Výchova štěněte: jaké by měly být vaše první kroky?
Rozrostla se vaše domácnost o huňatého člena rodiny? Gratulujeme, čekají vás dny plné radosti, spousty nových zážitků a dobrodružství! Aby se z vašeho roztomilého štěňátka nestala chodící spoušť, je potřeba velmi brzy začít také s výchovou. Vyzbrojte se proto trpělivostí a můžete se pustit do nácviku prvních povelů!
První kroky
Jakmile si přivezete štěňátko domů, je ho poptřeba seznámit s novým domovem, ukázat mu místo na spaní a odpočinek a seznámit ho se všemi členy domácnosti. Jedním z prvních kroků které by se ve výchově neměly zanedbat, je postupně osvojování a povzbuzování hygienických návyků, které by mělo v základu mít už od chovatele. Ze začátku je proto potřeba být ve venčení opravdu důslední a štěně brát několikrát za den ven a nezapomínat ani na noční venčení. Po každém vyvenčení je štěňátko potřeba pořádně pochválit a odměnit pamlskem.
Štěňátko byste měli postupně učit také trávit čas osamotě. Zabráníte tak stresu a nešťastnému štěkání v době vaší nepřítomnosti. Malé štěně pravděpodobně ještě nikdy nebylo úplně samo a je proto potřeba počítat s tím, že na začátku nejspíš nezvládne být doma samo celý pracovní den. Na samotu by si mělo proto zvykat postupně. Ukazujte mu bezpečné místo, kde má odpočívat a nejprve štěně nechávejte samotné jen na pár minut a po návratu ho odměňte pamlskem. Postupně tento interval prodlužujte. Štěně rychle pochopí, že se vždy vrátíte a nebude v době vaší nepřítomnosti nervózní.
Ve výchově malých štěňat jsou důležitá pravidla důslednost a pravidelný režim, ale také pocit jistoty a porozumění. Součástí výchovy je také hned od začátku naučit štěně na pravidelný režim v krmení. Ukazujte štěněti, že jste jeho parťák, na kterého se může vždy spolehnout.
Ukažte pejskovi, co smí a co ne
S výchovou byste měli začínat postupně a není dobré klást na malé štěně příliš velké nároky. Než začnete s výcvikem, je potřeba pejska naučit poslouchat, nastavit mu jasné hranice – tedy kde má pelíšek, ukázat mu, co smí a co ne (například, že nesmí skákat do postele, kousat nábytek nebo loudit u stolu). Na začátku je důležité psa naučit také na venčení a naučit ho být o samotě.
Připravte se na to, že ze začátku bude potřeba opravdu pořádná dávka trpělivosti. Malá štěňátka ještě nic neznají a nevědí, co smí a co ne. Proto budou zkoušet vše, co svět nabízí! Není proto dobré štěně trestat za prohřešky a jen mu vše zakazovat. Naopak! Ukažte mu, co je správně – například, pokud nechcete, aby pes skákal do postele, dejte mu najevo, že nesmí, a potom mu ukažte jeho pelíšek, kam si může lehnout. Za dobré chování naopak pejska odměňujte a pořádně ho chvalte!
První povely by neměly být komplikované
Prvními kroky ve výcviku by měly být zaměřeny na vzájemný bonding. Budování vzájemného vztahu založeného na důvěře a porozumění je důležité mimo jiné i pro následné zvládnutí základní poslušnosti. Nejprve je potřeba získat pozornost a naučit štěně reagovat na jméno a naučit ho správně reagovat na přivolání.
Součástí výchovy štěněte by postupně mělo být také učení základních povelů. Ty by ale neměly být složité – nejprve je vhodné přidávat jednoduché povely, jako je „sedni”, „nesmíš” nebo „místo”. Přidávat můžete také různé triky, které jsou přiměřené fyziologickému vývoji štěněte a budou ho bavit. Nácvikem povelů a triků postupně budujeme mentální i fyzické skills štěněte. Nácvik povelů by měl být spojen s pozitivní motivací a pořádnou odměnou, například v podobě pamlsků a pořádné pochvaly.
V průběhu výchovy nesmíte zapomínat ani na dostatek odpočinku a prostoru pro hru, aby mělo vaše štěňátko možnost všechny nové zážitky vstřebat a nachystat se na další. Zbytečně ho nepřetěžujte, přílišné nároky mohou mít opačný výsledek.
Socializace = alfa a omega výcviku
Kromě zvládnuté poslušnosti by se nemělo zapomínat na postupnou socializaci psa. Díky socializaci se pejsek naučí přiměřeně reagovat na různé situace, které ho v životě potkají.
Štěně by mělo být v ideálním případě dobře socializované už od chovatele, projít tzv. rannou socializací, kdy si zvyká na lidskou přítomnost, hraje si se sourozenci, chápe a rozumí hiearchickému nastavení a především si osvojuje principy chování své matky. I proto je důležité si velmi pečlivě vybrat chovatele, od kterého si štěně pořídíte. Správně socializované štěňátko od chovatele by už mělo být zvyklé na řadu podnětů, ať už se jedná o dospělé, děti různého věku, doteky lidí, zvuky, povrchy, jiné psy nebo manipulaci se štěnětem.
V socializaci je důležité pokračovat i potom, co si štěňátko přinesete domů, a to až do dospělého věku. Proto je ho potřeba seznamovat s jeho okolím, s lidmi, se psy, rušným prostředím nebo vnitřními prostory. Obecně platí, že bychom ho měli brát s sebou téměř všude, kde je to možné. Základem je dopřát štěněti dostatek odpočinku, aby bylo schopné informace postupně zpracovávat a na vše si zvykat.
Čeho se při výchově psa naopak vyvarovat:
Na štěně příliš netlačte, neklaďte na něj (ani na sebe) příliš velké nároky. Proces učení chvíli trvá, proto je nepravděpodobné, že vše pochopí na první pokus. Najděte takovou cestu, aby štěně učení bavilo, a nakonec vaše povely plnil s radostí.
Štěně nepřetěžujte ani fyzicky, ani psychicky. Výchovu a výcvik je vhodné provádět vždy jen pár minut. Zátěž můžete přidávat postupně, až bude pejsek starší.
Štěňátko postupně učte takové návyky, které by si mělo odnést i do dospělosti.
Výcvik mladého chlupáče je vážná věc. To, co se pes naučí ve štěněčím věku, už se pak hůře napravuje. Učením a tréninkem se také vytváří a upevňuje vzájemný vztah mezi psem a člověkem. Naše Roza je vážně ďábel a proto jsem se rozhodla výchovu...
Pokud vás stejně jako mě čeká “last minute” dovolená, asi se shodneme, že první otázka, kterou si klademe, zní – S nebo BEZ? Jako pejskařům je vám určitě jasné, že myslím se psem nebo bez psa. Obvykle samozřejmě vyhrává první varianta a logicky proto...
Psi a vše kolem nich jsou mojí zálibou již od dětství, a tak není s podivem, že se volných chvilkách ráda pídím po tom, co se nového děje v kynologii. A tak vás asi nepřekvapí, že jsem si pro vás dnes přichystala článek o poměrně nové metodě výcviku...
Strašák všech majitelů psů. O čem je řeč? O přetočení žaludku neboli torzi. V naší rodině jsme vždycky měli spíše větší plemena psů jako například vlkodava. A tohle byla jedna z věcí, která byla naší noční můrou, neboť ti na to trpí obecně více, než...
Dnes se s vámi podělím o další ze střípků z mého života s novým psím členem rodiny, naší nezkrotnou a nohatou Rozinkou. Rozinka je kříženka a pochází z tak zvané “hromadírny”.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...