Lidé žijící v bytě se často před pořízením pejska rozhodují i podle jeho velikosti a často padne volba na malé plemeno, kterému stačí malé teplé místečko a malý městský byt je pro ně ideální. Není divu, že se malí roztomilí psíci stali velmi oblíbenými mazlíčky. I oni ale mají své „vrtochy“, na které by si jejich majitelé měli dát pozor, aby je i přes svůj malý vzrůst nepřeválcovali.
Přestože se může zdát, že malý pes je méně náročný na výchovu a péči, je proto důležité nezapomínat na jejich temperament. Malá plemena bývají často tvrdohlavá a mají své vlastní představy o tom, kdo by měl být hlava rodiny.
Díky tomu, že nezabírají mnoho místa, se malí psíci snadno vejdou i do menších bytů. Většina z nich je navíc opravdu spokojená na gauči po vašem boku. To je ideální pro život v městském bytě, kde mohou být neustále v kontaktu se svými majiteli. Ideálně pokud si ho můžete vzít i do práce, kde s vámi bude moct trávit celý den.
Malí psi mají obecně nižší nároky na fyzickou aktivitu – i zde ale najdeme výjimky. Samozřejmě potřebují pravidelné procházky a pohyb, ale krátké vycházky do parku či kolem bloku často postačují k tomu, aby se udrželi v kondici.
Také manipulace s malým psem je snazší – snadno se vejde do přepravky a v hromadné dopravě zůstane většinou bez povšimnutí.
Kdo je hlava rodiny?
I přes jejich malý vzrůst mají zpravidla opravdu odvážné srdce, silný temperament a nebojí se to dát světu najevo. To může pro některé majitele představovat výzvu. Malí psi mohou mít často sklony k nezávislosti, ochranářskému chování a může se zdát, že jen neradi udělají to, co po nich chceme.
Pro malé pejsky často není jejich velikost překážkou a může nám připadat, že se chovají, jako by byli mnohem větší. Hlasité štěkání a „vyskakování“ si na daleko větší psy nebo kolemjdoucí se tak může stát běžnou součástí soužití s malým pejskem.
Přestože se nám jejich tvrdohlavost a odvážné chování můžou zdát roztomilé, neměli bychom jim vše tolerovat. Může se totiž stát, že nám v opačném případě pejsek přeroste přes hlavu. Všichni psi potřebují výcvik, bez ohledu na velikost a roztomilost (nejen) ve štěněcím věku. Nedostatečný výcvik a socializace mohou mít za následek agresivní reakce na okolí a neustálé štěkání. Chcete-li domácího mazlíčka, kterého budete brát rádi na procházky, výcvik rozhodně nepodceňte.
Důslednost a pozitivní motivace
I u malých pejsků platí, že s výchovou je potřeba začít co nejdříve, nenechte se proto okouzlit jejich roztomilostí. V dospělosti by se mohlo snadno stát, že si pejsek bude dělat, co se mu zlíbí, a domácnosti bude vládnout on.
Kromě velké trpělivosti je klíčem k úspěchu silná pozitivní motivace. Najděte něco, co na vašeho pejska platí – pro někoho to může být chutný pamlsek, pro jiné hra nebo pomazlení. Naopak velkou chybou by mohly být tresty, které v pejskovi mohou vyvolat negativní asociace, stres a strach.
Při výcviku je potřeba být také důslední a pejskům neustupovat. Díky jejich chytré povaze rychle pochopí, že vás snadno obměkčí a budou své roztomilosti využívat ve vlastní prospěch. Trénink by měl být zábavný a plný her, které posílí váš vzájemný vztah a učiní ho pro psa zajímavým. Malí psi jsou zpravidla velmi chytří a učení nových triků a kousků pro ně může být skvělou zábavou.
Také socializace je důležitou součástí výchovy každého psa, ale u malých plemen je to obzvlášť důležité. Ujistěte se, že váš pes má příležitosti setkávat se s různými lidmi, zvířaty a situacemi. Čím více pozitivních zkušeností váš pejsek zažije, tím sebevědomější a klidnější bude.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
