Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl zkušený musher Martin Vrtěl.
Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl zkušený musher Martin Vrtěl.
Jací psi se k závodům se spřežením hodí a proč?
Všichni, kteří rádi táhnou :) Ale samozřejmě se používají převážně tažná plemena, bez ohledu na pohlaví. Z čistokrevných plemen (s rodokmenem posvěceným FCI) jsou to sibiřské husky, aljašský malamut, grónský pes a samojed. Existují i speciálně šlechtění závodní tažní psi. U nich ještě záleží na disciplíně, ve které musher závodí. Velmi zjednodušeně – na krátké až střední vzdálenosti se používají psi s větším podílem krve ohaře a jemu podobných plemen, na delší vzdálenosti chlupatější, drsnější psi, například aljašské husky. Ale třeba na podzimních závodech jsou v canicrossu (tedy běhu se psem, což je nejdostupnější disciplína) k vidění nejrůznější plemena od pudlů přes labradory, border kolie či vlčáky až po dobrmany nebo dobře rostlé křížence. Hlavní podmínky vhodnosti jsou dvě: zaprvé psa musí tah bavit a zadruhé nesmí být agresivní vůči okolí.
Jak obtížný je výcvik?
Dobrý závodní pes má chuť běžet a táhnout prostě v sobě. Pokud se tomu musí učit, něco je špatně. To neznamená, že se tahat naučit nemůže, ovšem není to snadné jako povel „sedni“. Každý pes se zkrátka hodí k něčemu jinému a vyniká v tom, co ho baví. Síla ani přísnost nic nezmůžou.
Co musí začátečník udělat, aby mohl začít trénovat?
Nejlepší je navštívit pár závodů nebo přímo domácnosti musherů, zjistit si co možná nejvíce jak o daném plemeni a jeho správném chovu, tak o disciplínách. Vyplatí se poslechnout si vícero hlasů a vždy raději preferovat lidi, kteří už za sebou mají nejen nějakou sezónu, ale také slušné výsledky. Dlouhodobě nadprůměrné výkony jsou důkazem vysoké kvality psa, péče, ustájení a samozřejmě i tréninku.
Těm, kdo už pejska mají, ale ne tažného, radím vyzkoušet, jestli ho to bude bavit. Kupte postroj na míru a pomalu začněte zkoušet. Metody učení jsou různé, například tahání řetězů nebo pneumatik. Nejideálnější je běh s jiným psem. Zkušenější kolega totiž vašemu psovi pomůže ledasco pochopit. Parťáka pro společný trénink jistě najdete v některém z mnoha českých klubů. Ze začátku to chce kratší a pomalejší tréninky a hlavně trpělivost. A pamatujte si, že váš pes musí být během tréninku za všech okolností šťastný.
Jak probíhají tréninky v měsících, kdy nesněží?
Mushingová sezóna začíná zhruba v září a končí zhruba v březnu, dubnu. Má tedy podzimní a zimní část. Když není žádný sníh, náplní tréninků a závodů je buď bikejoring (kolo se psem), scootering (koloběžka s jedním či dvěma psy) nebo již zmíněný canicross. Samotná spřežení pak místo saní používají káru s kolečky. Ta bývá domácí výroby, ale existuje i pár specializovaných výrobců. Na tréninky se větším týmům hodí i bezpečnější motorové čtyřkolky.
Závody se řídí především teplotou. Oficiální závody spadající pod Svaz sportu psích spřežení se nepořádají, je-li teplota nad 15 °C. Pes nemá žádnou potní žlázu a mohl by se přehřát. Proto je nutné přizpůsobit trénink aktuální teplotě (trénovat raději brzo ráno či pozdě večer) a hlavně nezapomínat psa před tréninkem i po něm řádně napojit.
Kde v České republice se dá v zimě trénovat?
Čistě tréninková, rolbou upravovaná trať určená pouze pro psí spřežení je u nás snad jen na Vysočině na Třech Studních u Jirky Trnky. Ale všichni samozřejmě jezdíme, kde se dá, a ideálně startujeme rovnou od domu. Trať upravená alespoň skútrem znamená vždy velké plus. U individuálních disciplín je to podstatně jednodušší – umožňují trénink na standardních upravovaných běžeckých tratích. I když i zde platí určitá pravidla: raději mimo špičku, uklízet po psech, brát ohledy na ostatní „účastníky provozu“…
Možná si říkáte, že jde o trochu drahou srandu, pořídit postroj jen na zkoušku, sehnat káru… Na to by vám Martin řekl, že každý koníček holt něco stojí. A jak už to bývá, čím více se něčemu začnete věnovat, tím dráž vás to vyjde :)
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
