Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno kongresové centrum v Brně a za organizaci sklidilo chválu. My jsme vyzpovídali jednoho z medailových účastníků, Zdeňka Pěnkavu. ‚‚Jde o nejprestižnější akci, kam se chcete se svým psem dostat,‘‘ říká v rozhovoru.
Více než dvanáct tisíc psích chlupáčů z 54 zemí světa, z toho necelých pět tisíc psů z Česka – ty všechny přivítalo Brno na letošním ročníku Světové výstavy psů všech plemen. V moravské metropoli jste mohli v hojném počtu potkat na přelomu září a října také vystavovatele z Polska, Itálie, Německa, Maďarska nebo Slovenska. Účastníci dorazili na tuto prestižní událost i ze vzdálenějších koutů světa jako například Peru, Kanady, Malty, Etiopie, San Marina, Austrálie nebo Filipín. O budoucím štěstí z výhry či smutku z prohry rozhodovalo na dvaatřicet rozhodčích. Ti posuzovali psy a feny v celkem dvanácti kruzích. Účastnit se světové výstavy mohou štěňata od čtyř měsíců a soutěží se i v kategoriích jako je veterán, tedy pejsci a fenky ve věku od osmi let výše. A s jakými disciplínami jste se mohli na výstavě setkat? Byly to junior handling (mladý vystavovatel), nejlepší štěně, nejlepší dorost, nejlepší pár psů, nejlepší chovatelská skupina, nejlepší veterán dne, juniorský vítěz skupiny a vítěz skupiny.
Zdeněk Pěnkava se svým psím parťákem Adamem Black Happy Diamond Monte Naiem (zkráceně Pacco), plemene velký švýcarský salašnický pes, ulovili krásné druhé místo v kategorii male junior class. V této bylo zapsaných 65 psů a náš český reprezentant soutěžil s devíti soupeři ve stejné třídě. Byla to Paccova sedmá výstava a Pacco již dříve získal titul junior šampion České republiky. Se svým páníčkem se také pravidelně účastní klubových, národních a mezinárodních výstav. A my měli tu čest si s naším českým reprezentantem Zdeňkem Pěnkavou krátce popovídat, jak to na takové výstavě světového formátu chodí.
Zdeňku, kdo se mohl na výstavu přihlásit?
Každý majitel psa, který má psa s průkazem původu a je registrovaný v klubu.
A jak probíhalo přihlašování?
Přihlašování probíhalo přes tzv. dogoffice, kde má každý zaregistrované zvíře a vyplněné veškeré údaje. Stačí si v dogoffice jen vybrat výstavu, kam se chcete přihlásit. Automaticky vám to nabídne možné kategorie, do kterých se dle zaregistrovaného plemene můžete zapsat.
Jak jste se s Paccem na světovou výstavu připravovali?
V případě Pacca byly přípravy celkem nenáročné, protože je krátkosrstý. Navíc se den před světovou výstavou Pacco zúčastnil klubové výstavy velkých švýcarských salašnických psů. Ta byla schválně naplánovaná den předem právě kvůli přípravě.
To si žádá vysvětlení (smích). U dlouhosrstých švýcarských salašnických je to jinak?
V případě dlouhosrstých plemen je potřeba srst psa standardizovat. Pes prochází několikahodinovými přípravami, které jsou plné fénování, natáčení, vyčesávání atd. To se nás netýká (smích).
A co samotný den D? Jak probíhal?
Vstal jsem v šest hodin a v 7.45 už jsem byl na místě. Po testování na COVID-19 při vstupu do kongresového centra jsme se s Paccem prošli po areálu, aby se zvíře po cestě autem uklidnilo. Ale také, aby se protáhl a očichal si okolí. V devět hodin startovala jeho kategorie. No, a v půl desáté už jsme měli výsledky. Takže to byla vcelku rychlovka.
Co se Vám na Světové výstavě psů v Brně nejvíce líbilo?
Světová výstava psů je považována za nejprestižnější soutěž, do které se může vystavovatel dostat. Nejvíce se mi líbila konkurence, která se letos sešla. Viděli jsme tam spousty krásných plemen z nejrůznějších zemí. Je to soutěž krásy a krásu si každý představuje jinak. Je to velice subjektivní záležitost, a v tom právě tkví kouzlo výstav.
Jak to rozhodčí posuzují, když je to vlastně takto subjektivní?
Jde o kompletní předvedení psa i s vystavovatelem. Jakým způsobem psa předvádíte, dress code, synchronizace hendlera a psa, postoj, pohyb, zda se například sám postaví, jakým způsobem se ukáže. To vše se hodnotí. Kontrolují se varlata (pozn. redakce: u psů), zuby, zbarvení, kvalita srsti, jaké má pes pálení, úhel končetin, pohyb v běhu, ocas, povaha psa, velikost, mohutnost atd.
To je vcelku hodně kritérií…
Naprosto chápu, že při takovém objemu posuzovaných psů to není zcela možné transparentně posoudit všechny. Přesto by se mi líbilo, kdyby posuzování probíhalo před publikem s vysvětlujícím komentářem, co se rozhodčímu na psovi líbí a naopak. Vím, že by to bylo časově náročné, ale více bychom si to kolektivně vychutnali.
Umístil jste se na druhém místě, to musí být velká čest na takovéto výstavě...
Z výhry mám velkou radost. Umístit se v hodnocení na tak prestižní výstavě je pro nás velký úspěch. Dostali jsme zápis výsledků a ten nám nikdo nevezme. Je to skvělý pocit. Pes se dostane do povědomí vystavovatelské společnosti. Navíc nás brzy čeká bonitace*. Pak se uvidí, jaká nás s Paccem čeká budoucnost.
Moc děkujeme za milý rozhovor a ještě jednou gratulujeme k dosaženému výsledku!
*Bonitace je odborná chovatelská činnost, která slouží k získání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených psů, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Údaje získané na bonitaci se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. (zdroj: Bonitační řád RKČR)
Fotokredit: Zdeněk Pěnkava
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Zabezpečení oken a balkonů je jedna z prvních věcí, kterou doma musíte zařídit s příchodem kočky do rodiny. Víte, jaké máte možnosti?
Japonsko není jediné, které má ostrov plný králíků. Věděli jste, že takový najdete i u nás?
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
