Když je miluješ, není co řešit. Opravdu? Každý, pes i člověk, má nějaké nedostatky a ty menší je opravdu snadné tolerovat. Problém nastane ve chvíli, kdy vám zlozvyky vašeho čtyřnohého parťáka začnou přerůstat přes hlavu. Potýkáte se s věčným kousáním bot a nábytku? Uteče váš pes při každé příležitosti? Nebojte, nejste v tom sami. V tomto článku vám poradíme, jak bojovat s nejčastějšími problémy v chování psů.
Zlozvykům předcházejte správným výcvikem
Přestože to nikdo neuslyší rád, většina problematického chování má kořeny ve výchově. Úplně nejsnazší způsob, jak se vypořádat s psími zlozvyky je jim zavčasu předcházet. S výcvikem je proto nejlepší začít opravdu hned a být trpěliví a důslední. Nenechte se obměkčit štěněcí roztomilostí!
Nebojte se vsadit na jistotu a v případě, že si výchovou nejste jistí, obraťte se na odborníka. Pravidelné tréninky pod vedením zkušeného výcvikáře vám s výchovou určitě pomůžou!
Pokud vám pes začne přerůstat přes hlavu až v dospělosti, nezoufejte! S každým zlozvykem se dá pracovat. I staršího psa je možné převychovat, jen má už svou hlavu a výcvik bude vyžadovat více práce a trpělivosti. U starších psů, u kterých se vyskytne problematické chování je také zásadní hledat příčinu a psi bez rozmyslu netrestat.
Psí oči na mě neplatí!
Jedním z nejčastějších zlozvyků, se kterým se setkáváme, je neustálé loudění u stolu. To bohužel většina páníčku podporuje tím, že svému parťákovi nechce nic odpírat. Dobré je myslet na to, že přestože váš pes vypadá, že dva dny nejedl, pravděpodobně hlad opravdu nemá. Lidské jídlo navíc není pro psy vůbec zdravé!
I v případě loudění je důležitá důslednost. Psovi dávejte najíst pravidelně vždy ve stejnou dobu a miska by měla být umístěná vždy na svém místě. Pokud pes loudí, ignorujte jeho psí oči a důrazně ho pošlete na místo. Psovi opravdu od stolu nic nedávejte, pokud jednou polevíte, bude velmi těžké ho to odnaučit.
Kousání z nudy
Máte doma psa-ničitele, který kouše všechno, na co přijde? Tento zlozvyk se bohužel objevuje nejen u štěňat, ale i u dospělých psů. Přestože je kousání věcí pro psa přirozené a pomocí něj od malička poznává svět, nikdo nechce mít doma vše zničené. Již ve štěněcím věku je proto dobré pejskovi ukazovat, co může kousat a co ne. Proto pokud ho přistihnete u kousání nohy u židle, nebo vaší boty, dejte mu důrazně najevo, že to, co dělá, je špatně. Důležité je ale také psovi ukázat náhradu, kterou kousat může – ideálně mu proto ukažte na jednu z kousacích hraček, na které si postupně zvykne a váš nábytek nechá na pokoji.
V dospělosti patří mezi nejčastější příčiny kousání věcí nuda a stesk. Kousání věcí se tak může objevit u psů, kteří zůstávají doma dlouho sami. Proti nudě, je dobré naučit psa odpočívat a trávit nějaký čas o samotě. Ukažte mu místo, které bude jen pro něj a po procházkách, nebo například po jídle ho tam ukládejte.
Psa berte ale také na dlouhé procházky, kde vybije přebytečnou energii. Vybavte se různými hračkami, které psa zabaví i po dobu, kdy budete pryč. Ideální jsou takové, které zaměstnají i jeho mysl. Přemýšlení totiž psa unaví mnohdy daleko více než procházka, která ho může i rozdovádět!
Pravidelný režim na prvním místě
Dalším nepříjemným nešvarem, se kterým se majitelé psů setkávají, je nechávání loužiček všude po bytě. Zde se je znovu dobré ptát na příčinu. Dodržujete pravidelný venčící režim? Ideální je pejska naučit na pravidelnost, kterou budete poctivě dodržovat. Ven by měl pes chodit vždy po probuzení, poté například po krmení. Pes tak bude vědět, že i po určité činnosti půjde ven.
Pokud se váš pes začne z ničeho nic počůrávat až v pozdějším věku, měli byste zbystřit. Zanechávání loužiček v bytě nemusí být nutně poruchou chování, ale může být zapříčiněno nějakým zdravotním problémem. Pokud je pes zdravý, může tím dávat najevo například svou nespokojenost – nepřišla nedávno nějaká významná změna, jako je například stěhování, nový člen domácnosti nebo i změna jídelníčku?
Vodítko pro útěkáře
Pes na útěku. Toho se bojí snad každý páníček aktivních plemen. Pokud chcete psa pouštět na volno, útěkům je téměř nemožné zabránit. Pokud ale nemáte zvládnutý základní výcvik a pokyny, psa z vodítka nepouštějte. Přivolání je dobré cvičit nejprve na uzavřených místech, jako je například psí výběh, kde je riziko útěku minimální. Začínejte v klidném prostředí a poté ho učte, aby byl odvolatelný i v přítomnosti rušivých elementů. Odměny a pamlsky jsou po příchodu samozřejmostí.
Ve volné přírodě je dobré trénovat se stopovacími vodítky, které psovi dopřejí určitou dávku volnosti a představují tak mezistupeň mezi klasickým krátkým vodítkem a úplnou volností.
Psa na volno ale pouštějte hlavně v prostředí, které dobře znáte a jen tehdy, kdy s ním máte opravdu dobrý vztah a věříte, že pes na přivolání přijde. Pojistit se můžete také tak, že psa vybavíte GPS lokátorem, díky kterému psa najdete v případě, že se vám přece jen zaběhne!
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...
Každý pes má tendenci tak trošku „machrovat“. Občas se snaží někoho zahnat, prohnat nebo vyhnat. Nezáleží na rase, má to v sobě každý – jde totiž o pozůstatky chování, které bylo kdysi nezbytné, aby přežil. Chránil své území a své postavení vlastně...
Posledně vám Lukáš slíbil více detailů o nastavení fotoaparátu a o jeho režimech. A protože sliby se mají plnit, v následujícím článku vám vysvětlí, co znamenají jednotlivá záhadná písmenka a čísla a jak ovlivní výslednou fotografii:
Cestovat se psem v letadle je o něco složitější, než klasická doprava na zemi. Může se ale stát, že vlak, autobus nebo auto budou pro dosažení vámi zvolené destinace úplně nevhodné. Pak máte několik možností, jak dostat svého psa do oblak.
Podle některých sociologů si člověk vypěstoval žárlivost ruku v ruce s vývojem vztahů ve společnosti, jak ji známe. Váže se výhradně na romantický nebo sexuální vztah dvou lidských bytostí. Proto někteří vědci tvrdí, že pes nežárlí, že jen přirovnáváme...
