Jsou otázky, které se člověku honí hlavou, pokud vidí psy, kteří pátrají po lidech ztracených v lese, zavalených v sutině zřícené stavby či tonoucích v přehradě. Jak složité je pro psa takového člověka najít? Dokážu psa pro tuto činnost sám vycvičit? Potřebuji k tomuto účelu jen určité plemeno? Odpovědi na takové otázky nám poskytla chovatelka Michaela Martinů.
Co vše obnáší záchranařina a jak k takovému rozhodnutí musíme od počátku přistupovat?
V první řadě si musíme sami rozmyslet, jak moc vážně se chceme výcviku záchranných psů věnovat. Zda chceme skládat jen záchranné zkoušky víceméně pro sport, nebo zda chceme psa, který bude opravdu využitelný pro záchranářskou práci a praxi. V praxi se záchranní psi většinou využívají při hledání pohřešovaných lidí v terénu, ve zřícených budovách, na vodní ploše, popřípadě v lavinových svazích. Ve sportu psi ještě sledují stopu v rámci záchranného stopování. Každá z těchto oblastí má svá specifika a psi se zpravidla cvičí jen pro jednu až dvě vybrané disciplíny, nikoliv pro disciplíny všechny.
Jaké vlastnosti a schopnosti musí mít pes, který absolvuje záchranářský výcvik?
Musí to být pes s chutí do práce, velkým temperamentem, mělo by být snadné jej motivovat, měl by disponovat ochotou zavděčit se pánovi, vynikající fyzickou kondicí a velkou psychickou odolností. Nesmí být lekavý, nesmí se bát se hluku, ale nesmí být ani agresivní, a to ani ke psům a už vůbec ne k lidem. Motivací k výcviku mohou být pro psa hračky nebo pamlsky. Výcvik záchranného psa musí být prováděn pozitivně, protože jedině pes, který sám chce osobu nalézt je spolehlivý, věří svému pánovi a dohromady tvoří tým schopný nasazení v náročných podmínkách.
Absolvuje pes záchranný výcvik společně s psovodem nebo se ho účastní nezávisle na sobě?
V záchranařině je nesmírně důležitá spolupráce mezi oběma členy záchranného týmu. Výcvik je tedy spíše o spolupráci mezi těmito dvěma subjekty. Oba se musí dokonale znát a věřit si. Důvěra nevznikne sama, ale je výsledkem dlouhodobé spolupráce. Sebelepší psovod by se psem, kterého nezná a necvičí ho, nemohl nastoupit ani na závod a už vůbec ne do praxe. Záchranný výcvik je velmi náročný i pro psovoda. Psovod musí být ve vynikající fyzické i psychické kondici, musí umět pracovat s GPS, orientovat se v terénu, umět spolupracovat s ostatními členy pátracího týmu, musí být obeznámený s pravidly první pomoci lidem i psům, úskalími slaňování, bezpečností práce a v náročných situacích musí být psychicky velmi odolný.
Existují plemena, která jsou pro záchranný výcvik vhodnější než jiná? Pokud ano, která to jsou?
Tak na tuhle otázku je složité odpovědět. Já chovám německé boxery, toto plemeno miluji a upřednostňuji ho, ale musím si přiznat, že má kromě obrovských kladů i své nedostatky. Mezi nedostatky patří horší termoregulace v létě i v zimě. Za největší klad plemene považuji až nezřízenou lásku k člověku a velké sebevědomí. Z tohoto důvodu byli boxeři v záchranařině velmi využíváni, v současnosti je vytlačila lovecká plemena jako ohaři, špringři, teriéři či belgičtí ovčáci malinoisové.
Motivací bývá pro lovecké psy nejčastěji pamlsek, jsou prakticky neunavitelní a do velké míry samostatní. Pro práci v plochách je ovšem mít na paměti, že je třeba potlačit jejich loveckou přirozenost. Jednu dobu byly hojně využívány border kolie, jejich obrovskou výhodou je pracovitost a velmi dobrý pohyb a obratnost ve složitých terénech daný i jejich menší vahou a také to, že jsou odolné a nepřehřívají se. Nedostatkem borderek a dalších ovčáckých plemen psů je velmi častá reakce na hlukové podněty, která je ve většině případů ve vyšším věku vyřadí z využití. Pro záchranné práce se často využívají také různé typy retrívrů, protože jsou spojením pracovitosti, vyrovnané povahy, rezistence na hluk a nejsou konfliktní vůči ostatním psům a jsou přirozeně přátelští k lidem.
Co je hlavní zásadou, rysem, pro psy, kteří budou zachraňovat lidi?
Samostatnost při rozhodování, cílevědomost při dohledávání osob, nebojácnost při vstupu do terénu. Nebojácnost nelze zaměňovat za ztřeštěnost, pes musí pracovat s rozmyslem.
Do jaké míry musí být naprosto souzněni s psovodem?
Oboustranná spolupráce musí být 100%. Musíme psovi věřit a pes musí věřit nám. Pes má mnohem vyvinutější smysly než člověk a my se na ně musíme spolehnout. Příkladem může být má zkušenost z praxe. Labradorka byla vyslána na prohledání zříceného domu. Fena hledala, probíhala sutinou a z ničeho nic z domu vyběhla, na volání psovoda nereagovala, odmítala se do sutiny vrátit. Psovodka vyběhla za fenou, rozčílená, že ji pes neposlechl. V tom okamžiku dům spadl úplně. Kdyby psovod zůstal a nevyběhl za psem, zřícení domu by pro něj mělo fatální následky. Tato nehoda se stala před 25 lety, ale přesvědčila mě, že máme svým psům věřit.
FOTO KREDIT: Eliška Janovská
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
