Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno kongresové centrum v Brně a za organizaci sklidilo chválu. My jsme vyzpovídali jednoho z medailových účastníků, Zdeňka Pěnkavu. ‚‚Jde o nejprestižnější akci, kam se chcete se svým psem dostat,‘‘ říká v rozhovoru.
Více než dvanáct tisíc psích chlupáčů z 54 zemí světa, z toho necelých pět tisíc psů z Česka – ty všechny přivítalo Brno na letošním ročníku Světové výstavy psů všech plemen. V moravské metropoli jste mohli v hojném počtu potkat na přelomu září a října také vystavovatele z Polska, Itálie, Německa, Maďarska nebo Slovenska. Účastníci dorazili na tuto prestižní událost i ze vzdálenějších koutů světa jako například Peru, Kanady, Malty, Etiopie, San Marina, Austrálie nebo Filipín. O budoucím štěstí z výhry či smutku z prohry rozhodovalo na dvaatřicet rozhodčích. Ti posuzovali psy a feny v celkem dvanácti kruzích. Účastnit se světové výstavy mohou štěňata od čtyř měsíců a soutěží se i v kategoriích jako je veterán, tedy pejsci a fenky ve věku od osmi let výše. A s jakými disciplínami jste se mohli na výstavě setkat? Byly to junior handling (mladý vystavovatel), nejlepší štěně, nejlepší dorost, nejlepší pár psů, nejlepší chovatelská skupina, nejlepší veterán dne, juniorský vítěz skupiny a vítěz skupiny.
Zdeněk Pěnkava se svým psím parťákem Adamem Black Happy Diamond Monte Naiem (zkráceně Pacco), plemene velký švýcarský salašnický pes, ulovili krásné druhé místo v kategorii male junior class. V této bylo zapsaných 65 psů a náš český reprezentant soutěžil s devíti soupeři ve stejné třídě. Byla to Paccova sedmá výstava a Pacco již dříve získal titul junior šampion České republiky. Se svým páníčkem se také pravidelně účastní klubových, národních a mezinárodních výstav. A my měli tu čest si s naším českým reprezentantem Zdeňkem Pěnkavou krátce popovídat, jak to na takové výstavě světového formátu chodí.
Zdeňku, kdo se mohl na výstavu přihlásit?
Každý majitel psa, který má psa s průkazem původu a je registrovaný v klubu.
A jak probíhalo přihlašování?
Přihlašování probíhalo přes tzv. dogoffice, kde má každý zaregistrované zvíře a vyplněné veškeré údaje. Stačí si v dogoffice jen vybrat výstavu, kam se chcete přihlásit. Automaticky vám to nabídne možné kategorie, do kterých se dle zaregistrovaného plemene můžete zapsat.
Jak jste se s Paccem na světovou výstavu připravovali?
V případě Pacca byly přípravy celkem nenáročné, protože je krátkosrstý. Navíc se den před světovou výstavou Pacco zúčastnil klubové výstavy velkých švýcarských salašnických psů. Ta byla schválně naplánovaná den předem právě kvůli přípravě.
To si žádá vysvětlení (smích). U dlouhosrstých švýcarských salašnických je to jinak?
V případě dlouhosrstých plemen je potřeba srst psa standardizovat. Pes prochází několikahodinovými přípravami, které jsou plné fénování, natáčení, vyčesávání atd. To se nás netýká (smích).
A co samotný den D? Jak probíhal?
Vstal jsem v šest hodin a v 7.45 už jsem byl na místě. Po testování na COVID-19 při vstupu do kongresového centra jsme se s Paccem prošli po areálu, aby se zvíře po cestě autem uklidnilo. Ale také, aby se protáhl a očichal si okolí. V devět hodin startovala jeho kategorie. No, a v půl desáté už jsme měli výsledky. Takže to byla vcelku rychlovka.
Co se Vám na Světové výstavě psů v Brně nejvíce líbilo?
Světová výstava psů je považována za nejprestižnější soutěž, do které se může vystavovatel dostat. Nejvíce se mi líbila konkurence, která se letos sešla. Viděli jsme tam spousty krásných plemen z nejrůznějších zemí. Je to soutěž krásy a krásu si každý představuje jinak. Je to velice subjektivní záležitost, a v tom právě tkví kouzlo výstav.
Jak to rozhodčí posuzují, když je to vlastně takto subjektivní?
Jde o kompletní předvedení psa i s vystavovatelem. Jakým způsobem psa předvádíte, dress code, synchronizace hendlera a psa, postoj, pohyb, zda se například sám postaví, jakým způsobem se ukáže. To vše se hodnotí. Kontrolují se varlata (pozn. redakce: u psů), zuby, zbarvení, kvalita srsti, jaké má pes pálení, úhel končetin, pohyb v běhu, ocas, povaha psa, velikost, mohutnost atd.
