Když psa uštkne zmije

Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování. Takové střetnutí se zmijí ale nemusí dopadnout vůbec dobře. Co dělat, když uštkne vašeho psího parťáka?

Zmiji nejčastěji potkáte, jak se vyhřívá na sluníčku. Teď už je navíc v plném proudu i jejich doba rozmnožování a samci jsou více aktivní. Za den jsou při pátrání po samičce schopní urazit až jeden kilometr. Může se tak lehce stát, že na tohoto u nás jediného volně žijícího jedovatého hada vy nebo váš pesan narazíte při výletě, pouhé procházce po okolí nebo dokonce i na zahradě. Potkat ji můžete jak na prosluněných stráních a lukách, tak ve vysoké trávě, v mokřadech a poblíž potoků a tůní. Takové střetnutí pak může skončit i uštknutím, zvláště pokud je pesan až moc zvědavý a kamarádský nebo třeba příliš zaujatý honbou za míčkem a nedává pozor na své okolí.

Než se pustíme k samotným radám, co v případě uštknutí dělat, dovolte mi ještě jednu poznámku. Zmije patří mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněná. Proto, když na ni narazíte, obejděte ji prosím a nechejte ji v klidu. Nedovolte ani svému psímu parťákovi, aby plaza zbytečně dráždil nebo mu ublížil. Mějte na paměti, že zmije je velmi plachá. Zaútočí pouze tehdy, pokud se cítí ohrožena a bez možnosti útěku. Jedem, který potřebuje hlavně pro lov kořisti, se snaží šetřit. 

Při toulkách přírodou nemáte pesana neustále vedle nohy, a tak je třeba i vědět, jak na něm takové zmijí uštknutí poznat, kdyby k němu došlo mimo váš dohled. Zmije se totiž většinou ihned po útoku odplazí pryč a vy si ji vůbec nemusíte všimnout. První, co zaregistrujete, bude ve většině případů úlek psa doprovázený vyjeknutím a uskočením, když ke kousnutí dojde. Místo vkusu je pro psa bolestivé, a tak zřejmě nebudete mít problém ho najít. Měkké tkáně navíc začnou na jed rychle reagovat a objeví se otok, zarudnutí a možný je i krevní výron. U některých psů mohou následovat závažné až život ohrožující reakce jako zvracení, ztížené dýchání nebo dušení, omdlení, svalová slabost nebo křeče a selhání krevního oběhu.

Jestli ale bude zmijí uštknutí pro psa život ohrožující, závisí na několika faktorech. Roli v tom hraje například velikost psa (čím menší je, tím větší dávka jedu pro něj bude uštknutí znamenat), jeho věk (štěňata a senioři mohou uštknutí nést hůře) a zdravotní kondice. Záleží i na období, kdy k útoku došlo. Zmije mají totiž nejvíce jedu na jaře a postupem léta o něj přicházejí. Na podzim tak bude množství jedu vypuštěného při kousnutí už znatelně menší. Závisí i na místě, kam zmije pesana kousne. Zejména nebezpečné je uštknutí do krku, hlavy a hodně prokrvených míst, odkud se jed rychle dostane do celého těla. Hrozbu představuje i možná alergická reakce. Naopak jen malé riziko hrozí při takzvaném suchém uštknutí, kdy ke kousnutí dojde bez jedu krátký čas po lovu, kdy se žlázy ještě nestihly znovu naplnit jedem (u nás to může být podle statistiky až ve 27 % případů uštknutí). Rozsáhlý statistický průzkum provedený v roce 2011 ve Velké Británii uvádí, že ze 411 známých případů uštknutých psů zahynulo nebo muselo být utraceno necelých 5 %. 

Vždy je třeba co nejdříve po uštknutí psa kontaktovat veterináře. Nejen proto je dobré si před odjezdem na výlet nebo dovolenou najít a uložit do telefonu kontakt na nějakého poblíž místa, kde se budete pohybovat. Psa se snažte na kliniku co nejrychleji dostat, chlupáč by při tom ale měl vykonat co nejméně fyzické aktivity, která by akorát zrychlila šíření jedu tělem. Proto, pokud jste toho schopni, pesana odneste nebo mu cestu alespoň co nejvíce zjednodušte. Jed se z rány nesnažte vysát nebo vymačkat, je to skoro nemožné a akorát tím ztratíte drahocenný čas. Zejména pokud došlo k uštknutí do krku nebo hlavy, sundejte pesanovi obojek, ať se při možném otoku neuškrtí. Jestli došlo ke kousnutí do nohy, můžete se ji pokusit znehybnět.

Už se vaši chlupáči se zmijí někdy střetli? A jak to dopadlo? Doufám, že mé rady nikdy nebudete potřebovat, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným! Tak užívejte léta a dávejte na sebe i své parťáky pozor.

Související články

Pražské psí akce listopadu

V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.  

Jak se co nejlépe starat o psího seniora

U psů začíná stáří mezi 5. a 8. rokem života. Vstupují tak do fáze, kdy se jejich potřeby mění, ať už jde o péči, pohyb nebo stravu. Aby si i nadále udrželi svou vitalitu a radost ze života, je potřeba to respektovat. 

Kočky v českých pohádkách

Jistě mi dáte za pravdu, že kočky se v pohádkách objevují docela často. Dnes se podíváme na českou klasiku. Pojďte si zavzpomínat a připomenout si dětství.

Psí dárcovství krve

O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.

Jak se vypořádat s kočičími chlupy

Je podzim a kočky se převlékají do svých zimních kabátů. My tuto skutečnost pociťujeme hlavně při uklízení domácnosti. Těch chomáčů chlupů je najednou víc, jsou větší a oblečení odchlupujeme dvakrát tak dlouho. Jak nad kočičími chlupy vyhrát nejen v...

Jak skladovat mokré krmivo?

Na skladování granulí už jsme se podívali, teď přišel čas na konzervy a kapsičky. Ne vždy je totiž spotřebujeme celé naráz. Důležité ale je i správné skladování neotevřeného krmiva.

Chovat psa doma, nebo venku?

Obě varianty jistě mají své klady a zápory, ideální může být kombinace obou variant. Možná se ale rozmýšlíte, jestli pejska ubytovat celoročně na zahradě, nebo v bytě. Co je lepší pro psa a pro vás?