Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).
Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý článek o tom, jak psi vnímají emoce. Byl trošku složitě napsaný, tak jsem se rozhodla – pro vás i pro sebe – převést jeho obsah do čtivější podoby. Popisoval výsledky výzkumu maďarských vědců, kteří jako první porovnávali funkce lidského mozku s mozky zvířat (jiných než primátů).
Přišli na to, že nejen lidský, ale i psí mozek má pro vnímání hlasu vyvinutou speciální část. Prý se vytvořila už před více než sto miliony let u živočichů, kteří byli společnými předky lidí i psů. To, co pes slyší, se díky ní spojuje i s jeho pocity.
A teď to nejzajímavější – díky této části mozku je podle vědců možné vysvětlit, proč jsou člověk a pes tak dobrými přáteli už víc než deset tisíc let. Z výzkumu lze usuzovat, že psi zpracovávají informace, které dostávají od své smečky, stejným způsobem, jako lidé. V případě lidí jde samozřejmě o společenské informace. Jinými slovy psí mozek reaguje na zvuky specializovanými částmi umístěnými v podobné oblasti, v jaké se nacházejí i u lidí, a sice v zadní partii spánkového laloku. Právě to by mohlo vysvětlovat, proč je zvuková komunikace mezi psem a člověkem tak úspěšná. Podle autorů výsledné studie může tento objev pomoct objasnit, proč se pes dokáže vcítit do nálady svého pána.
Výzkumu se zúčastnilo jedenáct psů naučených nehybně ležet v přístroji na vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Vědci jim pustili více než dvě stě různých lidských a psích zvuků a zaznamenávali reakce na každý z nich. Ty pak porovnali s reakcemi lidí, kteří prošli stejnými testy. Psi pochopitelně silněji reagovali na hlas jiných psů, než na ten lidský. Výzkumníky udivilo spíš to, že psi i lidé velmi podobně vnímají hlasité zvuky a mnohem víc reagují na kladné zvuky, jako jsou smích nebo veselé štěkání, než na ty smutné, jako třeba pláč nebo kňučení.
Já osobně z toho vyvozuji jasný závěr, a to že se psem se vždycky lépe domluvíte po dobrém, než po zlém. Není divu, že nás psi neposlouchají, když na ně voláme vztekle nebo bojácně, vždyť jejich mozek daleko lépe reaguje na radostné povely.
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...