Jak na dogfrisbee aneb Základy aportu

Také stále hledáte nové výzvy? Tak to jste na tom stejně jako já a můj čtyřnohý psí parťák. Už jsme zkoušeli běhat i zdolávat překážky na agility tréninkovém hřišti a ačkoli musíme ještě pilovat nově nabyté dovednosti, rozhodli jsme se rozšířit si obzory o další sport - dogfrisbee.

Také stále hledáte nové výzvy? Tak to jste na tom stejně jako já a můj čtyřnohý psí parťák. Už jsme zkoušeli běhat i zdolávat překážky na agility tréninkovém hřišti a ačkoli musíme ještě pilovat nově nabyté dovednosti, rozhodli jsme se rozšířit si obzory o další sport - dogfrisbee.

Na první pohled by se zdálo, že na tomto sportu nebude nic záludného. Vždyť lze říct, že házet talířem zvládne každý. Ze zvědavosti jsem se rozhodla trochu ponořit do teorie. Když jsem se začetla do oficiálních pravidel na stránkách psích klubů, po chvilce jsem si připadala jak ve španělské vesnici. Překvapilo mě, kolik různých variant této psí hry existuje a co vše vlastně pes i jeho psovod musí ovládat.

Rozhodla jsem se tedy přetlumočit základy tohoto sportu do jazyka obyčejných pejskařů, jako jsem já, které by to třeba lákalo, ale nevědí, jak na to. Jak název napovídá, dogfrisbee, někdy také vtipně označované jako discdog, spočívá v házení talíře (disku neboli fresbee) psovodem psovi. Ten by jej ideálně měl chytit ještě ve vzduchu. Záleží ale na vás, jak aktivitu uchopíte a jaké různé způsoby hodu si pro vašeho psa zvolíte. Důležité je, aby vás to oba bavilo.:)

Ovšem dřív než po po svém psovi budete chtít, aby napodoboval výkony whippeta Ashleyho, který v roce 1974 proslavil tento sport a jehož majitel, náruživý hráč frisbee, je považován za zakladatele sportu, měli byste začít se svým psem od základu. Aportování.

Pokud jste absolvovali základní výcvik na cvičišti, tak jste se již pravděpodobně seznámili s tím, jak psa motivovat, nejen pomocí odměn v podobě pamlsků, ale v tomto případě spíše důležitějším povelem “drž”, kdy psovi dáte za odměnu “podržet” hračku. Důležité také je, aby pes ovládal povel “pusť”.

Se psem bychom měli nejdříve natrénovat přetahování - cvičit můžeme rovnou s diskem. Pro začátek spíše asi s diskem z pevnějších materiálů, aby jej pes hned nerozkousl. Zároveň však z takových, aby byl disk pro psa bezpečný a ten se o něj nemohl poranit. Proto si raději pořiďte disk určený pro hru se psem.

Cílem přetahování se o disk je v psovi vzbudit zájem o nový předmět. Abyste psa motivovali, nechávejte ho ve chvíli, kdy opravdu tahá, “vyhrát”. Potom co disk pustíte, odběhněte kousek směrem pryč, když se k vám pes zase přiblíží, tak pokračujte ve hře. Jakmile jsme přesvědčeni, že pes je diskem dostatečně zaujat a neodhazuje ho při první příležitosti, můžeme začít s házením.

První hody vybíhejte společně se psem směrem za talířem a ve chvíli, kdy talíř chytí či zvedne opět trochu odběhněte pryč, abyste jej poňoukli vás následovat a disk vám tak donést. Za odměnu se pak se psem o disk opět přetahujte.

Při dogfrisbee je totiž důležité, aby pes neodevzdával předmět do ruky, ale pouštěl a vzápětí se rozběhl za dalším hozeným talířem. Postupně tak zapojujeme více talířů. Dle zkušených hráčů může toto trochu způsobovat problémy. Při přetahování disky střídejte (přetahujte se tím druhým, než který pes donese). Jakmile to zvládnete, máte základy za sebou!

Já se svým psem ještě musím potrénovat pouštění disků, ale už se těším, až se předvedeme našim přátelům a třeba je v budoucnu vyzveme i v nějaké soutěži. Ale o tom zase až příště. Mám v plánu vás seznámit ještě s dalšími poddisciplínami a typy disků:-)

(Zdroj: www.discdog.cz)

Související články

Rozdíly v krmení koček a psů

Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:

Focení v barvách podzimu

Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:

Vlci a gesta

Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...

I zvířata mají duši

Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.

Pelíšek není vždycky to správné místo

Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...

Jak zbavit světlou srst nežádoucích skvrn

Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...

Podávání krmiva – kdy a kolik?

Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...

Mýtus o schodech

Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...

Línání, nebo nemoc?

Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...

Lovec začátečník

Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...

Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...