Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Sibiřská kočka
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud pochází.
Dva druhy srsti
Pro sibiřské kočky je nejtypičtější jejich srst. Mají dva druhy srsti – letní a zimní. Zimní se skládá z podsady, jejímž hlavním účelem je zahřát kočku v drsných sibiřských zimách, a z krycích chlupů, které jsou vodoodpudivé. Díky nim je tedy kočka chráněna i před deštěm. „Zimní srst se navíc vyznačuje delšími chlupy a mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Vzhledem k dobré tepelné ochraně jim nevadí ani nepříznivé počasí jako déšť, zároveň ale milují teplo postele,” popisuje sibiřské kočky chovatelka Radka Havlenová.
V létě a v teplejším počasí tato podsada vylíná a kočce zůstanou pouze chlupy, které jsou oproti těm zimním kratší.
Silná kostra
Co se týče tělesné konstrukce, kostra sibiřských koček je velmi silná. Kočky jsou oproti kocourům menší, jejich hmotnost se pohybuje mezi 4 až 6 kilogramy, zatímco kocouři váží 6 až 9 kilogramů.
Dostatek času a péče
Největší ozdobou sibiřských koček je srst a s ní souvisí i část speciální péče, kterou vyžadují. Potřebují totiž hodně česat, a především v době línání touží po péči a lidské přítomnosti. Jsou to navíc poměrně temperamentní zvířata a, aby se nenudila, je nutné si s nimi hrát a snažit se je co nejvíce zabavit. „Sibiřské kočky totiž nesnáší samotu, a tak pokud majitelé nemají dostatek času, který by jim věnovali, je dobré pořídit kočce druhého společníka, se kterým se zabaví,” radí Radka Havlenová.
Láska k rodině
Sibiřské kočky jsou velmi vázané na lidi a na rodinu, u které žijí. Jsou také velice empatické, vnímavé, chytré a současně i velmi hrdé. Své pocity často rády vyjadřují zvukovými projevy, například mňoukáním, vrněním a klidně i něžným štěkáním. „Vzhledem k tomu, že sibiřské kočky nejsou přehnaně plaché, ale ani nijak agresivní, jsou ideálními společníky k dětem. Kromě toho, že milují hrátky, zbožňují i výšky a šplhání,” uzavírá chovatelka.
Ačkoli čokoláda je u lidí oblíbeným a v některých směrech i prospěšným pamlskem, na psy působí jako jed. Zejména v období Vánoc bychom na to měli myslet a nenechávat ji volně přístupnou, položenou na stole nebo na jiném pro psa dostupném místě.
Chystáte se letos na hory a svého psa samozřejmě berete s sebou? V tom případě si celou dovolenou raději pořádně promyslete. Je s ní spojených pár důležitých věcí, na které není dobré zapomínat.
Vánoce se blíží a s nimi i čas pohody a odlehčených témat na blogu, proto i já pro vás jedno mám. Víte, jak poznáte „gaučáka“? Třeba podle toho, že když se snaží skrýt před nepřítelem, dělá mu to trošku problém.
O Vánocích chceme potěšit nejen sebe, ale i naše domácí mazlíčky. Nebo chceme potěšit sebe něčím pro naše domácí mazlíčky ;) Tak jako tak vám následující seznam připomene, co jste chtěli svému psovi či kočce pořídit, a pomůže vám zvolit správně.
Hlodavci slouží jako zdroj potravy pro velkou část venkovních koček. Ty jsou na své úlovky právem pyšné a nezřídka se svou kořistí chlubí – přinášejí nám ji často ukázat i živou. Jaká rizika s sebou ale nese mrtvá či zraněná myš?...
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.