Juraj Ruža: Agility, to je neobyčejný sport (téměř) pro každého!
Spoustu zábavy a radosti z pohybu, ale také disciplína a náročný trénink. To jsou agility, asi nejoblíbenější psí disciplína vhodná pro všechny zvídavé a aktivní pejsky. Máte soutěživého ducha a uvažujete, že se sportem začnete? Na to, co všechno agility obnáší a pro koho jsou vhodné jsme se zeptali trenéra a reprezentanta v agility Juraje Ružu.
Mohl byste prosím stručně agility představit? Co tento sport obnáší?
Agility jsou kynologický sport, ve kterém pes za pomoci psovoda překonává překážkový parkur. V tomto sportu se spojuje rychlost s přesností – cílem psa je překonat vytyčenou trať ve správném pořadí v co nejrychlejším čase a zároveň s co nejmenším počtem chyb, za které jsou udělovány trestné body.
Pro agility je proto nejzásadnější skvěle zvládnutá komunikace mezi psem a jeho psovodem, protože náš čtyřnohý parťák se může spolehnout jen na nás, abychom ho dráhou provedli správně. Kromě toho jsou samozřejmě agility také o náročném tréninku, při kterém je potřeba nacvičovat překonávání jednotlivých překážek: skoky, tunel, slalom, různé zónové překážky a další.
Osobně bych zařadil agility mezi nejnáročnější sporty, jelikož jde o propojení techniky a mentální práce, to celé se odehrává v rychlosti a dost záleží i na spoluprácise zvířetem. Na druhou stranu můžu říct, že člověk může už po pár trénincích zcela propadnout kouzlu tohoto sportu, protože přináší neuvěřitelně silné emoce.
Kdo se může sportu věnovat?
Na agility je krásné právě to, že se hodí opravdu pro každého. Samozřejmě, že jsou vhodnější plemena jako například border kolie, šeltie, teriéři či pudli, ale na parkurech je možné potkat opravdu široké spektrum plemen. Psi jsou rozděleni do 4 kategorií podle jejich velikosti: small, medium, intermediate a large.
To stejné platí i o „lidské části“ týmu. Na světě není příliš mnoho sportů, kterých by se mohla zároveň účastnit tak různorodá skupina lidí. Závodí zároveň jak ženy, tak muži, děti nebo senioři. Jedinou podmínkou pro účast je slušná fyzická kondice, jak u psovodů, tak jejich psů.
Existuje například nějaká věková hranice, kdy se doporučuje začít s výcvikem?
S tréninkem je samozřejmě nejlepší začít co nejdřív, ideálně už od štěněte. Věku je rozhodně potřeba přizpůsobit trénink, nejdříve je nutné zvládnout poslušnost a základní pokyny. Překonávání překážek je náročné, a proto je v mladším věku vhodné trénovat jen v krátkých intervalech a vždy jen hravou formou. Doporučuji krátké, několikaminutové hry a dospělý pes postupně zvládne delší trénink.
S agility se ale dá začít kdykoliv, klidně i se starším psem. V tomto směru není žádné omezení, jen může být těžší dospělého pejska motivovat k nové činnosti.
Co byste doporučil těm, kdo o agilitách uvažují? Jak začít?
Se správným začátkem a pochopením agility určitě nejlépe pomůže trenér nebo agility klub. Na začátku je lepší si nechat poradit a minimalizovat tak chyby, které by bylo později těžké se odnaučit. Každý pes i psovod je jiný a trénink je potřeba přizpůsobit schopnostem a znalostem týmu, to nejlépe zvládne kvalifikovaný trenér.
Nejdříve je důležité mít zvládnuté úplné základy, tedy poslušnost, hlavně přivolání a odložení. Vhodné jsou i motivační hry, umět si správně se svým pejskem hrát, ale také ovládat sebekontrolu. No a v neposlední řadě potřebujeme mít chuť objevovat kouzlo tohoto sportu spolu s naším parťákem, být trpělivý a umět se radovat z postupného společného pokroku.
Jsou potřeba nějaké pomůcky?
Na běžný agility trénink zajištěný agility klubem potřebujeme jen pamlsky a hračku pro psa a samozřejmě vhodnou sportovní obuv pro psovoda.
Pokud bychom chtěli vlastní agility vybavení, bude seznam podstatně delší. Proto je vhodné trénovat na cvičáku, kde mají kvalitní a bezpečné agility překážky. Seznam pomůcek, které můžeme využít k tréninku je možné rozšířit o kužel, target, klikr nebo automatický odměňovač.
Co byste na tomto sportu vyzdvihl?
Agility nám dává jedinečnou možnost zažít krásné vzájemné propojení a porozumění se psem v rámci dynamického kynologického sportu. V první řadě to je skvělá zábava, která prohloubí a zlepší vztah se psem a zároveň přispívá k dobré fyzické i duševní kondici.
Překonávání výzev je pro psovoda i jeho psa velmi odměňující a ten, kdo s agility jednou začne, mu zpravidla úplně podlehne. Pokud máte soutěžního ducha a chcete zažít radost z čistého běhu na závodech, opravdu to za to stojí!
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.