Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Stále se u majitelů koček setkávám se zlehčováním důležitosti zasíťování oken. Přitom, pokud kočku nepouštíme ven, mělo by jít o standardní vybavení, ať už bydlíme v jakémkoli patře. Kočky instinktivně vyhledávají vyvýšená místa a prostory s dobrým výhledem do okolí. Na parapetu tak tráví hodně času.
Někteří kočičí páníčci mají za to, že ve vysokých patrech žádné zabezpečení oken nepotřebují. Že přeci jejich kočka není blbá a dobrovolně nevyskočí. Navíc takhle sedává už roky a nic se nestalo. Jejich minulá kočka z okna taky nevypadla. Argumentů mají mnoho.
Přesto se rok co rok setkávám s desítkami případů, kdy chlupáč z okna vypadl. Ona totiž stačí jedna hloupá náhoda. Kočka se ožene po mouše, která proletí těsně mimo její dosah nebo blízko oken prolétne pták. V takových případech zvítězí lovecký pud a neštěstí je na světě. Kočička se taky může něčeho leknout, třeba i vašeho hlasu, když je zadumaná, soustředěná nebo odpočívá. Nebo ji oslní prasátko z naproti otevíraného okna a tak podobně.
Pak jsou tu tací, co to řeší větráním pouze na ventilačku. Tak kočičák z okna sice nevypadne (i když jsou i tací, co to stejně dokážou), ale může se v mezeře zaseknout a udusit se. I takových případů se už stalo mnoho. Pokud tak větráte, vždy prosím alespoň za vaší přítomnosti. V chovatelských potřebách případně seženete mřížku, která pokryje boční nebo vrchní otevřený prostor okna.
Zabezpečení oken ovšem podceňují i obyvatelé nízkých pater a přízemí. Pád přeci kočku nezabije. Ani to nemusí být vždy pravdou. Při nečekaném pádu z malé výšky se kočička nemusí stihnout přetočit na nohy a při dopadu si například může poranit páteř. I když ale samotný pád přežije, jistě utrpí velký šok. V lepším případě se vám zvíře po kratším či delším hledání podaří najít, v horším kočku už nenajdete, nebo ji přejede auto. Často totiž v šoku vypálí přímo do silnice.
Sousedům z prvního patra jsem jednou pomáhala vypadlou kočičku najít. Šlo o mladou kočku a její první zkušenost s venkovním světem. Naštěstí spadla do zahrady vnitrobloku, i tak ale trvalo několik dní, než se nám ji podařilo nalézt. Ještě měsíce poté byla úzkostlivá a trpěla poruchou příjmu potravy. Trvalo opravdu hodně času, péče a úsilí, aby se se zážitkem plně vyrovnala.
Za všechny kočky vás tedy prosím, nepodceňujte situaci. Pevně doufám, že právě vaší kočičce se nikdy žádná podobná nehoda nestane, nemá ale cenu pokoušet štěstí. Jaké všechny možnosti zabezpečení máte, se dozvíte v článku Kočky a zabezpečení oken. Pravda, některé varianty jsou poměrně cenově náročné, bezpečí lze kočce ale zajistit už za pár stovek.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...