Jak vyzrát na petardy
Silvestr rozhodně nepatří u mazlíků mezi ty nejoblíbenější svátky. Kdejaká kočka i pes snášejí hluk a záblesky spojené s oslavami velmi špatně. Jsou ale možnosti, jak jim alespoň trochu pomoci přečkat noc v pohodě.
Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života.
Canisterapie je léčebná metoda, při níž dochází ke kontaktu psa a člověka a která má blahodárné účinky jak na lidskou mysl, tak i na tělo. Její uplatnění je velmi široké, pomáhá pacientům s nejrůznějšími problémy. Usnadňuje navazování vztahů s obtížně komunikujícími lidmi a zpříjemňuje práci s mentálně, tělesně, smyslově či emocionálně postiženými. Odborníci na tuto problematiku potvrzují, že dlouhodobý vztah se zvířaty doprovází pozitivní psychologické a fyziologické vztahy, které zlepšují celkové zdraví člověka a tím kvalitu jeho života. Canisterapie tedy představuje komplexní terapii ve smyslu fyzio-psycho-socioterapie.
Velmi důležitý je v tomto případě přímý kontakt se srstí, právě ten má totiž pozitivní účinky nejen psychické, ale i fyzické. Prokazatelně odbourává stres, tím pádem zmírňuje vznik a vývoj nemocí na něj vázaných. Snižuje krevní tlak, urychluje hojení, zlepšuje motoriku a hmat, motivuje k pohybu a v neposlední řadě posiluje imunitu. Přínos metody, co se duševní stránky týče, vám lépe vysvětlí odborníci. Proto jsem se zeptala Jany Pečenkové, která se léčbě canisterapií dlouhodobě aktivně věnuje:
„Pes snižuje úzkost, odvádí pozornost klienta k příjemnějším věcem, poskytuje pocit bezpečí, snižuje deprese a pocit osamělosti, přináší klid, uvolnění, odreagování, zvyšuje sebevědomí, ochotu riskovat a zahajovat kontakt s druhými lidmi, udržuje pacienty v aktivitě. Pohlazení zvířecího kožíšku zkrátka stabilizuje duševní rovnováhu a zvyšuje chuť do života.“
Vyjmenované účinky nemá kontakt s jakýmkoli psem. Výběr správného zvířete není úplně jednoduchý a v některých aspektech se požadavky na správného psího pomocníka u jednotlivých terapeutů liší.
„Já zastávám názor, že by se mělo jednat o společenské plemeno, ale to není všechno. Těžko si představím canisterapii například s bordeauxskou dogou, která je sice kouzelná a milá, ale na první dojem jde o hromotluka s podkusem a věčně visící slinou z tlamy. Roli hraje i to, jaký je pejsek na dotek. Pohlazení by mělo být příjemné, proto hrubá „drátěná“ srst není žádoucí. Většinou se terapie účastní dlouhosrstí psi, jsou roztomilejší a hebčí. Ovšem je nutné dbát na kvalitu jejich srsti a pravidelně vyčesávat. Ani výběr kvalitního chovatele a průkaz původu není radno podceňovat. Papíry sice nejsou nezbytné, ale dají vám záruku, že rodiče psa splnili určitá povinná minima pro chovnost (například vyšetření DKK, testy povah atd.) a vy si můžete být jistější jeho dobrým zdravotním stavem a hlavně povahou,“ říká Jana.
„Při canisterapii se častěji setkáte s fenkami. Bývají klidnější, snadněji se vychovávají. I já jsem vždy pracovala převážně s fenami, ale přitom ten nejlepší z mých pomocníků je právě pes, bernský salašnický,“ dodává.
Před přítomností na samotných terapiích musí pes absolvovat zkoušky canisterapeutických týmů. Aby ale vyzařoval pohodu a mohl ji přenášet i na pacienty, měl by mít takovou minulost, která mu to neznemožní. Nemám teď na mysli jen výchovu, která kromě běžného výcviku a socializace štěněte zahrnuje i zvykání psa na nejrůznější vnější podněty, jako jsou jízda výtahem, chůze po plovoucí podlaze, kontakt s vozíkem či berlemi, pobyt v bytě, ale i jeho zážitky.
„Psi s předchozí negativní zkušeností s člověkem jsou pro canisterapii vyloženě nevhodní. Mohou být ve svých reakcích nepředvídatelní. Za normálních okolností mírumilovný retrívr může být po špatné zkušenosti nedůvěřivý k cizím lidem a nevyzpytatelný. Já osobně bych si pro canisterapii nikdy nevybrala psa z útulku, o kterém nevím, co všechno si prožil, a to i přesto, že mám ve svém okolí spoustu úžasných, hodných nalezenců,“ vysvětluje Jana.
