Pískomil je zvířátko, které nesnáší samotu

Roztomilé pískomily jsem jako malá vždycky obdivovala v pražské ZOO. Zatímco mladší bratr chtěl vždycky pospíchat na slony, hrochy, lvy a tygry, mě nejvíc bavila ta zvířata, která obvykle stojí stranou největšího zájmu návštěvníků. Kdybych neměla doma na můj vkus a časové možnosti zvířat až moc, tak bych si pískomily pořídila. Jejich chov prý není nijak zvlášť náročný. Musíte si jich ale pořídit víc najednou.

Jak jsem si ověřila na všemožných webech pro chovatele pískomilů, tohle zvířátko byste měli chovat minimálně v páru. Ještě lepší ale je si pořídit celou skupinku pískomilů. Jsou to totiž extrémně společenská zvířata zvyklá žít v rodinných klanech. Pokud pískomil žije osamoceně, velmi strádá a brzy umírá. V domácím prostředí se jinak pískomilové běžně dožívají v průměru čtyř let.

Právě proto, že jsou pískomilové tak sociálně zdatní, bylo pro mě vždycky zábavné pozorovat jejich vzájemné půtky a interakci. Zkušení chovatelé radí, že pokud chcete mít skupinku klidnější, máte ji sestavit ze samých samiček. Samečci totiž bývají o něco průraznější a v jejich skupinkách občas může docházet ke vzájemným konfliktům. Pokud si troufáte na odchov mladých, musíte si logicky pořídit skupinku smíšenou. Dejte si ale pozor, abyste pak doma neměli přepískomilováno. Samičkám se totiž obvykle rodí 2 – 8 mláďat, která se osamostatní zhruba v jednom měsíci věku. Sympatické je, že na péči o mláďata se podílí i sameček, proto byste ho od samičky s malými neměli oddělovat.

Překvapila mě informace, že tak malé zvířátko jako pískomil, dokáže vyskočit až do výšky půl metru! Klec nebo terárium, které budou sloužit jako jejich domov, byste proto seshora měli dobře zabezpečit. Důležitá je taky dostatečně hluboká podestýlka, ve které si tihle drobní hlodavci rádi vyhrabávají nory a doupátka. Kreativně vyřádit se můžete při tvorbě nejrůznějších prolézaček – dobře poslouží ruličky od toaletního papíru, větve a kořeny z nezávadných stromů nebo hračky pro hlodavce jako je třeba klasické kolečko na běhání pro křečky. I když tedy pohled na hlodavce neúnavně běžícího na jednom místě v kolečku byl pro mě osobně vždycky spíš deprimující, než aby mě rozveselil.

A jedna zajímavost na závěr, kterou jsem zjistila teprve při psaní tohoto článku – ocas pískomilů funguje podobně jako ten ještěrčí. V případě nebezpečí se jim odlomí konec ocásku. Při manipulaci s nimi si na to proto musíte dávat pozor. Ulomený ocásek jim totiž už nikdy zcela nedoroste, a protože jim pomáhá udržovat rovnováhu ve skocích, je pro ně jeho absence dost omezující.

Související články

Pes a kočka v jedné domácnosti

Ačkoliv se traduje, že pes a kočka jsou přirozenými nepřáteli, v mnoha případech si mohou vytvořit silné přátelství. Jejich soužití pod jednou střechou opravdu nemusí být soubojem dvou neslučitelných rivalů. Důležité je překonat trochu krušnější...

Když je pes slepý

Stejně jako lidé i psi mohou trpět postupným selháním zraku, například vlivem věku nebo onemocnění. Psovi, kterému se zhoršuje zrak, bohužel nepomohou brýle, ale jeho pán pro něj může udělat mnohé. Přestože péče o slepého či slepnoucího psa může být...

Jak se co nejlépe připravit na příchod koťátek?

Rozhodli jste se pro uchovnění své kočky a nyní očekáváte příchod prvních koťátek? Využijte proto těch několika týdnů březosti, abyste se mohli na příchod malých roztomilých koťátek pořádně připravit. V článku přinášíme tipy, díky kterým bez problému...

Bázlivý pes – co s tím?

Vystraší se váš pes, pokud slyší nečekaný zvuk, nebo se vám vystrašeně krčí k nohám, jakmile se ocitne v blízkosti jiného psa? Stejně jako lidé mohou psi zažívat strach. V takových chvílích musíme být svým čtyřnohým parťákům oporou a udělat vše,...