Také stále hledáte nové výzvy? Tak to jste na tom stejně jako já a můj čtyřnohý psí parťák. Už jsme zkoušeli běhat i zdolávat překážky na agility tréninkovém hřišti a ačkoli musíme ještě pilovat nově nabyté dovednosti, rozhodli jsme se rozšířit si obzory o další sport - dogfrisbee.
Také stále hledáte nové výzvy? Tak to jste na tom stejně jako já a můj čtyřnohý psí parťák. Už jsme zkoušeli běhat i zdolávat překážky na agility tréninkovém hřišti a ačkoli musíme ještě pilovat nově nabyté dovednosti, rozhodli jsme se rozšířit si obzory o další sport - dogfrisbee.
Na první pohled by se zdálo, že na tomto sportu nebude nic záludného. Vždyť lze říct, že házet talířem zvládne každý. Ze zvědavosti jsem se rozhodla trochu ponořit do teorie. Když jsem se začetla do oficiálních pravidel na stránkách psích klubů, po chvilce jsem si připadala jak ve španělské vesnici. Překvapilo mě, kolik různých variant této psí hry existuje a co vše vlastně pes i jeho psovod musí ovládat.
Rozhodla jsem se tedy přetlumočit základy tohoto sportu do jazyka obyčejných pejskařů, jako jsem já, které by to třeba lákalo, ale nevědí, jak na to. Jak název napovídá, dogfrisbee, někdy také vtipně označované jako discdog, spočívá v házení talíře (disku neboli fresbee) psovodem psovi. Ten by jej ideálně měl chytit ještě ve vzduchu. Záleží ale na vás, jak aktivitu uchopíte a jaké různé způsoby hodu si pro vašeho psa zvolíte. Důležité je, aby vás to oba bavilo.:)
Ovšem dřív než po po svém psovi budete chtít, aby napodoboval výkony whippeta Ashleyho, který v roce 1974 proslavil tento sport a jehož majitel, náruživý hráč frisbee, je považován za zakladatele sportu, měli byste začít se svým psem od základu. Aportování.
Pokud jste absolvovali základní výcvik na cvičišti, tak jste se již pravděpodobně seznámili s tím, jak psa motivovat, nejen pomocí odměn v podobě pamlsků, ale v tomto případě spíše důležitějším povelem “drž”, kdy psovi dáte za odměnu “podržet” hračku. Důležité také je, aby pes ovládal povel “pusť”.
Se psem bychom měli nejdříve natrénovat přetahování - cvičit můžeme rovnou s diskem. Pro začátek spíše asi s diskem z pevnějších materiálů, aby jej pes hned nerozkousl. Zároveň však z takových, aby byl disk pro psa bezpečný a ten se o něj nemohl poranit. Proto si raději pořiďte disk určený pro hru se psem.
Cílem přetahování se o disk je v psovi vzbudit zájem o nový předmět. Abyste psa motivovali, nechávejte ho ve chvíli, kdy opravdu tahá, “vyhrát”. Potom co disk pustíte, odběhněte kousek směrem pryč, když se k vám pes zase přiblíží, tak pokračujte ve hře. Jakmile jsme přesvědčeni, že pes je diskem dostatečně zaujat a neodhazuje ho při první příležitosti, můžeme začít s házením.
První hody vybíhejte společně se psem směrem za talířem a ve chvíli, kdy talíř chytí či zvedne opět trochu odběhněte pryč, abyste jej poňoukli vás následovat a disk vám tak donést. Za odměnu se pak se psem o disk opět přetahujte.
Při dogfrisbee je totiž důležité, aby pes neodevzdával předmět do ruky, ale pouštěl a vzápětí se rozběhl za dalším hozeným talířem. Postupně tak zapojujeme více talířů. Dle zkušených hráčů může toto trochu způsobovat problémy. Při přetahování disky střídejte (přetahujte se tím druhým, než který pes donese). Jakmile to zvládnete, máte základy za sebou!
Já se svým psem ještě musím potrénovat pouštění disků, ale už se těším, až se předvedeme našim přátelům a třeba je v budoucnu vyzveme i v nějaké soutěži. Ale o tom zase až příště. Mám v plánu vás seznámit ještě s dalšími poddisciplínami a typy disků:-)
(Zdroj: www.discdog.cz)
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
