Jsou otázky, které se člověku honí hlavou, pokud vidí psy, kteří pátrají po lidech ztracených v lese, zavalených v sutině zřícené stavby či tonoucích v přehradě. Jak složité je pro psa takového člověka najít? Dokážu psa pro tuto činnost sám vycvičit? Potřebuji k tomuto účelu jen určité plemeno? Odpovědi na takové otázky nám poskytla chovatelka Michaela Martinů.
Co vše obnáší záchranařina a jak k takovému rozhodnutí musíme od počátku přistupovat?
V první řadě si musíme sami rozmyslet, jak moc vážně se chceme výcviku záchranných psů věnovat. Zda chceme skládat jen záchranné zkoušky víceméně pro sport, nebo zda chceme psa, který bude opravdu využitelný pro záchranářskou práci a praxi. V praxi se záchranní psi většinou využívají při hledání pohřešovaných lidí v terénu, ve zřícených budovách, na vodní ploše, popřípadě v lavinových svazích. Ve sportu psi ještě sledují stopu v rámci záchranného stopování. Každá z těchto oblastí má svá specifika a psi se zpravidla cvičí jen pro jednu až dvě vybrané disciplíny, nikoliv pro disciplíny všechny.
Jaké vlastnosti a schopnosti musí mít pes, který absolvuje záchranářský výcvik?
Musí to být pes s chutí do práce, velkým temperamentem, mělo by být snadné jej motivovat, měl by disponovat ochotou zavděčit se pánovi, vynikající fyzickou kondicí a velkou psychickou odolností. Nesmí být lekavý, nesmí se bát se hluku, ale nesmí být ani agresivní, a to ani ke psům a už vůbec ne k lidem. Motivací k výcviku mohou být pro psa hračky nebo pamlsky. Výcvik záchranného psa musí být prováděn pozitivně, protože jedině pes, který sám chce osobu nalézt je spolehlivý, věří svému pánovi a dohromady tvoří tým schopný nasazení v náročných podmínkách.
Absolvuje pes záchranný výcvik společně s psovodem nebo se ho účastní nezávisle na sobě?
V záchranařině je nesmírně důležitá spolupráce mezi oběma členy záchranného týmu. Výcvik je tedy spíše o spolupráci mezi těmito dvěma subjekty. Oba se musí dokonale znát a věřit si. Důvěra nevznikne sama, ale je výsledkem dlouhodobé spolupráce. Sebelepší psovod by se psem, kterého nezná a necvičí ho, nemohl nastoupit ani na závod a už vůbec ne do praxe. Záchranný výcvik je velmi náročný i pro psovoda. Psovod musí být ve vynikající fyzické i psychické kondici, musí umět pracovat s GPS, orientovat se v terénu, umět spolupracovat s ostatními členy pátracího týmu, musí být obeznámený s pravidly první pomoci lidem i psům, úskalími slaňování, bezpečností práce a v náročných situacích musí být psychicky velmi odolný.
Existují plemena, která jsou pro záchranný výcvik vhodnější než jiná? Pokud ano, která to jsou?
Tak na tuhle otázku je složité odpovědět. Já chovám německé boxery, toto plemeno miluji a upřednostňuji ho, ale musím si přiznat, že má kromě obrovských kladů i své nedostatky. Mezi nedostatky patří horší termoregulace v létě i v zimě. Za největší klad plemene považuji až nezřízenou lásku k člověku a velké sebevědomí. Z tohoto důvodu byli boxeři v záchranařině velmi využíváni, v současnosti je vytlačila lovecká plemena jako ohaři, špringři, teriéři či belgičtí ovčáci malinoisové.
Motivací bývá pro lovecké psy nejčastěji pamlsek, jsou prakticky neunavitelní a do velké míry samostatní. Pro práci v plochách je ovšem mít na paměti, že je třeba potlačit jejich loveckou přirozenost. Jednu dobu byly hojně využívány border kolie, jejich obrovskou výhodou je pracovitost a velmi dobrý pohyb a obratnost ve složitých terénech daný i jejich menší vahou a také to, že jsou odolné a nepřehřívají se. Nedostatkem borderek a dalších ovčáckých plemen psů je velmi častá reakce na hlukové podněty, která je ve většině případů ve vyšším věku vyřadí z využití. Pro záchranné práce se často využívají také různé typy retrívrů, protože jsou spojením pracovitosti, vyrovnané povahy, rezistence na hluk a nejsou konfliktní vůči ostatním psům a jsou přirozeně přátelští k lidem.
Co je hlavní zásadou, rysem, pro psy, kteří budou zachraňovat lidi?
Samostatnost při rozhodování, cílevědomost při dohledávání osob, nebojácnost při vstupu do terénu. Nebojácnost nelze zaměňovat za ztřeštěnost, pes musí pracovat s rozmyslem.
Do jaké míry musí být naprosto souzněni s psovodem?
Oboustranná spolupráce musí být 100%. Musíme psovi věřit a pes musí věřit nám. Pes má mnohem vyvinutější smysly než člověk a my se na ně musíme spolehnout. Příkladem může být má zkušenost z praxe. Labradorka byla vyslána na prohledání zříceného domu. Fena hledala, probíhala sutinou a z ničeho nic z domu vyběhla, na volání psovoda nereagovala, odmítala se do sutiny vrátit. Psovodka vyběhla za fenou, rozčílená, že ji pes neposlechl. V tom okamžiku dům spadl úplně. Kdyby psovod zůstal a nevyběhl za psem, zřícení domu by pro něj mělo fatální následky. Tato nehoda se stala před 25 lety, ale přesvědčila mě, že máme svým psům věřit.
FOTO KREDIT: Eliška Janovská
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?
Zajímá vás, jak velký je nejvyšší pes, jak malý je zas ten nejmenší, nebo třeba kolik míčků si pes dokázal nejvíc nacpat do pusy? Mezi těmi klasickými rekordy jako je věk nebo velikost najdeme i pár kurioznějších, pojďme se na některé z rekordů podívat.
Zabezpečení oken a balkonů je jedna z prvních věcí, kterou doma musíte zařídit s příchodem kočky do rodiny. Víte, jaké máte možnosti?
Japonsko není jediné, které má ostrov plný králíků. Věděli jste, že takový najdete i u nás?
Každému chovateli kočky je jasné, že chlupáč potřebuje nějaké to své místo, kde se bude cítit v bezpečí, kde může lenošit, hrát si, škrábat a lézt. Ne každá kočka si škrabadlo nebo strom oblíbí, ale pokud ta vaše patří mezi jejich milovníky, nastává...
Každý, kdo má kočku doma, si jistě uvědomuje její blahodárný vliv. Když je vám smutno nebo máte starosti, není nad to, když se vám vrnící klubíčko usídlí na klíně nebo vás začne masírovat drápky. Věděli jste ale, že vrnění má na lidské tělo významný...
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
Každý rád vezme svého čtyřnohého miláčka na dovolenou s sebou, občas to ale situace prostě nedovolí. Ne všichni psi snášejí dlouhé cesty autem nebo vysoké teploty, nemají poslušnost zvládnutou na jedničku nebo jsou útěkáři, takže s nimi třeba výlet do...
Hlavně ty venkovní kočky často trápí ušní svrab. O co vůbec jde a jak se ho zbavit?
Pozitivních účinků soužití člověka se zvířaty jsme si byli vědomi už zhruba před 100 tisíci lety, kdy lidé začali s domestikací. A nejde zde pouze o léčebné metody. K lepšímu psychickému i fyzickému zdraví nám pomáhá už samotná přítomnost našich...
