Ve výsledku k samotnému výboji pak ani nikdy nemusí dojít. Na základní principy jeho bezpečného používání...
Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.