To je vcelku hodně kritérií…
Naprosto chápu, že při takovém objemu posuzovaných psů to není zcela možné transparentně posoudit všechny. Přesto by se mi líbilo, kdyby posuzování probíhalo před publikem s vysvětlujícím komentářem, co se rozhodčímu na psovi líbí a naopak. Vím, že by to bylo časově náročné, ale více bychom si to kolektivně vychutnali.
Umístil jste se na druhém místě, to musí být velká čest na takovéto výstavě...
Z výhry mám velkou radost. Umístit se v hodnocení na tak prestižní výstavě je pro nás velký úspěch. Dostali jsme zápis výsledků a ten nám nikdo nevezme. Je to skvělý pocit. Pes se dostane do povědomí vystavovatelské společnosti. Navíc nás brzy čeká bonitace*. Pak se uvidí, jaká nás s Paccem čeká budoucnost.
Moc děkujeme za milý rozhovor a ještě jednou gratulujeme k dosaženému výsledku!
*Bonitace je odborná chovatelská činnost, která slouží k získání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených psů, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Údaje získané na bonitaci se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. (zdroj: Bonitační řád RKČR)
Fotokredit: Zdeněk Pěnkava
Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu...
Sem tam internetem či televizí prolétne zpráva o tom, že se na jednom či druhém konci světa objevil nový kandidát na titul nejvyšší pes světa, popřípadě že máme novou kočičí rekordmanku v kategorii nejdéle žijící kočky. Nedalo mi to a jala jsem se...
Každý, kdo je hrdým majitelem nějakého kočičího tvora, určitě moc dobře zná, že kočičí srst vznášející se v malých i větších chomáčcích všude po bytě či domě, je naprosto standardní záležitost. Jak se ale z těch chloupků nezbláznit a mít všechno...
Protože mě téma děti a psi nějak ne a ne pustit, rozhodla jsem se dnes mrknout na téma Junior agility, jinými slovy řečeno psí agility pro děti. Téma je o to víc aktuální, protože se nezadržitelně blíží hned dvoje závody - ČMKU Junior Open 2015 –...
Dnes bych se s vámi ráda podělila o krátkou úvahu na téma děti a psi. Ne všichni jsou nadšenými pejskaři a už vůbec ne všichni jsou jimi od malička. Já osobně o psa pečuji a starám se od svých čtyř let a věřím, že mi to soužití se psem dalo mnoho...
Kdo by neznal Boba a Bobka? A kdo by po zhlédnutí tohoto českého večerníčku nechtěl taky jednoho takového mít doma :-)? Pokud o jeho pořízení uvažujete, dovolila jsem si pro vás zjistit pár základních informací, aby se vám s králíkem žilo co nejlépe.
Nedávno jsem se brouzdala během zamračeného víkendu různými články o psech a narazila na pár zajímavých faktů, o které se s vámi chci podělit. Je zajímavé, co všechno o našich čtyřnohých přátelích mnohdy vůbec nevíme, i když s nimi trávíme téměř...
Psí filmové hvězdy i hrdiny reálného světa jsme již vzpomínali v jednom z předchozích článků. Dnes se pro změnu zaměřím na kočky, neboť i ony si jistě zaslouží naši pozornost. Každý správný „kočkař“ totiž ví, že i kočky se umí zasloužit o slávu :-).
Psi jsou nejenom skvělí společníci a věrní přátelé, ale také neuvěřitelní pomocníci. O tom, jak pomáhají v terapeutické oblasti, si můžete přečíst v jednom z předchozích článků „Canisterapie“. Dnes se s vámi ale chci podělit o pár faktů o asistenčních...
I ve světě psího chovatelství můžeme hovořit o různých trendech. Od dob našich prarodičů, kdy byli velmi oblíbení jezevčíci, kokršpanělové a němečtí ovčáci, se do pozornosti pejskařů dostala celá řada „nových“ plemen. A jaká plemena jsou dnes populární?
Nevinný zvířecí kukuč nás může lehce zmást. Jeden by řekl, že se zatím pohledem nemůže skrývat složitější hra emocí podobných těm lidským. Ale už bajky připisovaly zvířatům nejrůznější lidské emoce. Dnes se podíváme, jak je to vlastně se žárlivostí...
Hop, skrz, nahoru a mnohé další. Uhádnete, o co jde? No přeci o agility. Já osobně jsem se svým psem ještě překážky nezkoušela, určitě to máme ale v plánu, a tak jsem se rozhodla si o tom nejdříve něco zjistit. A velmi ráda se s vámi podělím :-).
