Psi před objektivem
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno kongresové centrum v Brně a za organizaci sklidilo chválu. My jsme vyzpovídali jednoho z medailových účastníků, Zdeňka Pěnkavu. ‚‚Jde o nejprestižnější akci, kam se chcete se svým psem dostat,‘‘ říká v rozhovoru.
Více než dvanáct tisíc psích chlupáčů z 54 zemí světa, z toho necelých pět tisíc psů z Česka – ty všechny přivítalo Brno na letošním ročníku Světové výstavy psů všech plemen. V moravské metropoli jste mohli v hojném počtu potkat na přelomu září a října také vystavovatele z Polska, Itálie, Německa, Maďarska nebo Slovenska. Účastníci dorazili na tuto prestižní událost i ze vzdálenějších koutů světa jako například Peru, Kanady, Malty, Etiopie, San Marina, Austrálie nebo Filipín. O budoucím štěstí z výhry či smutku z prohry rozhodovalo na dvaatřicet rozhodčích. Ti posuzovali psy a feny v celkem dvanácti kruzích. Účastnit se světové výstavy mohou štěňata od čtyř měsíců a soutěží se i v kategoriích jako je veterán, tedy pejsci a fenky ve věku od osmi let výše. A s jakými disciplínami jste se mohli na výstavě setkat? Byly to junior handling (mladý vystavovatel), nejlepší štěně, nejlepší dorost, nejlepší pár psů, nejlepší chovatelská skupina, nejlepší veterán dne, juniorský vítěz skupiny a vítěz skupiny.
Zdeněk Pěnkava se svým psím parťákem Adamem Black Happy Diamond Monte Naiem (zkráceně Pacco), plemene velký švýcarský salašnický pes, ulovili krásné druhé místo v kategorii male junior class. V této bylo zapsaných 65 psů a náš český reprezentant soutěžil s devíti soupeři ve stejné třídě. Byla to Paccova sedmá výstava a Pacco již dříve získal titul junior šampion České republiky. Se svým páníčkem se také pravidelně účastní klubových, národních a mezinárodních výstav. A my měli tu čest si s naším českým reprezentantem Zdeňkem Pěnkavou krátce popovídat, jak to na takové výstavě světového formátu chodí.
Zdeňku, kdo se mohl na výstavu přihlásit?
Každý majitel psa, který má psa s průkazem původu a je registrovaný v klubu.
A jak probíhalo přihlašování?
Přihlašování probíhalo přes tzv. dogoffice, kde má každý zaregistrované zvíře a vyplněné veškeré údaje. Stačí si v dogoffice jen vybrat výstavu, kam se chcete přihlásit. Automaticky vám to nabídne možné kategorie, do kterých se dle zaregistrovaného plemene můžete zapsat.
Jak jste se s Paccem na světovou výstavu připravovali?
V případě Pacca byly přípravy celkem nenáročné, protože je krátkosrstý. Navíc se den před světovou výstavou Pacco zúčastnil klubové výstavy velkých švýcarských salašnických psů. Ta byla schválně naplánovaná den předem právě kvůli přípravě.
To si žádá vysvětlení (smích). U dlouhosrstých švýcarských salašnických je to jinak?
V případě dlouhosrstých plemen je potřeba srst psa standardizovat. Pes prochází několikahodinovými přípravami, které jsou plné fénování, natáčení, vyčesávání atd. To se nás netýká (smích).
A co samotný den D? Jak probíhal?
Vstal jsem v šest hodin a v 7.45 už jsem byl na místě. Po testování na COVID-19 při vstupu do kongresového centra jsme se s Paccem prošli po areálu, aby se zvíře po cestě autem uklidnilo. Ale také, aby se protáhl a očichal si okolí. V devět hodin startovala jeho kategorie. No, a v půl desáté už jsme měli výsledky. Takže to byla vcelku rychlovka.
Co se Vám na Světové výstavě psů v Brně nejvíce líbilo?
Světová výstava psů je považována za nejprestižnější soutěž, do které se může vystavovatel dostat. Nejvíce se mi líbila konkurence, která se letos sešla. Viděli jsme tam spousty krásných plemen z nejrůznějších zemí. Je to soutěž krásy a krásu si každý představuje jinak. Je to velice subjektivní záležitost, a v tom právě tkví kouzlo výstav.
Jak to rozhodčí posuzují, když je to vlastně takto subjektivní?
Jde o kompletní předvedení psa i s vystavovatelem. Jakým způsobem psa předvádíte, dress code, synchronizace hendlera a psa, postoj, pohyb, zda se například sám postaví, jakým způsobem se ukáže. To vše se hodnotí. Kontrolují se varlata (pozn. redakce: u psů), zuby, zbarvení, kvalita srsti, jaké má pes pálení, úhel končetin, pohyb v běhu, ocas, povaha psa, velikost, mohutnost atd.
To je vcelku hodně kritérií…
Naprosto chápu, že při takovém objemu posuzovaných psů to není zcela možné transparentně posoudit všechny. Přesto by se mi líbilo, kdyby posuzování probíhalo před publikem s vysvětlujícím komentářem, co se rozhodčímu na psovi líbí a naopak. Vím, že by to bylo časově náročné, ale více bychom si to kolektivně vychutnali.
Umístil jste se na druhém místě, to musí být velká čest na takovéto výstavě...
Z výhry mám velkou radost. Umístit se v hodnocení na tak prestižní výstavě je pro nás velký úspěch. Dostali jsme zápis výsledků a ten nám nikdo nevezme. Je to skvělý pocit. Pes se dostane do povědomí vystavovatelské společnosti. Navíc nás brzy čeká bonitace*. Pak se uvidí, jaká nás s Paccem čeká budoucnost.
Moc děkujeme za milý rozhovor a ještě jednou gratulujeme k dosaženému výsledku!
*Bonitace je odborná chovatelská činnost, která slouží k získání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených psů, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Údaje získané na bonitaci se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. (zdroj: Bonitační řád RKČR)
Fotokredit: Zdeněk Pěnkava
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?