Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Za Lesem psích duší stojí občanské sdružení stejného názvu. Jde o projekt, který nemá v celé Evropě obdoby. Prvotně šlo jen o přání kynoložky a organizátorky projektu Evy Slivanské, zachránit kus přírody, která ji energeticky učarovala podobně, jako historie tohoto místa. Rychle se ale zrodila myšlenka projektu a les psích duší začal pomalu dostávat svou podobu.
Tento prostor má fungovat jako jakési klidné místo, kam mohou lidé chodit vzpomínat na svého zesnulého čtyřnohého parťáka. I když dnes už fungují i zvířecí hřbitovy, někdo má mazlíka i doma v urničce, stále je víceméně zvykem nechat tělíčko u veterináře.
V Lesu psích duší můžete svému čtyřnohému členu rodiny, který odešel, zasadit strom a případně ho i osadit cedulkou se jménem a daty mazlíka. Nepleťte si ale místo s klasickým hřbitovem, pochovávat těla tu povoleno není. Nenechte se zmást jménem, strom tu můžete zasadit i kočce nebo jinému zvířátku, pár jich je tu už vysazeno třeba křečkům. Jeden ze stromů je zde dokonce věnovaný i všem lidem s roztroušenou sklerózou. Jen je třeba zvolit správný druh stromu, kterému se tu bude dařit. Podporována je výsadba jakéhokoli listnáče, který je u nás běžně vidět ve volné přírodě.
Ačkoli jde o soukromý pozemek, otevřený je všem lidem, kteří tu mohou trávit svůj čas, procházet se, venčit psa nebo si chodit zavzpomínat na odešlé kamarády. Vysazení stromku byste však neměli dělat na vlastní pěst, ale předem kontaktovat sdružení a domluvit se s ním. Následnou péči o zeleň po vysazení jako je zálivka, ochranu a ošetření stromku pak už přebírá samo občanské sdružení.
Už jste někdy v Lesu psích duší byli, nebo tam dokonce vysadili za svého kamaráda strom? Já se tam budu muset co nejdříve podívat, myšlenka projektu mě oslovila a jsem zvědavá, jakou náladu bude místo šířit.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.