Spoustu zábavy a radosti z pohybu, ale také disciplína a náročný trénink. To jsou agility, asi nejoblíbenější psí disciplína vhodná pro všechny zvídavé a aktivní pejsky. Máte soutěživého ducha a uvažujete, že se sportem začnete? Na to, co všechno agility obnáší a pro koho jsou vhodné jsme se zeptali trenéra a reprezentanta v agility Juraje Ružu.
Mohl byste prosím stručně agility představit? Co tento sport obnáší?
Agility jsou kynologický sport, ve kterém pes za pomoci psovoda překonává překážkový parkur. V tomto sportu se spojuje rychlost s přesností – cílem psa je překonat vytyčenou trať ve správném pořadí v co nejrychlejším čase a zároveň s co nejmenším počtem chyb, za které jsou udělovány trestné body.
Pro agility je proto nejzásadnější skvěle zvládnutá komunikace mezi psem a jeho psovodem, protože náš čtyřnohý parťák se může spolehnout jen na nás, abychom ho dráhou provedli správně. Kromě toho jsou samozřejmě agility také o náročném tréninku, při kterém je potřeba nacvičovat překonávání jednotlivých překážek: skoky, tunel, slalom, různé zónové překážky a další.
Osobně bych zařadil agility mezi nejnáročnější sporty, jelikož jde o propojení techniky a mentální práce, to celé se odehrává v rychlosti a dost záleží i na spoluprácise zvířetem. Na druhou stranu můžu říct, že člověk může už po pár trénincích zcela propadnout kouzlu tohoto sportu, protože přináší neuvěřitelně silné emoce.
Kdo se může sportu věnovat?
Na agility je krásné právě to, že se hodí opravdu pro každého. Samozřejmě, že jsou vhodnější plemena jako například border kolie, šeltie, teriéři či pudli, ale na parkurech je možné potkat opravdu široké spektrum plemen. Psi jsou rozděleni do 4 kategorií podle jejich velikosti: small, medium, intermediate a large.
To stejné platí i o „lidské části“ týmu. Na světě není příliš mnoho sportů, kterých by se mohla zároveň účastnit tak různorodá skupina lidí. Závodí zároveň jak ženy, tak muži, děti nebo senioři. Jedinou podmínkou pro účast je slušná fyzická kondice, jak u psovodů, tak jejich psů.
Existuje například nějaká věková hranice, kdy se doporučuje začít s výcvikem?
S tréninkem je samozřejmě nejlepší začít co nejdřív, ideálně už od štěněte. Věku je rozhodně potřeba přizpůsobit trénink, nejdříve je nutné zvládnout poslušnost a základní pokyny. Překonávání překážek je náročné, a proto je v mladším věku vhodné trénovat jen v krátkých intervalech a vždy jen hravou formou. Doporučuji krátké, několikaminutové hry a dospělý pes postupně zvládne delší trénink.
S agility se ale dá začít kdykoliv, klidně i se starším psem. V tomto směru není žádné omezení, jen může být těžší dospělého pejska motivovat k nové činnosti.
Co byste doporučil těm, kdo o agilitách uvažují? Jak začít?
Se správným začátkem a pochopením agility určitě nejlépe pomůže trenér nebo agility klub. Na začátku je lepší si nechat poradit a minimalizovat tak chyby, které by bylo později těžké se odnaučit. Každý pes i psovod je jiný a trénink je potřeba přizpůsobit schopnostem a znalostem týmu, to nejlépe zvládne kvalifikovaný trenér.
Nejdříve je důležité mít zvládnuté úplné základy, tedy poslušnost, hlavně přivolání a odložení. Vhodné jsou i motivační hry, umět si správně se svým pejskem hrát, ale také ovládat sebekontrolu. No a v neposlední řadě potřebujeme mít chuť objevovat kouzlo tohoto sportu spolu s naším parťákem, být trpělivý a umět se radovat z postupného společného pokroku.
Jsou potřeba nějaké pomůcky?
Na běžný agility trénink zajištěný agility klubem potřebujeme jen pamlsky a hračku pro psa a samozřejmě vhodnou sportovní obuv pro psovoda.
Pokud bychom chtěli vlastní agility vybavení, bude seznam podstatně delší. Proto je vhodné trénovat na cvičáku, kde mají kvalitní a bezpečné agility překážky. Seznam pomůcek, které můžeme využít k tréninku je možné rozšířit o kužel, target, klikr nebo automatický odměňovač.
Co byste na tomto sportu vyzdvihl?
Agility nám dává jedinečnou možnost zažít krásné vzájemné propojení a porozumění se psem v rámci dynamického kynologického sportu. V první řadě to je skvělá zábava, která prohloubí a zlepší vztah se psem a zároveň přispívá k dobré fyzické i duševní kondici.
Překonávání výzev je pro psovoda i jeho psa velmi odměňující a ten, kdo s agility jednou začne, mu zpravidla úplně podlehne. Pokud máte soutěžního ducha a chcete zažít radost z čistého běhu na závodech, opravdu to za to stojí!
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
