Další důkaz o spřízněnosti psa a člověka

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).

Přišli na to, že nejen lidský, ale i psí mozek má pro vnímání hlasu vyvinutou speciální část. Prý se vytvořila už před více než sto miliony let u živočichů, kteří byli společnými předky lidí i psů. To, co pes slyší, se díky ní spojuje i s jeho pocity.

A teď to nejzajímavější – díky této části mozku je podle vědců možné vysvětlit, proč jsou člověk a pes tak dobrými přáteli už víc než deset tisíc let. Z výzkumu lze usuzovat, že psi zpracovávají informace, které dostávají od své smečky, stejným způsobem, jako lidé. V případě lidí jde samozřejmě o společenské informace. Jinými slovy psí mozek reaguje na zvuky specializovanými částmi umístěnými v podobné oblasti, v jaké se nacházejí i u lidí, a sice v zadní partii spánkového laloku. Právě to by mohlo vysvětlovat, proč je zvuková komunikace mezi psem a člověkem tak úspěšná. Podle autorů výsledné studie může tento objev pomoct objasnit, proč se pes dokáže vcítit do nálady svého pána.

Výzkumu se zúčastnilo jedenáct psů naučených nehybně ležet v přístroji na vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Vědci jim pustili více než dvě stě různých lidských a psích zvuků a zaznamenávali reakce na každý z nich. Ty pak porovnali s reakcemi lidí, kteří prošli stejnými testy. Psi pochopitelně silněji reagovali na hlas jiných psů, než na ten lidský. Výzkumníky udivilo spíš to, že psi i lidé velmi podobně vnímají hlasité zvuky a mnohem víc reagují na kladné zvuky, jako jsou smích nebo veselé štěkání, než na ty smutné, jako třeba pláč nebo kňučení.

Já osobně z toho vyvozuji jasný závěr, a to že se psem se vždycky lépe domluvíte po dobrém, než po zlém. Není divu, že nás psi neposlouchají, když na ně voláme vztekle nebo bojácně, vždyť jejich mozek daleko lépe reaguje na radostné povely.

Zdroje:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-si-rozumime-se-psy-nase-mozky-reaguji-na-zvuky-spojene-s-emocemi

http://www.bbc.com/news/science-environment-26276660

 

Související články

Devět životů nemají, ale padat kočky skutečně umějí

Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.

Psi a kočky ve světě III: Psi na Srí Lance

Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...

Mazlení s kočkami může i léčit

Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...

Psí historie IV.: Bobbie

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.

Kočičí rekordy

Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?