Úskalí pozitivní motivace při výchově boxerů

Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane poslušný mazlíček. Co když ale tento druh výchovy nefunguje? A je pozitivní motivace vhodná pro jakákoliv plemena, třeba i pro někdy temperamentní boxery?  

Odměna jako motivace

Základním principem pozitivní motivace je předpoklad, že po zadání úkolu nebo povelu pes pochopí, že za jeho splnění získá odměnu, která může mít mnoho podob. Kromě pamlsku se může jednat například o pohlazení nebo pochvalu. Úkoly by z počátku měly být velmi snadné a proveditelné, aby psa jejich nesplnění neodradilo, postupem času se však jejich obtížnost může zvyšovat. Celý proces by měl být završen tím, že pes je vychovaný a ví, co může a co nemůže. A samozřejmě by celý výcvik měl mít vliv na vztah psa s majitelem, který by díky tomu měl být harmonický a založený na vzájemné důvěře.

Záleží na povaze psa

„Pes by měl vědět, co po něm chci a co za to dostane. Tím nemyslím jen pamlsek, ale třeba i úsměv a projev spokojenosti z mé strany a naše vzájemné vztahy by měly být na té úrovni, že mu na mě záleží a je schopen tyto mé projevy ocenit,“ komentuje pozitivní motivaci chovatelka Michaela Martinů. Dodává ale, že některá plemena mohou být méně vhodná pro takový styl výcviku. Jako příklad mohou sloužit právě boxeři, kteří jsou často velmi tvrdohlaví.

Důslednost jako nutnost

Nutnou součástí úspěšného výcviku pomocí pozitivní motivace je také důslednost, na kterou ale řada majitelů často zapomíná. Právě to může vyvolat spoustu nežádoucích situací, jejichž závažnost se kromě jiného může lišit i od velikosti a plemena psa. Právě velká plemena, která nejsou cvičena dostatečně důsledně a jejich výchova je založena především na pozitivní motivaci, mohou v některých případech až obtěžovat své okolí, aniž by si to jejich majitelé uvědomovali.

 Boxeři potřebují trochu biče

„Kdysi se říkalo „metoda cukru a biče“, což se dnes přetvořilo na metodu „cukru a cukru“, a to u tvrdohlavého boxera nemusí vždy fungovat, obzvláště ve spojení s nedůsledností. Vždy ale musí platit, že pokud po psovi něco chci, tak mu musím jasně vysvětlit co. Pro vše, co se psem hodláme dělat, je důležitá hlavně motivace,“ říká Martinů.

To je v souladu s výcvikem založeným na kladném přístupu, nicméně Michaela Martinů rozlišuje několik jejich typů v závislosti na tom, jakou disciplínu bude provozovat. „Motivací jsou nejčastěji míčky, pešky a pamlsky. Na obraně je pro psy motivací figurant, na záchranařině pískací nebo tahací hračka, na stopě pamlsky,“ popisuje rozmanitou škálu chovatelka.

Stěžejní je legrace

Úplným základem výcviku, a to jakéhokoliv, včetně toho pozitivního, který musí být ale plný důslednosti, musí být zábava. Musí však být správně nastavena tak, aby nedošlo k nežádoucímu vývoji. „Boxer je pes pro každou legraci, a když se výcvik dobře vysvětlí, je pro něj největší motivací hra s páníčkem. Pokud boxer výcvik nepochopí, dělá si při něm legraci z majitele. Legrace je tedy při výcviku boxerů všudypřítomná, ale je jen na nás, jak se zachováme a jestli bude mít pes legraci s námi, nebo z nás,“ uzavírá chovatelka.

 

FOTO KREDIT: Michal Opočenský

Související články

Fyzioterapie: Zázračná vzpruha pro psí pacienty

Využití metod fyzioterapie ve veterinárních ordinacích není úplnou novinkou, ale zároveň v Česku nemá ani hlubokou tradici. Tuzemští veterináři se začali k fyzioterapii přiklánět před necelými 15 lety. Od té doby se rozšířila natolik, že tento způsob...

Mohou doteky léčit?

Podle metody Ttouch můžete doteky použít k léčbě veliké škály zdravotních, mentálních i emocionálních problémů. O co vlastně jde a jak to funguje?

Obedience: Vysoká škola psí poslušnosti

Už Jan Amos Komenský před staletími podporoval školu hrou. Týkala se učení dětí, dnes ale můžeme říct, že zábavně a motivačně umíme učit také pejsky. Čemu? Poslušnosti, nikoliv ale té na bázi strachu, nýbrž té na bázi dobrovolnosti. Výcvik, o kterém...

Řeč kočičího těla I. Postoj a ocas

Porozumět zvířeti je mnohdy snadnější než lidem. Jak jste na tom třeba vy se svojí kočkou? Rozumíte jí? Nejde v celku o nic složitého. Kočičí sdělení bývají většinou snadno čitelná a k porozumění stačí jen váš zájem a pár základních informací.

Co dělat, když víte o týraném zvířeti

Už se vám někdy stalo, že jste byli svědky týrání zvířete? Přemýšleli jste, jak mu co nejrychleji pomoci? Pro ty z vás, které zajímá, jaké možnosti máte, jsem připravila několik bodů, podle kterých můžete postupovat.

Hormonální antikoncepce i pro zvířata?

Pokud máte doma psí nebo kočičí slečnu a neplánujete ji začlenit do chovu, období hárání či mrouskání je pro vás mnohokrát stresující. Možná jste tedy už přemýšleli, jestli jí nezačít podávat antikoncepci. Pokud ano, tady máte pár informací, které by...

Láska až za hrob? I kočky jsou jí schopny

Rčení láska až za hrob se většinou spojuje se psy. O kočkách se tvrdí, že až tak vázané na člověka nejsou, a tak by tu lásku u nich nikdo moc neočekával. Tahle kočka je ale důkazem toho, že i ony jsou schopny ke člověku přilnout opravdu silně.

Mýty a fakta o kočkách

Jak dobře znáte svoji kočku? Připravila jsem pro vás malý kvíz, kde si můžete své znalosti prověřit. Tipnete si správně, co z tvrzení je pravda a co jen mýtus? Některé informace vás možná překvapí.

Aby pes ani v zimě nezahálel

Zatímco majitelé „gaučáků“ zkracují v zimě (zvlášť v mrazech) procházky na minimum, chovatelé sportovně a lovecky založených plemen si takovou pauzu dovolit nemohou. Tito pejsci plní energie se zkrátka potřebují vyřádit, ať už venku leží sníh, nebo...