Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Spousta z nás podléhá potřebě splnit si sen a pořídit si originálního mazlíčka, a tím je miniaturní prase neboli miniprase. Tento trend je v ČR přibližně deset let. Nenechte se ale zmást těmi roztomilými čumáčky, péče o prase je náročná a musí se pořádně promyslet.
Jaké druhy miniprasátek známe? Gottingenské, Royal Dandies, Extreme Dandies, vietnamské, kunekune, choctaw. To jsou ty nejznámější. Na internetu toho o těchto plemenech najdete spoustu, tudíž se zde nebudeme zdržovat rozepisováním. A pojďme rovnou na důležité otázky.
Zůstane miniprasátko malé?
Věřte nebo ne, ale nezůstane. Ze všech vyšlechtěných prasat do zakrslých podob, jediné Extreme Dandies původem z Ameriky dorůstá do váhy kolem 4–8 kg. Royal Dandies pak mají váhu v rozmezí 15 až 20 kg a ostatní miniprasátka mají v dospělosti kolem 35 kg. Vietnamské miniprase může mít až 150 kg, protože jeho genetické dispozice jsou velmi rozmanité. Nenechte se zmást předponou „mini” u tohoto mazlíka.
Žere prase jako prase?
Prase je sice všežravec, vyšlechtěná plemena by se ovšem měla striktně stravovat zeleninou, ovocem, granulovanými směsmi, těstovinami a rýží. A zatímco kotěti nebo štěněti dopřejeme trochu tvarohu nebo jiné dobroty, miniprase musí přísně dodržovat vybraný jídelníček. A to nejen kvůli dobrému prospívání zvířete, ale také kvůli udržení správné váhy. Co se týká „stolování”, počítejte, že to bude všude – od misky v kuchyni až na koberci u televize.
Je vhodné miniprase do bytu?
Se zlomeným srdcem (kdysi to bylo i mé přání si jedno pořídit) musím napsat, že není. Pes štěká a vyje, kočka mňouká a mrouská a prase chrochtá, kvičí, křičí, někdy dokonce ječí. Sousedům se znelíbíte. Kromě toho, že prasátko vydává nesnesitelné zvuky, je tak trochu „demolition man”. Dělá nepořádek a ohryže vše, co mu pod zub přijde. A neumí do schodů. Ideální je do rodiny s domem se zahradou.
Co zakrslé prasátko potřebuje?
I miniprase potřebuje rýt čumákem v hlíně, je to jeho přirozenost. Dělá ho to šťastným a potřebuje to pro vývoj imunity. Nezoufejte, prasata jsou velmi učenlivá a pochopí, kde rýt smí a kde ne. Vyčleňte mu speciální plácek, kde bude svobodně moci dopřát svému pudu. Prasátko se také rádo pase. Dopřejte mu to. Ale pozor, rádo se přežírá. Hlídejte tedy, kolik toho spase.
Je prasátko hravé?
Prasátka si ráda hrají. Díky bohu, proto je taky chceme. Nejen kvůli tomu, že jsou tak roztomilá. Hrát byste si s ním měli každý den a přitom jej i cvičit (ale o tom třeba někdy příště). Pozor na tvrdohlavost, jsou vychytralá. A jakmile je naštvete, budou dělat naschvály a těžko se jim zlozvyky odnaučují. Pozor také na volbu vhodných motivačních odměn, prasátka mají tendence rychle nabírat na váze.
Na závěr dobré zprávy, miniprase je vhodný mazlíček pro alergiky. A majitelé miniprasátek tvrdí, že prasátko je čistotnější než pes. Snadno se tedy naučí venčit na jednom místě. Dá se prý naučit i na písek jako kočka.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...