Způsobů, jak se naučit něčemu novému, je mnoho. Jedním z nejpříjemnějších, jak pro psa, tak pro majitele, je pozitivní motivace. Díky ní se pejsek jednoduše a příjemně naučí novým kouskům a zároveň se tak rozvíjí vzájemný sociální vztah mezi zvířetem a člověkem. Na podrobnosti ohledně výchovy pomocí pozitivní motivace jsme se ptali lektorky Psí akademie Dance and Jump Hanky Maršálové.
V čem pozitivní motivace spočívá? Jaká je definice tohoto stylu výchovy?
Principem pozitivní motivace je zadání jednoduchého a snadno splnitelného úkolu, po kterém následuje pochvala nebo jiná odměna. Tento proces vede k další nadšené spolupráci a dychtivosti po novém úkolu a pochvale nebo jiné odměně. Úkoly mohou být postupem času náročnější, ale vždy by měly být nastaveny tak, aby je pes byl schopen splnit, protože je již chápe z předchozí práce. Úspěšnost psa by se vždy měla pohybovat kolem 80 procent. Vždyť i nás lidi potěší, když se nám něco daří, a vždy máme chuť v takové činnosti pokračovat a rozvíjet se. Proč by to zrovna u psů či jiných tvorů mělo být jinak?
Jakou roli hraje při výchově nebo výcviku psa motivace a co by jí mělo být?
Motivací rozumíme vše to, po čem pes touží. Může to být pamlsek, hračka, pochvala, vypuštění z vodítka, tedy svoboda, proběhnutí tunelu, milé podrbání za uchem, ale i třeba háravá fena atd. Je pouze na nás, jak šikovně zapojíme motivaci do výcviku. Měli bychom jí však věnovat velkou pozornost a rozvíjet ji. Je to stavební kámen naší spolupráce.
Kdy je vhodné s výchovou pomocí pozitivní motivace začít?
Začít bychom měli už od štěňátka. Za každou činnost, která se nám líbí, bychom měli psa pochválit, podrbat, dát mu dobrůtku a hlavně mu nabídnout společnou hru a zábavu. To vše rozvíjí náš sociální vztah. Neměli bychom ale přeceňovat sílu pouhého pamlsku a měli bychom věnovat více pozornosti hlavně hře. A i když se vám zdá, že váš pes není na hry stavěný, tak buďte trpěliví, brzy se to může změnit. Nezapomeňte také, že každá motivace má odlišný efekt. Pamlsek psa zklidňuje, hračka povzbuzuje a zrychluje. Druh motivace si tedy můžeme zvolit i podle charakteru psa.
Hodí se pozitivní motivace pro každého psa?
Jednoduše řečeno ANO, pozitivní motivace je vhodná pro každého psa. Otázkou ale zůstává, zda se spolehnout čistě na pozitivní motivaci. Dnes mnoho lidí tvrdí, že se svým psem cvičí čistě pozitivní metodou, ale stačí se chvíli zadívat a zjistíte, že čistě pozitivní metoda snad ani neexistuje. Musíme si uvědomit, co všechno může našeho psa negativně ovlivnit. A to nemluvím hned o cílených trestech. Stačí se jen zamyslet nad naším běžným soužitím. Každý den na psa nějak negativně působíme - můžeme něco jíst a on nás pozoruje a tečou mu sliny, odcházíme z domova bez něj nebo například věnujeme pozornost jinému psovi. To jsou drobné negativní věci, které nám naopak při práci se psem mohou pomoci, neboť ho lehce alarmují a inspirují víc si užívat toho pozitivního: naší přítomnosti, pozornosti, svobody, žrádla. Vždyť bez černé není bílé.
Dá se metoda pozitivní motivace použít za každé situace?
Některé pro psa obtížné situace – například strach nebo agresi – lze s použitím pouze pozitivní motivace zvládnout obtížně, nebo se nedají zvládnout vůbec. Uvedu třeba běžnou situaci, kdy pes na vodítku vzrušeně štěká na jiného psa. V této situaci není možné použít pamlsky ani hračku, protože o ni nestojí, jeho vzrušení je totiž silnější. Můžeme to vyřešit způsobem, že vyslovíme “ne”, psa fyzicky otočíme zády k podnětu a fixujeme, dokud necítíme uklidnění. Tento způsob je efektivní a pes se velice brzy naučí respektovat slůvko “ne”, neboť ví, že by si zuřivým štěkotem omezil možnost kontroly situace.
To už ale není pozitivní motivace, že?
Ne, není. Psovi se nelíbí, že ho omezujeme v rozhledu, ale ve finále je do budoucna pro něj daleko příjemnější nechat situaci vyhodnotit páníčka a respektovat jeho slova, kdy “ne” znamená “ne”, a kdy “štěkej” znamená “štěkej”. Takže nebuďme pokrytci a nazývejme pozitivní motivací jen to, co je pozitivní, a nebojme se vyslovit slovo negativní.
Jak je to u pozitivní motivace s důsledností?
