Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud pochází.
Dva druhy srsti
Pro sibiřské kočky je nejtypičtější jejich srst. Mají dva druhy srsti – letní a zimní. Zimní se skládá z podsady, jejímž hlavním účelem je zahřát kočku v drsných sibiřských zimách, a z krycích chlupů, které jsou vodoodpudivé. Díky nim je tedy kočka chráněna i před deštěm. „Zimní srst se navíc vyznačuje delšími chlupy a mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Vzhledem k dobré tepelné ochraně jim nevadí ani nepříznivé počasí jako déšť, zároveň ale milují teplo postele,” popisuje sibiřské kočky chovatelka Radka Havlenová.
V létě a v teplejším počasí tato podsada vylíná a kočce zůstanou pouze chlupy, které jsou oproti těm zimním kratší.
Silná kostra
Co se týče tělesné konstrukce, kostra sibiřských koček je velmi silná. Kočky jsou oproti kocourům menší, jejich hmotnost se pohybuje mezi 4 až 6 kilogramy, zatímco kocouři váží 6 až 9 kilogramů.
Dostatek času a péče
Největší ozdobou sibiřských koček je srst a s ní souvisí i část speciální péče, kterou vyžadují. Potřebují totiž hodně česat, a především v době línání touží po péči a lidské přítomnosti. Jsou to navíc poměrně temperamentní zvířata a, aby se nenudila, je nutné si s nimi hrát a snažit se je co nejvíce zabavit. „Sibiřské kočky totiž nesnáší samotu, a tak pokud majitelé nemají dostatek času, který by jim věnovali, je dobré pořídit kočce druhého společníka, se kterým se zabaví,” radí Radka Havlenová.
Láska k rodině
Sibiřské kočky jsou velmi vázané na lidi a na rodinu, u které žijí. Jsou také velice empatické, vnímavé, chytré a současně i velmi hrdé. Své pocity často rády vyjadřují zvukovými projevy, například mňoukáním, vrněním a klidně i něžným štěkáním. „Vzhledem k tomu, že sibiřské kočky nejsou přehnaně plaché, ale ani nijak agresivní, jsou ideálními společníky k dětem. Kromě toho, že milují hrátky, zbožňují i výšky a šplhání,” uzavírá chovatelka.
Jestli hledáte malého přátelského psíka se spoustou energie a dobré nálady, jste na dobré stopě. A navíc po něm doma určitě nebudete mít podlahu plnou chlupů, vhodným parťákem je totiž i pro alergiky.
Jezdíme na výlety, na dovolené a někteří z nás i na psí soustředění a tábory. Jak řešit stravování psího chlupáče mimo domov? Pokud je vám sympatická myšlenka přirozené masové stravy, konzervy pro psy jsou skvělou alternativou ke granulím. A na cestách...
Lámete si hlavu, jak správně krmit psího chlupáče v zátěžovém řežimu? Už nemusíte. Řešení je nasnadě. Díky vysokému obsahu masa a všem potřebným vitamínům a minerálům může dobře posloužit masová konzerva. Ta je navíc vhodná i pro příznivce barfování.
Víte, co monoproteinové krmivo je? Z názvu je to vlastně jasné, mono-protein. Můžete si říct, že to je přece ale spíš nevýhoda, že krmivo obsahuje jen jeden protein. Není tomu tak. Hodí se pro zdravé psy i pro ty se zažívacími problémy.
Touto zákeřnou a hlavně celoživotní nemocí mohou trpět nejen lidé, ale i naši čtyřnozí mazlíčci. Vy, co máte doma kočičí parťáky, víte, jak jí předcházet, jak ji u chlupáče rozpoznat a jak mu podat první pomoc?
Běh nás udržuje v dobré fyzické i psychické kondici. Stejně tak naše psí mazlíčky. Jak se naučit běhat společně se psem? Při canicrossu, jak se běhu se psem také jinak říká, pomáhá pes svou silou běžci v běhu. Jaká je k tomu potřeba výbava a co byste...
To, že je Bohumil Hrabal úzce spjatý s Kerskem, je celkem známý fakt. Věděli jste ale, že byl obrovským milovníkem koček a dodnes tu, podle místních, najdete potomky Hrabalových koček?
Jak se zachovat v případě, že vašemu psovi během procházky něco stane? A jak mu poskytnout první pomoc? Co by mělo být základním minimem v psí lékárničce? Jak na drobná poranění, otravu nebo alergickou reakci? Svoje tipy vám prozradí v dalším díle...
Kočky hrají v životě mnohých z nás důležitou roli. Jsou nám rovnocennými společníky, utěšují nás, rozesmívají a sdílejí s námi i nejrůznější všední okamžiky. Už po tisíce let jsou nám společníky i pomocníky. Svůj svátek si tedy jistě zaslouží.
Toto vzácné plemeno se velmi podobá svým předkům - Shar-Pei. Jsou to vlastně jeho zmenšeniny s pár odchylkami v povaze. Ačkoli je jejich výchova složitější, jsou to výborní rodinní společníci.
Psí apetit nezná mezí. A tak není neobvyklé, že pes spořádá kus klacku, se kterým si ještě před chvíli hrál, nebo se prostě jen “pase” na louce během procházky. Někdy to mohou odnést i vaše domácí květiny. Jaké rostliny ale pro psa mohou být nebezpečné...
I výběr takové obyčejné věci, jakou je náhubek, může být někdy věda. Podle čeho vybírat, čemu se vyhnout a na co si dát pozor?