Zeptala jsem se, co má Jana na své práci nejradši, a o její odpověď se s vámi na závěr zkrátka musím podělit:
„Jednou kdosi moudrý řekl – radost, kterou dáš, se ti tisíckrát vrátí. A to je nejen velmi moudré, ale také pravdivé. Tolik radosti, kterou dokážeme se svými pejsky předat, si snad ani zpátky nezasloužím. Canisterapii se věnuji už přes deset let, pořád mě to baví a pořád se učím a objevuji něco nového. Nové zážitky, nové úsměvy, nové nelehké osudy. Do života mi přicházejí úžasní lidé, ať už kolegyně, nebo pacienti. Například jeden chlapeček s Downovým syndromem, říkejme mu třeba Honzík. Chodí ke mně na canisterapii už asi dva roky. Za celou dobu jsem ho neviděla usmát se. Je spíše apatický, nemluví. Když se ho snažíme zapojit do činnosti, tak ji mechanicky udělá, ale žádné emoce nikdy neprojevil. A teď si představte situaci, kdy sedí na dece, dívá se na nás, jak s ostatními dětmi pracujeme. Můj pes Harry (který většinou leží a spí, protože je to opravdu lenoch) se najednou z ničeho nic zvedne, sedne si vedle Honzíka a dívá se na něj. Honzík nic. Tak ho Harry začne trochu očichávat kolem krku, ucha, čumákem se dotkne tváře. To už se Honzík začne usmívat. Harry vše ještě jednou zopakuje a Honzík se najednou směje na plné kolo. Harry položí hlavu do jeho klína (jako by si řekl „a mám ho!“) a Honzík ho s úsměvem na tváři začne sám od sebe hladit. Těch pár minut jejich komunikace, do které nikdo z venku nezasahoval, bylo tak úžasných, že se to nedá popsat. Jen oni dva vědí, co si mezi sebou řekli, a my dospěláci se někdy nestačíme divit. Mám velké štěstí – v práci zažívám chvíle, kdy si říkám, že na světě je přece krásně. A občas mi proběhne hlavou, jak smutný by asi byl můj život bez psa.“
Silvestr rozhodně nepatří u mazlíků mezi ty nejoblíbenější svátky. Kdejaká kočka i pes snášejí hluk a záblesky spojené s oslavami velmi špatně. Jsou ale možnosti, jak jim alespoň trochu pomoci přečkat noc v pohodě.
Pro většinu chovatelů psů je zima obdobím, které je zapotřebí nějakým způsobem jednoduše přečkat. Toto roční období přitom nabízí ideální podmínky pro musherský sport. A pokud jste si našli zalíbení v letních trecích se psem, nevěšte psí postroj na...
Cestování se psem po městě je pro mnoho pejskařů stresující představa. Jedním z důvodů může být i obava z jízdy po eskalátorech. Pokud není pejsek navyklý odmala, může s tím mít v dospělém věku problémy. I v případě, že to váš pejsek zvládá na...
Touha po vlastním psím miláčkovi může vést i k obrovskému zklamání. Hodně lidí totiž při nákupu přes inzerát naletí podvodníkům. Pořízení pejska touto cestou představuje riziko nejen z pohledu peněz, ale také psychického a zdravotního stavu zvířete. Na...
Největší svátky roku se nám rychle blíží a přípravy už ve spoustě domácností probíhají v plném proudu. Nikdo z nás jistě z oslav nechce vynechat ani čtyřnohé mazlíky. Nesmíme to ale přehánět, abychom Štědrý večer nakonec nestrávili na veterinární...
Pokud i vy považujete svoje vrnící společníky za členy rodiny, možná si lámete hlavu, čím je potěšit pod stromečkem. Proto tu pro vás mám pár tipů, se kterými určitě nešlápnete vedle.
Vánoce jsou obdobím klidu a míru, ale také pomoci druhým. Zvířata patří neodmyslitelně k našemu životu, jsou členy řady rodin, jsou to naši oddaní přátelé. Někteří z nich neměli takové štěstí a na svoji rodinu ještě čekají. Způsobů, jak těmto opuštěným...
V dnešní době se s inovacemi setkáme snad ve všech odvětvích a chovatelské potřeby samozřejmě nejsou výjimkou. O samočistících záchodcích pro kočky už jsem psala, zvířecích appkách taky, teď je čas podívat se na chytré misky a dávkovače.
Oči bývají tím prvním, čeho si na kočce všimneme, a určitě mi dáte za pravdu, že nás často dokáží naprosto uhranout. Je až neskutečné, v jak široké škále barev se vyskytují. Co všechno ale barvu kočičích očí určuje?
Věděli jste, že už i malou laboratorní myšku si můžete pořídit z chovné stanice, a to hned v široké paletě úžasných barev?
Se psem po boku. To je přání asi každého vášnivého cestovatele, který je zároveň oddaným psím páníčkem. Zatímco nejrůznější dopravci i letecké společnosti jsou vůči zvířatům čím dál více vstřícnější, jsou země, které vstup se psem nedoporučují, nebo...
O tom, proč a jak se vyhnout množitelům, už jsem psala. Je třeba ale pečlivě vybírat i chovatele. Také mezi nimi se totiž najdou tací, kterým jde více o peníze než o samotné kočky, a vy byste si od nich mohli domů přinést nesocializované či špatně...