Co obnáší lovecký výcvik psů, vysvětluje trenér Petr Zoubek

Mohl byste nám nejprve stručně popsat, co vše musí ovládat lovecký pes? 

Lovecký pes je široký pojem, patří sem různá lovecká plemena, která jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací. Já se věnuji ohařům. Ohař by měl být všestranný pes, který je použitelný jak na vodě, tak v poli i v lese.

Kromě ohařů se mohou lovecká plemena dělit podle jejich předpokladů na honiče, barváře, stopaře, slídiče, norníky a retrívry.

Lovečtí psi musí absolvovat řadu zkoušek, mohl byste nám je ve zkratce popsat?

Je pět druhů různě náročných zkoušek. První je JARNÍ nebo se jí říká zkouška vloh, představuje vlohy dotyčného jedince, se kterými se narodí. Při této zkoušce by měl pes zvládnout hledání, klid při výstřelu a předvést použití nosu.

Druhá je PODZIMNÍ, to už je zkouška vyšší, kde pes prokazuje použitelnost, což v praxi znamená zvládnout aport drobné zvěře, jako jsou bažanti nebo zajíci. Dále by měl zvládnout dohledat postřelenou zvěř. Pes, který splní podzimní zkoušku, se může účastnit honů.

Třetí je VODNÍ zkouška. Při vodní práci pes musí zvládnout hledání na vodě, aport z vody a dohledání kachny v rákosu.

Čtvrtou zkouškou je LESNÍ, ta se odehrává celá v lese. Spočívá v přinášení a dohledávání drobné zvěře, dále sem patří aport a dohledání škodné zvěře (liška). Součástí lesní zkoušky je také dohledávka na podbarvené stopě. To znamená, že pes musí dohledat postřelenou zvěř, která nezůstala na místě.

Poslední zkouška je VŠESTRANNÁ, pokud pes zvládne všechny tyto disciplíny, může absolvovat dvoudenní všestranné zkoušky, které obsahují vše dohromady.

Musí každý pes absolvovat všechny zkoušky, nebo se například liší podle specializace?

Každé plemeno je zastřešeno v klubu a ten má své podmínky chovnosti. Podmínkou chovnosti je klubem vypsaná pracovní zkouška a většinou i výstava.

Jedná se o činnost, která je výhradně spojená s myslivostí? 

V podstatě ano.

K myslivosti neodmyslitelně patří také střelba. Jak ji psi snáší a jak je nejlépe na střelbu navyknout? 

Střelba je součástí lovu, a proto je třeba psa od malička připravovat. Pes, který to nezvládne se pro myslivost nehodí. Bojácnost může být vrozená, s tou se pak většinou nedá nic dělat. Při výcviku se může stát, že vůdce udělá chybu, a potom je velmi komplikované ji napravit a někdy se to vůbec nepovede. 

Na střelbu se musí zvykat pomalu a  postupně. Nejprve ve větší vzdálenosti, později, když pes je ve zvěři.

Co byste doporučil začátečníkům, kteří by rádi vycvičili loveckého psa? 

Ze svých zkušeností doporučuji nechat psovi absolutní volnost a s loveckým výcvikem začít až v 8.‒9. měsíci. Výcvik je nejlepší začít tak, že budeme psa alespoň třikrát týdně brát na pole a necháme ho na volno hledat co nejdále od nohy, potom postupně učit přivolání.

Při samotném výcviku je třeba dbát, aby psa neustále bavil, a hlavně dát pozor, abychom ho nezradili. To se může stát například neúměrným trestem, když neudělá, co se po něm vyžaduje. 

Jak psy při výcviku motivujete? 

Výcvik začínám hrou,  slovní motivací a pomocí pamlsků – ty slouží jako odměny, když se psovi povede, co ho učím. Pamlsky používám od Carnilove, nejvíce se mi osvědčily JERKY.

Co vás na výcviku loveckých psů překvapuje a co si naopak užíváte?  

Při práci se zvířaty vás neustále něco překvapuje, a to jak v dobrém, tak i v tom zlém. Nikdy mě ale neomrzí, když ke mně přijde pes a od začátku perfektně spolupracuje a neustále se zlepšuje. To pro mě odměna a smysl, proč to vlastně dělám.