Výchova štěněte: jaké by měly být vaše první kroky?
Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte se proto trpělivostí a můžete se pustit do nácviku prvních povelů!
První kroky
Jakmile si přivezete štěňátko domů, je ho poptřeba seznámit s novým domovem, ukázat mu místo na spaní a odpočinek a seznámit ho se všemi členy domácnosti. Jedním z prvních kroků které by se ve výchově neměly zanedbat, je postupně osvojování a povzbuzování hygienických návyků, které by mělo v základu mít už od chovatele. Ze začátku je proto potřeba být ve venčení opravdu důslední a štěně brát několikrát za den ven a nezapomínat ani na noční venčení. Po každém vyvenčení je štěňátko potřeba pořádně pochválit a odměnit pamlskem.
Štěňátko byste měli postupně učit také trávit čas osamotě. Zabráníte tak stresu a nešťastnému štěkání v době vaší nepřítomnosti. Malé štěně pravděpodobně ještě nikdy nebylo úplně samo a je proto potřeba počítat s tím, že na začátku nejspíš nezvládne být doma samo celý pracovní den. Na samotu by si mělo proto zvykat postupně. Ukazujte mu bezpečné místo, kde má odpočívat a nejprve štěně nechávejte samotné jen na pár minut a po návratu ho odměňte pamlskem. Postupně tento interval prodlužujte. Štěně rychle pochopí, že se vždy vrátíte a nebude v době vaší nepřítomnosti nervózní.
Ve výchově malých štěňat jsou důležitá pravidla důslednost a pravidelný režim, ale také pocit jistoty a porozumění. Součástí výchovy je také hned od začátku naučit štěně na pravidelný režim v krmení. Ukazujte štěněti, že jste jeho parťák, na kterého se může vždy spolehnout.
Ukažte pejskovi, co smí a co ne
S výchovou byste měli začínat postupně a není dobré klást na malé štěně příliš velké nároky. Než začnete s výcvikem, je potřeba pejska naučit poslouchat, nastavit mu jasné hranice – tedy kde má pelíšek, ukázat mu, co smí a co ne (například, že nesmí skákat do postele, kousat nábytek nebo loudit u stolu). Na začátku je důležité psa naučit také na venčení a naučit ho být o samotě.
Připravte se na to, že ze začátku bude potřeba opravdu pořádná dávka trpělivosti. Malá štěňátka ještě nic neznají a nevědí, co smí a co ne. Proto budou zkoušet vše, co svět nabízí! Není proto dobré štěně trestat za prohřešky a jen mu vše zakazovat. Naopak! Ukažte mu, co je správně – například, pokud nechcete, aby pes skákal do postele, dejte mu najevo, že nesmí, a potom mu ukažte jeho pelíšek, kam si může lehnout. Za dobré chování naopak pejska odměňujte a pořádně ho chvalte!
První povely by neměly být komplikované
Prvními kroky ve výcviku by měly být zaměřeny na vzájemný bonding. Budování vzájemného vztahu založeného na důvěře a porozumění je důležité mimo jiné i pro následné zvládnutí základní poslušnosti. Nejprve je potřeba získat pozornost a naučit štěně reagovat na jméno a naučit ho správně reagovat na přivolání.
Součástí výchovy štěněte by postupně mělo být také učení základních povelů. Ty by ale neměly být složité – nejprve je vhodné přidávat jednoduché povely, jako je „sedni”, „nesmíš” nebo „místo”. Přidávat můžete také různé triky, které jsou přiměřené fyziologickému vývoji štěněte a budou ho bavit. Nácvikem povelů a triků postupně budujeme mentální i fyzické skills štěněte. Nácvik povelů by měl být spojen s pozitivní motivací a pořádnou odměnou, například v podobě pamlsků a pořádné pochvaly.
V průběhu výchovy nesmíte zapomínat ani na dostatek odpočinku a prostoru pro hru, aby mělo vaše štěňátko možnost všechny nové zážitky vstřebat a nachystat se na další. Zbytečně ho nepřetěžujte, přílišné nároky mohou mít opačný výsledek.
Socializace = alfa a omega výcviku
Kromě zvládnuté poslušnosti by se nemělo zapomínat na postupnou socializaci psa. Díky socializaci se pejsek naučí přiměřeně reagovat na různé situace, které ho v životě potkají.
Štěně by mělo být v ideálním případě dobře socializované už od chovatele, projít tzv. rannou socializací, kdy si zvyká na lidskou přítomnost, hraje si se sourozenci, chápe a rozumí hiearchickému nastavení a především si osvojuje principy chování své matky. I proto je důležité si velmi pečlivě vybrat chovatele, od kterého si štěně pořídíte. Správně socializované štěňátko od chovatele by už mělo být zvyklé na řadu podnětů, ať už se jedná o dospělé, děti různého věku, doteky lidí, zvuky, povrchy, jiné psy nebo manipulaci se štěnětem.
