Zimní období je často zatěžkávací zkouškou pro psí organismus. Chladnější počasí může oslabit imunitu, a psi tak mohou být nemocní nebo oslabení. I proto je v tomto období důležité dbát na příjem správných vitamínů a doplňků stravy, které pomohou posílit organismus a ochrání jej před nemocemi. O tom, jak k vitamínům v zimním období přistupovat, jsme si popovídali s veterinářkou Veronikou Lesiukovou.
Co v zimě představuje největší zdravotní nebezpečí pro psy a kočky?
Na tuto otázku neexistuje krátká a jednoznačná odpověď. V zimním období navštěvují psy a kočky ordinace především kvůli preventivnímu ošetření proti zevním parazitům (především blechám). Podzimní a zimní sychravé počasí, kdy ještě není pod nulou, také nahrávají infekčním onemocněním dýchacích cest. Krátkosrstá či bezsrstá plemena jsou náchylnější na prochladnutí. Chlad také zvyšuje bolestivost a zhoršuje pohyblivost kloubů u zvířat trpících artrotickými stavy. Je třeba také věnovat zvýšenou péči tlapkám zvláště u zvířat, která žijí ve městě a pohybují se po solených površích.
Měli bychom jim nějakým způsobem upravit stravu?
Pokud zvíře krmíme plnohodnotnou stravou a prospívá, netrpí žádnými zdravotními problémy, je v běžné zátěži, nejedná se o březí nebo kojící fenu, seniora ani rostoucího jedince, není třeba stravu zvířete nějak výrazně upravovat. Úpravu stravy bych doporučila právě výše vyjmenovaným výjimkám a psům ve vysoké zátěži.
Jaké vitamíny by měly kočky a psi v zimě přijímat?
Pro fungování zvířecího těla jsou samozřejmě nezbytné všechny vitamíny ať už v zimě či v jiném období. Vitamíny obecně dělíme na dvě skupiny – rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích jsou A (retinol), D (kalciferol), E (tokoferol) a K (fylochinon). Vitamíny rozpustné ve vodě jsou komplex vitamínu B, C (kyselina L-askorbová) a H (biotin).
V jaké formě je nejlepší je podávat a jak postupovat, když je zvíře odmítá pozřít?
Obecně lze vitamínové doplňky na trhu sehnat ve formě prášku, tablet či v tekuté formě, nejčastěji v kapkách. Pokud zvíře vámi vybranou formu odmítá, vždy můžete vyzkoušet zvířeti nabídnout jinou formu vitamínového doplňku. Pokud je podáváte zvířeti formou prášku, je ideální je zamíchat do malého množství krmiva (např. masa či konzervy) a podat zvířeti toto malé množství hned na počátku krmení pod vaším dohledem, abyste si byli jisti, že zvíře přijalo celou dávku. Následně jej můžete nakrmit zbylým množstvím.
Můžeme vitamíny ve formě kapek dát do vody?
To bych určitě nedoporučila. Buď můžete využít výše uvedený způsob nebo je dobré kapky nakapat na piškot a nechat vsáknout. Pokud byste je nakapali do vody určené k pití, zvíře s největší pravděpodobností všechnu na povel nevypije a když budete chtít vodu vyměnit za čerstvou, přijdete o zbytek kapek ve vodě obsažených.
Jaké doporučení platí pro vitamíny ve formě tablet?
Takové vitamíny jsou na trhu často již v ochucené formě. Tyto tablety často zvířata přijímají ráda a s chutí jako pamlsek, tudíž odpadají výše uvedené způsoby. U zvířat, která jimi pohrdají, můžete tabletu schovat do malého kousku masa, ovoce, zkrátka čehokoliv, co má zvíře rádo a je to pro něj bezpečné.
Jak zjistíme, že náš mazlíček trpí nedostatkem některého vitamínu?
Vitamíny si až na výjimky zvířecí tělo neumí vytvořit, přestože jsou pro něj naprosto stěžejní. Zastávají základní funkce a podílí se na metabolismu bílkovin, cukrů a tuků, také posilují obranyschopnost organismu. Zvířata je s výjimkami musí přijímat ve stravě. Pokud se jedná o vitamíny rozpustné v tucích, tak jak už jejich název napovídá, přijímají se skrze tuky obsažené ve stravě a ukládají se v organismu také v tukové tkáni. K jejich nedostatku dochází tedy postupem času vyčerpáním těchto rezerv. Hypovitaminóza A se projevuje nejčastěji poruchami sliznic, srsti, kůže a zvýšené lámavosti drápků. Hypovitaminóza D se projevuje poruchami vývoje kostí a chrupavek. Hypovitaminóza E má vliv na plodnost a obranyschopnost zvířat. Hypovitaminóza K může vést k poruchám srážlivosti krve. Vitamín C si psi jako jeden z mála jsou schopni sami vytvořit a nemusí ho přijímat z jiných zdrojů. Hypovitaminóza C se projevuje nadměrnou únavou, apatií a také poruchou syntézy kolagenu a následným potížím se sliznicemi a chrupavkami. Hypovitaminóza B se může projevovat nervovými poruchami, křečemi, poruchami sliznic, poruchami krvetvorby, deformacemi plodů atd. Hypovitaminóza H se projevuje poruchami kůže, srsti a drápků.
