Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Začněme nejprve základní otázkou - co vede psa k pokousání?
Příčin pokousání psem může být celá řada a nelze jednoznačně říct, která z nich převažuje. Záleží na plemeni, prostředí a vzniklé situaci. Dalo by se ale říct, že základním faktorem je v první řadě člověk. Vše odvisí od výchovy a práce pána se psem. Pokousání je často následkem nějaké provokace či obrannou a stresovou reakcí. Většina psů dá najevo, že se jim něco nelíbí např. zvednutím pysků, zavrčením či štěknutím jiným tónem. Pokud má pes možnost, tak se raději kousnutí vyhne či uteče.
Proč se pes stává agresivním?
Pokud pomineme od mala agresivního jedince, kterého majitel nechal vyrůst v neomezeného pána svého území, tak dalším důvodem je strach. S tím se setkávám v ordinaci nejčastěji. Každý pes by měl mít alespoň základní výcvik a umět poslouchat. Se psem, i malým, je potřeba od štěněte pracovat, aby se například nebál veterináře na sebe nechat sáhnout. I malé plemeno občas není možné jen při banálních úkonech, jako je vyšetření tlamy či vyšetření uší, ošetřit. Situaci může zhoršit samotný majitel, který je vystresovaný, což jeho pes cítí. Celé to pak může skončit pokousáním ze strachu, za které nesprávně majitelé své psi pod tlakem situace pochválí či odmění pamlskem. To v psovi jeho chování jen upevňuje.
Může i dobře vycvičený pes kousnout?
Ale pozor, jsou situace, kdy i velmi dobře vycvičený pes může kousnout. S tím jsem se již několikrát setkal. Když se pes cítí ohrožen a nemá jiného východiska, tak se brání tím, že se ožene a může i kousnout. Typickým případem je nahánění psa dětmi či dráždění psa v kotci. Proto je vhodné těmto situacím v rodinách předcházet. Bohužel se nezodpovědně chovají i dospělí, např. když se hrnou k neznámému psovi, aby si ho pohladili.
Jak se tomu vyvarovat?
Velmi důležitým a prvním faktorem je vždy vhodný výběr plemene a uvědomění si účel, za jakým si psa pořizujeme. Někteří lidé nerozeznají kousání při hře od dominancí až agresivity (u dospívajícího psa). Je důležité agresivitu psa rozpoznat již u štěněte a odnaučovat ji. Obecně můžeme říct, že největší pozor bychom si měli dát u dětí. Ty nemají ještě dostatek zkušenosti, neví, jak se k psovi chovat a nepoznají jeho varovné signály. Základem je neponechávat malé děti se psem v místnosti bez dozoru.
Pokousání a zranění
Pokud dojde k pokousání, vždy je důležité zjistit, co psa vyprovokovalo, a to potom řešit. Dnes jsou již k dispozici odborníci zabývající se chováním psů, kteří jsou schopni navrhnout postupy k zamezení dalších podobných epizod. Univerzální návod však neexistuje, je nutné postupovat případ od případu. V případě pokousání člověka psem se často jedná o bolestivá zranění – různé zhmožděné rány, nezřídka krvácející. Tyto rány jsou infikované všelijakými bakteriemi, které se nacházejí v dutině ústní daného psa. Téměř vždy dochází k otoku rány a zánětu v okolí. U povrchových ranek od štěňátek v rámci hry plně dostačuje důkladná desinfekce. U hlubších a krvácejících ran je nutné ošetření u lékaře, kdy je často indikováno celkové nasazení antibiotik. Pes může přenášet vzteklinu, proto by ho měl každý majitel nechat proti ní očkovat. Nejčastějším typem poraněním u pokousání jiného psa psem jsou opět zhmožděné až tržné rány. Na rozdíl od člověka ale vznikají záněty v podkoží, které se špatně hojí. Proto určitě nepodceňujete návštěvu veterináře, které poraněné zvíře vyšetří.
O právní stránce pokousání, povinnosti očkovat a různých typech pojištění se dočtete více příště :-).
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.