V socializaci je důležité pokračovat i potom, co si štěňátko přinesete domů, a to až do dospělého věku. Proto je ho potřeba seznamovat s jeho okolím, s lidmi, se psy, rušným prostředím nebo vnitřními prostory. Obecně platí, že bychom ho měli brát s sebou téměř všude, kde je to možné. Základem je dopřát štěněti dostatek odpočinku, aby bylo schopné informace postupně zpracovávat a na vše si zvykat.
Čeho se při výchově psa naopak vyvarovat:
Na štěně příliš netlačte, neklaďte na něj (ani na sebe) příliš velké nároky. Proces učení chvíli trvá, proto je nepravděpodobné, že vše pochopí na první pokus. Najděte takovou cestu, aby štěně učení bavilo, a nakonec vaše povely plnil s radostí.
Štěně nepřetěžujte ani fyzicky, ani psychicky. Výchovu a výcvik je vhodné provádět vždy jen pár minut. Zátěž můžete přidávat postupně, až bude pejsek starší.
Štěňátko postupně učte takové návyky, které by si mělo odnést i do dospělosti.
Představte si, že přes léto nosíte stejně huňatý kožíšek jako naši kočičí parťáci. Ačkoli se jedná o jejich chloubu, v parnech posledních týdnů jim to vůbec nezávidím. Při pohledu na naše dvě kočičky jsem začala přemýšlet, jak jim pomoct přečkat léto.
Také jste měli jako děti rádi orientační běhy? A nyní rádi vyrážíte na výlety do terénu ve volné přírodě, kde putujete krajinou? A vždy vás při tom doprovází váš chlupáč? Pokud jste na všechny tři otázky odpověděli ano, tak je pro vás ideální...
Je čas letních dovolených a kam se chystáte vy? Někdo jezdí za dobrodružstvím k moři a někdo jiný dává přednost klidné přírodě v horách. Já jsem spíše horal. Horské hřebeny nám nabízejí dlouhé procházky na čerstvém vzduchu, které naši čtyřnozí parťáci...
Říká se o nás, že jsme národ chalupářů. Rádi trávíme volný čas mimo civilizaci a ideálně někde co nejblíže přírodě. To platí dvojnásob i o našich mazlíčcích, a to i těch hlodavčích. Dnes jsem si pro vás připravila pár rad, na co nezapomenout, když...
V jednom z minulých článků (“Jako psi a kočky”) jsem se zaměřila na otázku, jak spolu vlastně vychází zástupci dvou nejrozšířenějších zvířecích mazlíčků, a to kočky a psi. V článku jste rovněž našli doporučení, jak postupovat při jejich vzájemném...
Se psy jsem vyrůstala, jsem jimi obklopena i nyní v dospělém věku a k lásce ke všem zvířatům budu vychovávat i své děti. Za tu dlouhou dobu jsem poznala, že ne každý sdílí mé chovatelské nadšení a někteří lidé se psů dokonce velmi bojí. Jak můžete...
Léto, to je období krásných slunečních dní spojených se spousty odpolední strávených s mým chlupáčem u vody nebo na procházce v lese. Stejně jako pro člověka, může se i pro psa stát slunce nemilým společníkem. V těchto dnech je opravdu potřeba dávat...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Jsem milovníkem přírody a nijak se tím netajím. I proto se snažím veškerý volný čas trávit se svým chlupáčem někde v přírodě. Často opustíme městské parky a vydáváme se do české divočiny prozkoumávat pro nás dosud neobjevené. Jenže les není město a je...
Jak vychází psi s kočkami a jak kočky se psy? Z vlastní zkušenosti vím, že nelze jednoznačně říct, že by se nesnesli, ale ani potvrdit, že by se z nich ve všech případech časem stali nejlepšími kamarády. Jde je harmonickému vztahu naučit? A jak to máte...
Končí školní rok a začínají letní prázdniny. Chaos běžného roku na chvíli ustává a všichni jsou o něco více uvolněnější. Mne se bohužel letní prázdniny už přímo nedotýkají, ale léto a chuť se bavit mi zůstává a stejně tak mému pesanovi. A jaká zábava...
Také si říkáte, o co jde? No přeci o kapybaru - největšího žijícího hlodavce, který se však zároveň stává oblíbeným, i když trochu netradičním domácím zvířetem. Je vedro, a proto jsem se teď hodně věnovala vodním tématům. A u vody zůstaneme i...