Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno kongresové centrum v Brně a za organizaci sklidilo chválu. My jsme vyzpovídali jednoho z medailových účastníků, Zdeňka Pěnkavu. ‚‚Jde o nejprestižnější akci, kam se chcete se svým psem dostat,‘‘ říká v rozhovoru.
Více než dvanáct tisíc psích chlupáčů z 54 zemí světa, z toho necelých pět tisíc psů z Česka – ty všechny přivítalo Brno na letošním ročníku Světové výstavy psů všech plemen. V moravské metropoli jste mohli v hojném počtu potkat na přelomu září a října také vystavovatele z Polska, Itálie, Německa, Maďarska nebo Slovenska. Účastníci dorazili na tuto prestižní událost i ze vzdálenějších koutů světa jako například Peru, Kanady, Malty, Etiopie, San Marina, Austrálie nebo Filipín. O budoucím štěstí z výhry či smutku z prohry rozhodovalo na dvaatřicet rozhodčích. Ti posuzovali psy a feny v celkem dvanácti kruzích. Účastnit se světové výstavy mohou štěňata od čtyř měsíců a soutěží se i v kategoriích jako je veterán, tedy pejsci a fenky ve věku od osmi let výše. A s jakými disciplínami jste se mohli na výstavě setkat? Byly to junior handling (mladý vystavovatel), nejlepší štěně, nejlepší dorost, nejlepší pár psů, nejlepší chovatelská skupina, nejlepší veterán dne, juniorský vítěz skupiny a vítěz skupiny.
Zdeněk Pěnkava se svým psím parťákem Adamem Black Happy Diamond Monte Naiem (zkráceně Pacco), plemene velký švýcarský salašnický pes, ulovili krásné druhé místo v kategorii male junior class. V této bylo zapsaných 65 psů a náš český reprezentant soutěžil s devíti soupeři ve stejné třídě. Byla to Paccova sedmá výstava a Pacco již dříve získal titul junior šampion České republiky. Se svým páníčkem se také pravidelně účastní klubových, národních a mezinárodních výstav. A my měli tu čest si s naším českým reprezentantem Zdeňkem Pěnkavou krátce popovídat, jak to na takové výstavě světového formátu chodí.
Zdeňku, kdo se mohl na výstavu přihlásit?
Každý majitel psa, který má psa s průkazem původu a je registrovaný v klubu.
A jak probíhalo přihlašování?
Přihlašování probíhalo přes tzv. dogoffice, kde má každý zaregistrované zvíře a vyplněné veškeré údaje. Stačí si v dogoffice jen vybrat výstavu, kam se chcete přihlásit. Automaticky vám to nabídne možné kategorie, do kterých se dle zaregistrovaného plemene můžete zapsat.
Jak jste se s Paccem na světovou výstavu připravovali?
V případě Pacca byly přípravy celkem nenáročné, protože je krátkosrstý. Navíc se den před světovou výstavou Pacco zúčastnil klubové výstavy velkých švýcarských salašnických psů. Ta byla schválně naplánovaná den předem právě kvůli přípravě.
To si žádá vysvětlení (smích). U dlouhosrstých švýcarských salašnických je to jinak?
V případě dlouhosrstých plemen je potřeba srst psa standardizovat. Pes prochází několikahodinovými přípravami, které jsou plné fénování, natáčení, vyčesávání atd. To se nás netýká (smích).
A co samotný den D? Jak probíhal?
Vstal jsem v šest hodin a v 7.45 už jsem byl na místě. Po testování na COVID-19 při vstupu do kongresového centra jsme se s Paccem prošli po areálu, aby se zvíře po cestě autem uklidnilo. Ale také, aby se protáhl a očichal si okolí. V devět hodin startovala jeho kategorie. No, a v půl desáté už jsme měli výsledky. Takže to byla vcelku rychlovka.
Co se Vám na Světové výstavě psů v Brně nejvíce líbilo?