Důslednost je nesmírně důležitá, obzvláště v komunikaci. Je nutné být přesný ve správném a včasném označení žádaného chování psa. Správným označením je myšleno jen to chování, které chceme naučit. Musíme dbát na to, aby si pes nespojil hned několik činností dohromady (např. pes si sedá tak, jak chceme, ale při tom zvedá jednu packu, což nechceme). Načasování pochvaly nebo pozitivního slůvka “ano”, nebo např. “yes”, příp. klikr, by mělo být ihned, jakmile je pes úspěšný. Odměna či pamlsek pak následuje neprodleně po označení správného chování. Je nutné být pozorný i na hodnotu odměny, která by měla být pro psa skutečně odměnou a pes by o ni měl usilovat. Chybou je pamlsek, o který pes moc nestojí, nebo hračka pro psa, který není hravý. Výcvik nebude fungovat ani v případě, kdy se špatně označí správné a žádoucí chování nebo když se chybně označí odměna a její hodnota. Jestliže se označení a odměna špatně načasují, pes nechápe, za co odměnu dostal a požadované chování nezopakuje. Při špatně nastavené hodnotě odměny nevzniká zájem s námi spolupracovat, nebo zájem o práci rychle opadá.
Jde pouze za pomoci pozitivní motivace vychovat psa tak, abychom se na něj mohli za každé situace spolehnout?
Na sto procent se nemůžete spolehnout ani sami na sebe. Pomocí pozitivní motivace se tomu můžeme hodně přiblížit. Podle mě je to nejefektivnější způsob výcviku, ale jak už jsem říkala, pouze čistá pozitivní motivace neexistuje, ovšem pozitivní způsob práce se psem musí být základem každého výcviku.
Nebudeme mít pak problém v situaci, kdy potřebujeme, aby pes fungoval, ale nejsme třeba v jeho blízkosti nebo nemáme možnost ho odměnit?
Naopak, pomocí pozitivní motivace dosáhneme skvělých pracovních výsledků. Je třeba si uvědomit, že pozitivní motivace neznamená cvičit se psem a při tom držet hračku nebo pamlsek v ruce. Na začátku ano, ale později už využíváme nepřímé odměny. To znamená, že odměnu máme mimo pracovní plochu, a i intervaly odměn systematicky prodlužujeme. Vlastně učíme psa chápat, že o odměnu nepřichází, jen ji v tuto chvíli nevidí. Situaci, kdy u psa nejsme, nebo jsme k němu otočeni zády, můžeme cvičit například pomocí zrcadla. Brzy zjistíme, že většinu cviků lze pomocí pozitivní motivace naučit.
Neměla by být pro psa největší odměnou naše spokojenost? Nemělo by základem výchovy tedy být budování pevného a důvěrného vztahu mezi námi a nastavování jasných hranic?
Ano, odměnou by to být mělo, ale nejdříve takový funkční vztah musíme vybudovat. Bylo by velmi naivní si myslet, že pejsek nás bude bezmezně ve všem poslouchat jen proto, že si to přejeme. Bez trpělivého přístupu, komunikace a motivace budeme žít se svým psem jen vedle sebe, nikoliv spolu.
Díky této nezodpovědnosti policisté často vyjíždějí psy z rozpálených aut zachraňovat ale ne každý pejsek má to štěstí, že je z výhně vysvobodzen včas. Co psovi v zavřeném autě hrozí a jak postupovat, pokud na takovou situaci narazíte?
Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle...
V tomto cyklu se seznámíme se známými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití s nimi dokázali. Hačika bychom měli najít ve slovníku vedle fráze “věrný jako pes”. Díky tomu...
Hladovku prý instinktivně drží i vlci a divocí psi. To vedlo spoustu lidí k domněnce, že náš pes na gauči by ji měl jednou za čas držet také. Divoké zvíře přeci dobře ví, co dělá, příroda je moudrá, řeknete si. Je to ale dobře? Prospěje to zdraví...
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik pohybu je ještě pro psa zdravé a kdy už mu škodí? Nebo že ne každý pohyb mu je prospěšný? Většina pejskařů nad tímto vůbec nepřemýšlí. Řekne si čím víc pohybu, tím líp. To ale nemusí být vždy pravda.
Jak už jsem se zmiňovala v předešlých článcích, příležitostně vypomáhám kamarádce Markétě, která provozuje kočičí depozitum. Měla jsem i možnost se zúčastnit několika odchytových akcí bezprizorních koček a dnes se s vámi o tuto zkušenost podělím.
Věděli jste, že i vašeho psího mazlíčka může trápit deprese? Stejně jako u lidí bychom ani u psů neměli tento duševní stav podceňovat. Jak ho poznat a co dělat?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím kočky z Řecka, kde jsou neodmyslitelnou součástí každodenního života.
Blíží se období teplých slunečných dnů, které budou určitě mnohé lákat na dlouhé procházky. Spousta z nás vyjede se svými čtyřnohými společníky na dovolenou. V těchto časech je ale třeba dát pozor na přehřátí, jak nás samotných, tak i psů. Jak přehřátí...
Nadváha, stejně jako u lidí, může mít negativní dopad na zdraví psa. Nastavení správného jídelníčku a krmných dávek může ale být občas docela alchymie, a tak se může stát, že psa začne trápit obezita. Pokud je to případ i vašeho chlupáče, tady máte pár...
Klíšťat je snad každým rokem víc a víc. Naštěstí se rozšiřují i způsoby, jakými lze naše chlupáče, ať už psy nebo kočky, před těmito parazity chránit. Každý si může vybrat, jaký výrobek se pro něj a jeho čtyřnohého společníka hodí nejlíp.
Ještě nedávno u nás byla skinny morčata poměrně vzácná. Povědomí o nich se ale rychle rozšiřuje a mezi chovateli se stala rázem hitem. Jaký je chov těchto morčat a co jim šmakuje?
