Jak psa (ne)trestat

Také se váš jinak velmi hodný chlupáč sem tam rozhodne otestovat vaši trpělivost a prověřit, jakže to máte s tou hierarchií ve smečce? Je zcela normální, že i vychovaný psí společník někdy neuposlechne povel nebo dokonce provede nějakou rošťárnu ve vaší nepřítomnosti. Když taková situace nastane, jak na ni ale (ne)reagovat?

Ačkoli to děláme neradi, v téměř každém soužití člověka se psem nastávají situaci, kdy pes vyvede neplechu, a my řešíme, jestli a jak ho vhodně potrestat. Pokud se u psího chlupáče objeví nežádoucí chování, neměli bychom ho rozhodně přehlížet, trest patří k výchově stejně jako odměna, neměl by ale převažovat. Oboje vychází z principů takzvaného operativního podmiňování. Psí logika totiž funguje na základě spojování si příjemných a nepříjemných důsledků v reakci na spontánní chování zvířete.

Čeho se vyvarovat?

Po troše teorie se na to pojďme podívat prakticky. Ve vztahu pána a jeho psa jsou dvěma klíčovými faktory důvěra a respekt. V první řadě bychom se při trestání měli vyvarovat emocí, ale i hrubé síly v podobě fyzických trestů. Používáme-li k trestání pomocníka v podobě novin nebo vodítka, o to hůř. Taková reakce je pro psí chlupáče nepřirozená a v konečném důsledku zcela kontraproduktivní. Pes motivovaný strachem se může začít chovat agresivně, nebo se jeho agresivita může prohloubit, v sebeobraně se tak může chovat útočně. Ve snaze uniknout bolestivému trestu může zvíře jednat zkratově a v horším případě se i zranit, např. vběhnutím do silnice při útěku před výpraskem.

I další projevy demonstrace síly jsou považovány za neúčinné a ničí důvěru, která je alfou a omegou spokojeného vzájemného soužití. Nastavení jasných pravidel a hranic je jedna věc, dávání najevo fyzické převahy (například hrubým povalováním na záda) je věc druhá a psí poslušnost si tím člověk nezíská. Stejně sporné je i vytřepání psa za kůži za krkem. Pokud už se majitel rozhodně psa vytřepat, mělo by to být jen velmi krátce, jako to dělají feny, které tím za doprovodu vrčení spíše “zlobivá” štěňata odhazují. Mezi dospělými psími jedinci se totiž obecně vytřepání považuje za signál značící smrtelné nebezpečí. Stejně tak neefektivní může být i zvýšený hlas a další projevy hysterie, reakcí psa pak může být další škádlení, které pána ještě více rozohní.

Prevence až na prvním místě a jak psa potrestat

V první řadě bychom se měli snažit nežádoucímu chování předcházet, a pokud nastane, tak se zaměřit na příčiny, nikoli na projevy a důsledky. Když si pořídíme malého psího chlupáče, měli bychom ho naučit rozlišovat správné a nesprávné chování, např. pomocí pozitivní motivace, kdy jej za to správné odměňujeme. Už samotný fakt, že nedostane odměnu, když například po dlouhém váhání a očuchání všech okolních keříků nakonec přijde na zavolání, je určitou formou trestu. Pes zjistí, že z takového chování nemá žádný užitek, a do budoucna by ho tak měl sám opustit. Pokud jsou odstupňované odměny, např. slovní pochvala spolu s pamlskem a pohlazením, můžeme jako trest postupně ubírat, a tím signalizovat, že je něco špatně.

Dalším způsobem trestu je slovní pokárání - a to klidné, tiché a krátké, avšak současně důrazné a připomínající psí zavrčení. Měl by mu také předcházet takzvaný zákazový povel například  “ne”, “nesmíš”, “zlobivý pes” nebo jiné varování, např. zachrastění klíči. Až poté by měla přijít naše reakce. Je třeba připomenout, že psa musíme ale tzv.“nachytat na švestkách”, aby si trest spojil s prohřeškem. Trest může být i neverbální pomocí našich gest, například že psa budeme jednoduše ignorovat (to je vhodné spíše doma než venku :-)). Pokud načapáme chlupáče s hlavou zabořenou v odpadkovém koši, můžeme jej i lehce plácnout přes zadek, nebo venku při svačení nějakých odpadků jemně podržet za čumák. Používá se i krátké zacukání vodítkem. Na závěr je ještě důležité říct, že klíčová je naše důslednost a konzistentnost. Když pes dostane za uši pokaždé za něco jiného, nikdy nepochopí, co po něm vlastně chceme. A úplně na závěr, po trestu by vždycky měla přijít i pochvala, např. za oblíbený cvik (nikoli jen tak). Tak na to nezapomínejme, i my někdy zlobíme :-).

Související články

Péče o kočky v letních měsících

Přestože kočky milují teplo a vyhřívání se na prosluněných místech, ani jim nemusí letní vedra dělat dobře. I kočkám totiž během tropických teplot hrozí přehřátí a dehydratace. V článku proto přinášíme tipy, jak kočkám v létě co nejvíce usnadnit...

Bezpečnost psa v létě

Léto přináší nejen slunečné dny, ale i celou řadu rizik pro vašeho psa – od přehřátí a poranění tlapek až po skrytá nebezpečí během pobytu u vody. Abyste prožili léto bez starostí a zbytečných návštěv veterináře, je dobré myslet na bezpečnost. V...

Když kočku trápí zažívání

Kočky jsou velmi citlivé na změny, a to platí i o jejich trávení. Občasné zažívací potíže proto nejsou ničím výjimečným, a pokud se vyskytují jen zřídka a netrvají déle než pár dní, není potřeba se zbytečně stresovat. Jestliže se jedná o silný akutní...

Výživa psa v létě: na co se zaměřit?

Letní horka jsou rok od roku náročnější a ani letos se nám nevyhnou. Vysoké teploty dávají zabrat nejen nám, ale představují silnou zátěž i pro organismus našich domácích zvířat. Během léta se jim proto snažíme horké dny co nejvíce zpříjemnit. Je...

Výživa koček s ledvinovým onemocněním

Onemocnění ledvin patří u koček mezi poměrně časté chronické zdravotní problémy, se kterými se potýkají zejména stárnoucí kočky. Přestože neexistuje žádná účinná léčba, příznaky lze úspěšně zmírňovat nasazením vhodné diety a léků. Správně nastavená...

Pes útěkář

Útěky psa představují pro mnoho majitelů stresující problém. Přestože jsou psi teritoriální zvířata, někteří rádi objevují svět a žádný plot pro ně není dost vysoký. Ať už psa motivuje nuda, strach, nebo lovecké pudy, útěk pro psa představuje velké...

Ochrana před klíšťaty

S příchodem jara se příroda probouzí k životu – spolu s ní však začínají být aktivnější také klíšťata. Tito parazité nemusí způsobovat jen nepříjemné svědění, jsou i přenašeči nebezpečných onemocnění. Správná ochrana je proto na jaře zásadní nejen...