Jana patří mezi nejúspěšnější závodníky a trenéry agility v ČR. Se svými psy je držitelem titulu Mistra ČR a Mistra světa holandských ovčáků a pravidelným členem české reprezentace na European open.
Ahoj, Jano, předem dovol, abych ti pogratulovala ke tvému výkonu! Skvělý výsledek. Mohla bys našim fanouškům říct, co takový výkon obnáší, a jak soutěž probíhá?
Ahoj, děkuji. Vyhrát světový pohár holandských ovčáků obnáší v první řadě pořídit si holanďáka. Je jich málo, takže není žádná kvalifikace, stačí mít jedince s FCI průkazem původu, makat a dobře ho připravit. Soutěž probíhá podobně jako jiné závody agility. Běží se dva kvalifikační běhy rozdělené podle výkonnostních kategorií a pro kvalifikované týmy potom jeden společný finálový běh. Vítězem světového poháru může být pouze tým soutěžící v nejvyšší kategorii A3.
Závodíš se svými fenkami – Vigi a Rulička, jak dlouho trvá příprava a v kolika letech je pejsek k takovému výkonu připraven?
To je hodně individuální, každý pes to má jinak, záleží na mnoha faktorech. Příprava začíná už u štěněte a obecně bych řekla, že je pes připraven mezi třetím a čtvrtým rokem života. Ruličce jsou dva roky a vyhrála kategorii A1. Na kategorii A3 ale bude potřebovat ještě alespoň dva roky přípravy.
Jak probíhá péče o takového pejska, jaký je balanc mezi tvrdým tréninkem a volným časem stráveným s pejskem?
Péče o sportovního psa je důležitá a zahrnuje vše od kvalitní výživy, přes pravidelnou péči o drápky a celé tělo až po cvičení fitness a udržování kondice. Tréninku věnuji hodně času, ale pro kvalitní výkon a dobrý vztah mezi psovodem a psem je důležitý i volný čas a dlouhé procházky. To si tedy se svými psy dopřávám co to jde.
Jak člověk zjistí, že má k něčemu takovému vlohy, a jak poznáš, že je pes vhodný k této aktivitě? Mohla bys zavzpomínat na svoje začátky?
To musí člověk zkusit a buď ho to chytne nebo ne. Často jsou v agility úspěšní lidé, kteří v minulosti dělali nebo stále dělají nějaký sport nebo tanec a umí dobře koordinovat svůj pohyb. U psů jsou plemena, která se pro agility hodí více nebo méně. Nevhodná jsou příliš velká a těžká plemena a plemena s nesportovní stavbou těla. Potom záleží také na povaze psa, jeho temperamentu a chuti pracovat. Pes, který je svojí povahou spíše povaleč na agility vhodný také nebude.
Já jsem začínala ve svých 13ti letech s nalezeným menším křížencem, se kterým jsem přišla na klasický cvičák (poslušnost, obrany) a tam mně řekli, že s takovým pejskem mám jít raději na agility. Netušila jsem, co to je, ale šla jsem tam a prostě nás to chytlo.
Proč zrovna holandský ovčák? Uměla by sis případně představit trénovat k této aktivitě i jiná plemena?
Po malém kříženci se ke mně jako další pes dostala fena německého ovčáka. I s ní jsem dělala agility a toto plemeno mně sedlo. Vyhovovala mně dokonale, ale na agility byla už moc velká a věděla jsem, že pokud chci v agility dál úspěšně pokračovat, potřebuji lehčího psa. Chtěla jsem zůstat v kategorii large, a tak jsem hledala plemeno co nejvíce podobné německému ovčákovi, ale aspoň o 10 kg lehčí a byl z toho holanďák. Trénovat jiná plemena bych si představit dovedla, ale do života mně sedí holandský ovčák.
Jaká je nejtěžší překážka na natrénovaní? Mohla bys uvést nějaký příklad ze své praxe?
Každý pes je jiný a pro každého může být těžká jiná překážka. V dnešní době sbíhaných zón bych řekla, že jedna z nejtěžších je sbíhaná kladina. Pro hodně psů je těžký slalom. Například pro Ruličku je ale nejtěžší obyčejná skočka. Rulička je totiž velmi rychlá a je pro ni těžké v této vysoké rychlosti řídit svoje tělo ve skocích.
Co bys poradila lidem, kteří chtějí s agility začít, jak nejlépe postupovat od štěněte a kolik času trávit tréninkem?
Poradila bych najít si dobrého trenéra, o kterém si toho co nejvíce zjistí, než ho navštíví. Je dobré začít štěně připravovat brzy, ale s citem a nepřetěžovat ho. V prvním roce života pes vůbec nemusí vidět překážky, základy je dobré dělat mimo parkur. Tréninkem bych doporučila trávit tolik času, aby to psovoda i psa bavilo a posouvalo je to dopředu.
Jaké jsou tvé plány do budoucna? Máš nějaký vysněný bod, kterého bys chtěla dosáhnout?
Do budoucna plánuji pokračovat v agility s holandskými ovčáky. Můj vysněný bod je startovat na mistrovství světa FCI. S Vigi jsme byly velice blízko, v roce 2017 jsme se kvalifikovaly jako náhradník. Každý rok je to ale těžší a těžší, vrcholovému agility vládnou border kolie a není snadné se jim s jiným plemenem vyrovnat, ale já to nevzdám.
A na závěr, jaké jé tvoje nejoblíbenější krmivo Brit, a co bys doporučila našim fanouškům?:)
My jedeme na Brit Care Dog Show Champion a jsme moc spokojení. Fanouškům bych doporučila na nic nečekat a vyrazit na nějaký trénink nebo procházku se svým parťákem.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
