Nevidíme je, ale přesto škodí. Vnitřní parazité žijí nejčastěji ve střevech našich mazlíčků. Kromě trávicího traktu se mohou také zabydlet i v jiných orgánech – například v játrech nebo v srdci. Co bychom měli o těchto parazitech vědět?
Vnitřní parazité, jakou jsou například škrkavky a tasemnice, jsou nerozlučnými životními partnery psů a koček. Nejcitlivější a nejvíce ohroženou populací jsou mláďata a mazlíčci s oslabenou imunitou, dále také psi a kočky, kteří žijí nebo se pohybují venku. Obezřetní by měli být také majitelé zvířátek, která žijí jen doma – může se totiž stát, že vajíčka parazita doneseme domů například na podrážce bot. Vnitřní paraziti jsou nejčastěji přenášeni stravou, ale také umí přicestovat spolu s vnějšími parazity, jako jsou například klíšťata a blechy. Mezi nejrozšířenější vnitřní parazity v České republice patří škrkavky a tasemnice. Tyto parazity nelze brát na lehkou váhu. Mohou totiž způsobovat značné zdravotní problémy hlavně u mláďat, navíc se poměrně snadno mohou nakazit i lidé.
Příznaky napadení vnitřními parazity
Rozpoznat přítomnost vnitřních parazitů nemusí být vždy jednoduché. V některých případech totiž nemusí být nákaza patrná, nebo se projeví až v pozdějším stádiu. V takových případech jsou pejsci především nebezpeční také pro své okolí – stávají se z nich totiž přenašeči. To platí většinou například u toxoplazmózy nebo u škrkavek.
Většina chovatelů věří, že pokud jsou výkaly psa v pořádku a nenalezli v nich parazity, je vše v normě. Většinou ale přítomnost parazitů nelze pouhým okem odhalit, protože ve výkalech se nejčastěji nacházejí larvy a vajíčka. Je proto vhodné nechávat pravidelně mikroskopicky kontrolovat stolici vašeho psa nebo kočky.
Jindy ale můžeme pozorovat různé příznaky. Parazité berou svým hostitelům živiny, proto je jednou ze známek napadení hubnutí a zhoršení kvality srsti. Někdy se může objevit také zvracení a průjem. U napadených jedinců se můžeme setkat také se „sáňkováním“. V pokročilém stádiu se napadení parazitem může projevovat výtokem z nosu a očí, kašlem, ale mohou se objevit i neurologické příznaky, jakou jsou nekoordinované pohyby nebo ochrnutí končetin.
Prevence a léčba
Parazitů se ale nemusíte příliš obávat, pokud nezanedbáváte pravidelné návštěvy veterináře a napadení parazity podchytíte včas. V takových případech je léčba opravdu jednoduchá a spočívá v podání antiparazitik ve formě tablet, gelu nebo například spot-onů.
S odčervováním se začíná přibližně ve 2. týdnu – většina narozených mláďat je totiž parazity napadená. Mláďata jsou navíc náchylnější, a proto se preventivně odčervují přibližně každé 2 týdny. Dospělí mazlíčci by měli být odčervováni přibližně dvakrát až čtyřikrát do roka. Interval odčervování je potřeba přizpůsobit tomu, jak jsou zvířata vystavena možnosti nákazy. Například kočka lovící myši má větší pravděpodobnost nákazy než gaučový psík.
Před každým preventivním odčervením je dobré nechat provést parazitologické vyšetření stolice, které případně vyloučí přítomnost parazitů.
Prevenci proti parazitům je možné podpořit také tak, že bude svému mazlíčkovi dávat dobře zpracovanou stravu. Dále je možné dávat zvířeti různé bylinné pamlsky s probiotiky, které vytváří ve střevech nepříznivé podmínky pro střevní parazity.
Na parazity je potřeba myslet i při cestách do zahraničí
V neposlední řadě je dobré psa preventivně chránit i během cestování. V zahraničí, například v jižních oblastech (a podle nejnovějších zpráv například i na Slovensku), se vyskytují jiní parazité než u nás. Řeč je například o srdečních červech neboli vlasovci psím. Tito parazité napadají srdce zvířat a jsou pro ně opravdu nebezpeční, proto je před každou cestou nutné myslet na preventivní podání tablet nebo spot–onu, který zvíře před parazitem ochrání, a vyhnete se tak zbytečným nepříjemnostem.
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
