Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám, ale také ostatním běžkařům.
Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám, ale také ostatním běžkařům.
Jak jistě víte, s běžkami to jde nejlépe ve vyjeté stopě. Ani lidé, ani psi by do ní neměli šlapat, aby ji nezničili. Pokud se nevydáte na lyže úplně mimo civilizaci, s největší pravděpodobností bude někdo chtít využívat trasu po vás a v případě hodně frekventovaných míst i druhou stopu v protisměru. Váš pes by tedy měl být schopný držet se vedle vás vpravo a do stopy nezasahovat.
Na zavolání by měl vždy přijít za vámi, aby uvolnil cestu začátečníkům, kteří se mnohdy jen nezvladatelně řítí z kopce, jsou rádi, že drží směr a nemusí náhle brzdit nebo se psovi vyhýbat. Důvodem je i to, že pokud – vyhládlý po běhu – najde pes něco nevhodného k snědku, zhltne to, než se stihnete z lyží vyzout a doběhnout k němu. Náhubek mu ale nasadit nemůžete, protože sníh, mráz a horký dech by na něm mohly vytvořit nepříjemnou ledovatou vrstvu. Lepší je mít v kapse pamlsky a upoutávat jimi psovu pozornost – je to výchovné a zároveň bez starostí.
Myslete ale i na pohodlí svého zvířete. V hlubokém sněhu se rychleji unaví a nemáte-li například tažné plemeno nebo trénovaného aktivního psa, můžete také půlku výletu strávit přemlouváním nebo poponášením rezignovaného mazlíka. Věřte mi, vím, o čem mluvím. Moje fenka není vůbec sportovní typ, když se na její vkus hýbu moc rychle, odmítá se hnout, v lepším případě se otočí a jde domů. Navíc se na její srsti tvoří sněhové kuličky a omezují ji v pohybu. Oproti tomu někteří teriéři jsou schopní uhnat se k úplnému vyčerpání, jakmile se pro něco nadchnou, těžko je zastavit – dokonalým příkladem je historka z článku Lovec profesionál, doporučuji vám si ho přečíst.
Dlouhý pobyt ve sněhových závějích není vhodný pro psy z bytu s krátkou nebo jemnou delší srstí. Mohou jim nastydnout orgány dutiny břišní, jak je popsáno v článku Jak snáší zimu pejsek z bytu.
Mimo všechna tato rizika je ale běžkaření skvělý způsob, jak odreagovat sebe i svého čtyřnohého parťáka a já vám rozhodně přeji, abyste si ho letos co nejvíc užili!
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Při tomto svátku zamilovaných se oslavuje naše náklonnost k těm nejbližším. Mezi ty bezesporu patří i naši psí a kočičí (a samozřejmě i další) parťáci. Nezapomeňte tedy v tenhle den ani na ně!