Světová výstava psů je považována za nejprestižnější soutěž, do které se může vystavovatel dostat. Nejvíce se mi líbila konkurence, která se letos sešla. Viděli jsme tam spousty krásných plemen z nejrůznějších zemí. Je to soutěž krásy a krásu si každý představuje jinak. Je to velice subjektivní záležitost, a v tom právě tkví kouzlo výstav.
Jak to rozhodčí posuzují, když je to vlastně takto subjektivní?
Jde o kompletní předvedení psa i s vystavovatelem. Jakým způsobem psa předvádíte, dress code, synchronizace hendlera a psa, postoj, pohyb, zda se například sám postaví, jakým způsobem se ukáže. To vše se hodnotí. Kontrolují se varlata (pozn. redakce: u psů), zuby, zbarvení, kvalita srsti, jaké má pes pálení, úhel končetin, pohyb v běhu, ocas, povaha psa, velikost, mohutnost atd.
To je vcelku hodně kritérií…
Naprosto chápu, že při takovém objemu posuzovaných psů to není zcela možné transparentně posoudit všechny. Přesto by se mi líbilo, kdyby posuzování probíhalo před publikem s vysvětlujícím komentářem, co se rozhodčímu na psovi líbí a naopak. Vím, že by to bylo časově náročné, ale více bychom si to kolektivně vychutnali.
Umístil jste se na druhém místě, to musí být velká čest na takovéto výstavě...
Z výhry mám velkou radost. Umístit se v hodnocení na tak prestižní výstavě je pro nás velký úspěch. Dostali jsme zápis výsledků a ten nám nikdo nevezme. Je to skvělý pocit. Pes se dostane do povědomí vystavovatelské společnosti. Navíc nás brzy čeká bonitace*. Pak se uvidí, jaká nás s Paccem čeká budoucnost.
Moc děkujeme za milý rozhovor a ještě jednou gratulujeme k dosaženému výsledku!
*Bonitace je odborná chovatelská činnost, která slouží k získání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených psů, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Údaje získané na bonitaci se zaznamenávají ve formě kódu do průkazu původu a jsou součástí údajů o psu nebo feně. (zdroj: Bonitační řád RKČR)
Fotokredit: Zdeněk Pěnkava
Epilepsie je stejně jako u lidí nemoc celoživotní a nevyléčitelná. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoli psa nebo kočky všech ras a v každém věku. Podíváme se na to, co vlastně epilepsie je, jaké jsou její hlavní příčiny a jak poznáte...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes se s vámi podělím o svou zkušenost s Albánií.
Poslední rozloučení s domácím mazlíčkem, zvláště se psy a kočkami, kteří s námi žijí dlouhá léta, je psychicky velmi náročné. Kdo to zažil, dá mi za pravdu. Pro lidi, kteří se necítí v těchto chvílích na to, aby organizovali kremaci či pohřeb svého...
U větších domácích zvířat, zejména u psů, je pro nás péče o mazlíčkovy zuby samozřejmá. Jakmile zvíře dosáhne několika let věku, je nutné být čím dál pečlivější, protože usazující se zubní plak a potažmo kámen vede k zánětům dásní, které jsou pro celý...
Britský designér a vynálezce Dominic Wilcox otevřel v Londýně svou novou výstavu s názvem Play More. Dokazuje, že umění není určeno jen pro lidi. Jedná se totiž o první výstavu určenou výhradně pro psy. Najdete tu obrazy, bazén s kuličkami nebo...
Klonování patří k výdobytkům moderní doby. Leckoho tedy asi nepřekvapí, že svět má už nějaký ten rok i svého prvního naklonovaného psa. Pojmenovali ho Snuppy, což si jistě dobře zapamatujete kvůli podobnosti s pouze jinak psaným jménem Snoopy, jehož...
Nikomu bych nepřála se dostat do situace, kdy by veterinární záchrannou službu potřeboval. Stát se ale může cokoli a je lepší být na takové případy připraven. Koneckonců, může to znamenat rozdíl mezi životem a smrtí vašeho mazlíka.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
