Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž by měl každý zvířecí nadšenec vědět? Pojďme trochu oprášit znalosti.
Myši a jejich nekvalitní zrak
U myší je známo, že mají extrémně dobře vyvinutý sluch. Díky němu dokážou rozpoznat pohyb až na dvacet metrů. Co se týká jejich zraku, s ním už je to krapítek slabší. Myši jsou krátkozraké, ostře vidí asi jenom na půl metru. Kromě toho mají omezené vnímání barev, protože jsou od přírody dichromatické – na sítnici mají pouze dva druhy čípků citlivých na modrou nebo zelenou složku světla, receptory pro vnímání červené barvy jim úplně chybí. Kvůli svým malým černým očím, které jsou náchylné na ostré denní světlo, operují tito malí chlupatí ušáčci hlavně v noci nebo vyhledávají temná zákoutí. Přes den, jak asi víte, je těžké je spatřit.
Myši, krysy a jejich sloní paměť
Víte proč se krysy a myši tak často využívají k různým testům a pokusům? Mají totiž naprosto neuvěřitelnou paměť. A narozdíl od jiných zvířat se dají se skvěle a především dlouho trénovat. Vědci tak s nimi často pracují při svých experimentech třeba proto, že si spolehlivě pamatují cestu k potravě.
Nepotřebují pít
Jak je možné, že myši nepotřebují mnoho pít? Hydratují se totiž skrze potravu. Ano, vodu získávají například ze zrní. To však nemění nic na tom, že jsou schopny se, na rozdíl od jiných tvorů, dopátrat vody téměř kdekoliv.
Přední zuby hlodavců – jejich největší přednost
Naprosto unikátním charakteristickým rysem hlodavců jsou jejich přední zuby. Ty jim dorůstají po celý život a mohou ročně vyrůst až o 15 centimetrů, proto si je často obrušují. Ostré a silné takzvané dvojité řezáky udržují tito drobní savci v kondici hlavně díky tomu, že je používají nejen k jídlu, ale hlavně k prokousávání různých otvorů, dřev, ale třeba i plastů nebo betonu. Zuby tak patří u hlodavců k nejvyužívanější části těla.
Hlodavec, společenský to tvor
Tam, kde potkáte jednoho, čekejte skupinu dalších. U hlodavců platí jednoduché pravidlo, že vytvářejí takzvané kolonie. Jsou to totiž tvorové společenští. I oni raději pracují v početné skupině a stejně jako třeba včely si v kolonii dělí práci. Pouze ojediněle se jednotlivec vzdaluje od své základny.
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
Každý rád vezme svého čtyřnohého miláčka na dovolenou s sebou, občas to ale situace prostě nedovolí. Ne všichni psi snášejí dlouhé cesty autem nebo vysoké teploty, nemají poslušnost zvládnutou na jedničku nebo jsou útěkáři, takže s nimi třeba výlet do...
Pozitivních účinků soužití člověka se zvířaty jsme si byli vědomi už zhruba před 100 tisíci lety, kdy lidé začali s domestikací. A nejde zde pouze o léčebné metody. K lepšímu psychickému i fyzickému zdraví nám pomáhá už samotná přítomnost našich...