Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho chování. Jak v takových situacích postupovat, ale také jak jim předcházet, mi poradil veterinář Britu, MVDr. Jan Šíma.
Začněme nejprve základní otázkou - co vede psa k pokousání?
Příčin pokousání psem může být celá řada a nelze jednoznačně říct, která z nich převažuje. Záleží na plemeni, prostředí a vzniklé situaci. Dalo by se ale říct, že základním faktorem je v první řadě člověk. Vše odvisí od výchovy a práce pána se psem. Pokousání je často následkem nějaké provokace či obrannou a stresovou reakcí. Většina psů dá najevo, že se jim něco nelíbí např. zvednutím pysků, zavrčením či štěknutím jiným tónem. Pokud má pes možnost, tak se raději kousnutí vyhne či uteče.
Proč se pes stává agresivním?
Pokud pomineme od mala agresivního jedince, kterého majitel nechal vyrůst v neomezeného pána svého území, tak dalším důvodem je strach. S tím se setkávám v ordinaci nejčastěji. Každý pes by měl mít alespoň základní výcvik a umět poslouchat. Se psem, i malým, je potřeba od štěněte pracovat, aby se například nebál veterináře na sebe nechat sáhnout. I malé plemeno občas není možné jen při banálních úkonech, jako je vyšetření tlamy či vyšetření uší, ošetřit. Situaci může zhoršit samotný majitel, který je vystresovaný, což jeho pes cítí. Celé to pak může skončit pokousáním ze strachu, za které nesprávně majitelé své psi pod tlakem situace pochválí či odmění pamlskem. To v psovi jeho chování jen upevňuje.
Může i dobře vycvičený pes kousnout?
Ale pozor, jsou situace, kdy i velmi dobře vycvičený pes může kousnout. S tím jsem se již několikrát setkal. Když se pes cítí ohrožen a nemá jiného východiska, tak se brání tím, že se ožene a může i kousnout. Typickým případem je nahánění psa dětmi či dráždění psa v kotci. Proto je vhodné těmto situacím v rodinách předcházet. Bohužel se nezodpovědně chovají i dospělí, např. když se hrnou k neznámému psovi, aby si ho pohladili.
Jak se tomu vyvarovat?
Velmi důležitým a prvním faktorem je vždy vhodný výběr plemene a uvědomění si účel, za jakým si psa pořizujeme. Někteří lidé nerozeznají kousání při hře od dominancí až agresivity (u dospívajícího psa). Je důležité agresivitu psa rozpoznat již u štěněte a odnaučovat ji. Obecně můžeme říct, že největší pozor bychom si měli dát u dětí. Ty nemají ještě dostatek zkušenosti, neví, jak se k psovi chovat a nepoznají jeho varovné signály. Základem je neponechávat malé děti se psem v místnosti bez dozoru.
Pokousání a zranění
Pokud dojde k pokousání, vždy je důležité zjistit, co psa vyprovokovalo, a to potom řešit. Dnes jsou již k dispozici odborníci zabývající se chováním psů, kteří jsou schopni navrhnout postupy k zamezení dalších podobných epizod. Univerzální návod však neexistuje, je nutné postupovat případ od případu. V případě pokousání člověka psem se často jedná o bolestivá zranění – různé zhmožděné rány, nezřídka krvácející. Tyto rány jsou infikované všelijakými bakteriemi, které se nacházejí v dutině ústní daného psa. Téměř vždy dochází k otoku rány a zánětu v okolí. U povrchových ranek od štěňátek v rámci hry plně dostačuje důkladná desinfekce. U hlubších a krvácejících ran je nutné ošetření u lékaře, kdy je často indikováno celkové nasazení antibiotik. Pes může přenášet vzteklinu, proto by ho měl každý majitel nechat proti ní očkovat. Nejčastějším typem poraněním u pokousání jiného psa psem jsou opět zhmožděné až tržné rány. Na rozdíl od člověka ale vznikají záněty v podkoží, které se špatně hojí. Proto určitě nepodceňujete návštěvu veterináře, které poraněné zvíře vyšetří.
O právní stránce pokousání, povinnosti očkovat a různých typech pojištění se dočtete více příště :-).
Morčata jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro rodiny s dětmi. Jsou to malá zvířátka, která dokáží přinést spoustu radosti. Pokud nad koupí morčete uvažujete, jsou faktory, které byste při rozhodování neměli opomenout. O tom, na co se při...
Slyšeli jste o sportu, který se nazývá dogfrisbee? Zjednodušeně jde o to, že svému psovi házíte disk, který on následně aportuje. Dogfrisbee můžete provozovat buď rekreačně nebo na profesionální úrovni. Zde se soutěží v různých disciplínách, k nimž...
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud...
Většina z nás žije v dlouho zažité představě, že jeden psí rok se rovná sedmi lidským. Pokud tedy doma máte dvouleté štěně, v přepočtu na lidské roky je mu už 14 let. Jestliže máte doma desetiletého psa, prakticky je to už sedmdesátiletý dědeček....
Moderní doba přeje rychlému vývoji vpřed, a tak existuje spousta možností, jak si usnadnit pohyb s domácím mazlíčkem. Mezi takové vychytávky patří například kočárky, nosítka a klokanky, jež skvěle poslouží v případě, že je váš pes zraněný, příliš...
Brabantíci jsou malí psi s velkým srdcem a obrovskou touhou po poznání. Pochází z Belgie a řadí se do skupiny pinčů. Svou milou a přátelskou povahou si získali nejedno srdce.
Mateřské mléko je především na počátku života tím nejlepším, co může mládě od matky dostat. Je plné živin potřebných pro růst a správný vývoj. Jak ale potomci rostou, je nutné mléko doplňovat další potravou, a tak se postupně krmí pevnou stravou....
Milovníci a chovatelé koček určitě dobře vědí, že jedna kočka často nestačí a že někdy je potřeba pořídit dalšího kočičího parťáka. Toto rozhodnutí ale ovlivní chod celé domácnosti a především je nutné na příchod nového člena připravit stávající...
Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být...
Na jednom cvičišti se potkávají majestátní dogy, malé čivavy i strakatí dalmatini. Psích plemen existuje opravdu velké množství, Kynologický záštitný spolek FCI (Fédération Cynologique Internationale ) jich rozlišuje na 360. A liší se od sebe...
Dehydratace, laicky řečeno ztráta tekutin v organismu, je pro psy někdy poměrně zrádným nepřítelem. Pokud se podchytí včas a začne se s adekvátní terapií, pes s největší pravděpodobností nebude mít žádné následky. Jestliže se ale dehydratace neřeší,...
Způsobů, jak se naučit něčemu novému, je mnoho. Jedním z nejpříjemnějších, jak pro psa, tak pro majitele, je pozitivní motivace. Díky ní se pejsek jednoduše a příjemně naučí novým kouskům a zároveň se tak rozvíjí vzájemný sociální vztah mezi...