Jak naopak zajistíme, aby daného vitamínu nepřijímal nadbytek?
Obecně, zvláště krmíte-li pak syrovou stravou (tzv. BARF), platí ohledně doplňků stravy všeho s mírou a s rozumem. Přidáváte-li do krmiva vitamínové doplňky, nikdy nepřekračujte doporučené dávkování. Kombinujete-li více doplňků stravy a nejste si jisti jejich možnou kombinací, vždy se raději poraďte s ošetřujícím veterinárním lékařem vašeho zvířete. Pokud vaše zvíře netrpí žádnými zdravotními potížemi a navíc je krmeno převážně granulovanou stravou, není nutné mu ke krmivu vitamínové doplňky přidávat.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že je trochu jednodušší zvíře předávkovat vitamíny rozpustnými v tucích, které v organismu tvoří depa a působí toxicky především na jaterní, ale i další tkáně. Vitamíny rozpustné ve vodě jsou pak méně toxické a předávkování jimi je trochu obtížnější. Jejich nadbytek se totiž obvykle vyloučí močí.
Liší se potřeba vitamínů v závislosti na věku zvířete?
Ano. Mladší organismus má spotřebu vitamínu samozřejmě vyšší, aby byl zajištěn optimální vývoj a funkce celého těla. U starších zvířat, která mohou trpět již narušením zdravotního stavu, může být potřeba vitamínů ve stravě vyšší, někdy také jako následek zhoršeného vstřebávání z trávicího traktu.
Liší se potřeba vitamínů v závislosti na zátěži zvířete?
Ano, výživa sportujících zvířat je samostatná kapitola. Spotřeba vitamínů u psů v nadměrné zátěži je vyšší, a to z důvodu vyšší úrovně metabolismu.
Určitě se už každý z nás u svého chlupáče setkal s průjmem. Většinou o nic nejde, tělo jen reaguje na stravu, kterou nedokáže strávit nebo mu neudělala dobře. Je ale dobré vědět, kdy stav psa dokážeme vyřešit sami a kdy je lepší vyhledat pomoc...
Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka,...
Na rozdíl od psů mají kočky silnou vazbu na místo, kde žijí. Proto je pro ně stěhování velmi stresující a tento stres může vyvolat řadu nemocí. Je dobré si vše dobře naplánovat, abyste situaci změny místa kočce co nejvíce ulehčili. A jak jsme na tom...
Pokud rádi chodíte na treky se svými chlupáči, je geocaching něco přesně pro vás. Zpestříte si tak výlety a třeba i objevíte místa, která byste jinak nenašli. Já a moje smečka si to nemůžeme vynachválit.
Pejskaře můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří psa do postele pouští a na ty, u kterých to nepřipadá v úvahu. Pojďme se podívat na to, co vlastně takové sdílení postele se psem obnáší.
Pes domácí je nejstarší domestikované zvíře a člověka provází už minimálně 14 tisíc let. Za tu dobu prošel tento druh řadou změn a dlouhým vývojem. Všechny dnešní plemena psů jsou výsledkem lidské činnosti - šlechtění podle našich specifických potřeb....
Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se...
Nejčastější důvod, proč náš pes začne přibírat na váze, je stejně jako u většiny lidí prostý: Přijímá víc energie, než kolik jí vydává. Někteří majitelé mávnou nad dobře míněným upozorněním, že jejich mazlíček přibral, rukou s tím, že pes je takzvaně...
Určitě máte také jako já zkušenost s tím, že pes zvláště na jaře sem tam žere trávu. Po tom, co na chalupě jeden z mých chlupáčů spásl za týden prakticky celou zahradu, začala jsem mít obavu, jestli s ním je vše v pořádku. Napadaly mě otázky, jestli...
Jak se zachovat, když narazíte na psího nebo kočičího chlupáče, kteří se sami toulají ulicí a pán v nedohlednu? A jak je to vlastně s odchytem cizích mazlíčků? V článku přinášíme pár užitečných tipů.
Jako obvyklá doba březosti se u fen uvádí cca 58 – 65 dní, průměr je 63 dní. V případě výživy březí fenky se dají případné změny ve stravě přirovnat ke změnám ve stravování v případě těhotných žen. Březí fenka by měla mít kvalitní stravu a její dávky...