Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Pro jízdu se psem dnes existuje celá řada výrobků a vychytávek, které zajistí, že pejska s sebou můžeme bezpečně vozit i na delší cesty. Na bezpečnost jízdy byste ale měli dbát i v případě, že jedete pouze pár kilometrů. I na takové cestě se vám totiž může přihodit něco nepříjemného. Kdykoliv je pes v autě bez zabezpečení, může se stát velké neštěstí, a to nejen zvířeti, ale i posádce. O způsobech zabezpečení psa a možnostech přepravy jsme si povídali s chovatelkou Jaromírou Sojkovou.
Jaké jsou dnes možnosti, jak zabezpečit psího chlupáče při cestě autem?
Hodně lidí používá tzv. bezpečnostní pásy pro psy, které se vyrábějí v mnoha provedeních a modelech, od mnoha značek. Psovi se nasadí speciální kšíry a k zadní sedačce se upoutá tzv. bezpečnostní pás, který připneme ke kšírům. Pes má relativní volnost na zadním sedadle a zároveň je tak trochu v kontaktu s vámi. Tento způsob bych ovšem moc nedoporučovala. Většině psů je na sedačkách teplo, mohou se tam různě zapříčit, může prasknout karabina, a to zejména při prudkém zabrždění nebo nárazu zezadu.
Jaké jsou tedy efektivnější způsoby zajištění bezpečnosti všech v autě?
Jednou velmi jednoduchou možností je oddělit kufr auta od části, kde sedí posádka. Využít se může přepážka, zábrana. Většinou se vyrábí ve formě kovové mříže, dají se koupit i podle typu auta. Existují ale i takové univerzální, z materiálu podobného houpací síti. Tyto přepážky jsou nejméně bezpečné. Další možností jsou různé přepravky, výstavní klece a speciální přepravní klece, které jsou bezpečné a vyrábějí se i pro různé značky aut s ohledem na jejich rozměry. I těch existuje celá řada. Před nákupem je nejlepší se poradit s lidmi, kteří už přepravní klece v autech používají, nebo si prostudovat nějaké internetové debaty a recenze. I tam se můžeme hodně dozvědět.
Která z těchto možností je podle vás nejvhodnější?
Nejvhodnější jsou určitě speciální přepravní klece, které jsou pevné a přímo vyráběné pro cesty autem. Některé mají i zadní vchod, který je umístěn směrem do auta. To je pro případy, kdyby do vás někdo narazil zezadu, auto bylo zdeformované a vy pak můžete pejska vypustit tímto zadních vchodem. Prozatím s tím nemám osobní zkušenosti, ale myslím, že se může jednat o velmi vhodné řešení.
Některé tyto klece mají i zamykání nebo oddělovací přepážku, která může sloužit i jako odkládací box tam, kde jste např. jenom na několik hodin. Otevřete zadní dveře a psi mají dostatek vzduchu a vy je máte v bezpečí. Samozřejmě nemohou zůstat takto v rozpáleném autě, pokud jsou vysoké teploty a vy neparkujete někde ve stínu.
Na kolik to finančně majitele v průměru přijde?
Cena klecí se odvíjí od použitého materiálu, kvality výroby, robustnosti klece a dalších aspektů. Ty nejlevnější se dají sehnat cca od tří tisíc korun, ale existují i větší, robusnější, s kvalitními zámky a vším okolo a tam je možné se dostat až na 25 tisíc korun.
Dodržují majitelé zákonem danou povinnost?
Někteří ano, někteří ne. Znám takové, kteří mají vyndané zadní sedačky a pes je vlastně za řidičem s možností se úplně volně pohybovat. To je opravdu velmi, velmi nebezpečné. Ovšem je i řada majitelů psích mazlíčků, kteří jezdí se psy pravidelně (kynologické sporty, výstavy, delší pravidelné cesty za příbuznými), a ti tato pravidla dodržují, protože jim jde nejen o vlastní bezpečnost, ale i o bezpečnost psích kamarádů.
Jsou nějaké další možnosti přepravy psů?
Další možností je, že nevezeme psy v autě, ale pořídíme si speciální přívěsný vozík, který je přímo vyroben pro přepravu psů. Některé mají i klimatizaci, většinou jsou velmi dobře tepelně izolované, mají větrání, výborně vyřešené jednotlivé boxy pro psy. Takový nový vozík vychází cca od 100 až do 200 tisíc korun, podle toho, pro kolik psů ho pořizujeme.
Na závěr bych chtěla zdůraznit, že je vždy potřeba psa nebo psy v autě zabezpečit a investovat do opravdu bezpečné přepravy. Nikomu nepřeji, aby právě přeprava psa byla pro něj nejsmutnější vzpomínkou v životě, pokud takovou havárii sám přežije. Je to kruté konstatování, ale snad si majitelé uvědomí, jak důležitá tahle problematika je.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...