Už na první pohled je jasné, že psi se od vlků v mnohém liší. Rozcházejí se v životním stylu i vzhledu. Jak to všechno ale začalo? Co může za to, že se z vlků začali stávat psi? Možná vás překvapí, že lidé nebyli tím prvním hybatelem.
Zatímco některá plemena, jako je třeba československý vlčák, od vlka jen stěží rozeznáte, jiná, kterých je většina, se vlkovi nepodobají ani náznakem. Někdy, třeba u čivavy, dokonce těžko věřit, že mají stejné předky.
Psi také prošli dlouhými lety domestikace a šlechtění, kdy jsme si je přetvářeli k obrazu svému. Vypichovali jsme vlastnosti, které se nám hodí a potlačovali ty nevhodné. Díky tomu máme dnes desítky různých plemen, která se často od sebe liší vzhledově i povahově. To vše by ale nebylo možné bez té prvotní změny, která vedla k domestikaci psa.
Domestikace hrála důležitou roli v rozvoji lidstva a neméně důležitá byla i ve vývoji psa. K tomu totiž nestačilo pouhé ochočování vlčích mláďat, potřeba byla změna genů. U některých původních vlků začaly určité geny mutovat, což vedlo k vývoji nervové soustavy a mozku. Jen díky těmto genovým mutacím byli psi přátelštější, nechali se ochočit a získali schopnost se lépe učit.
Geny mohou i za odlišné stravovací návyky psů a vlků. Zatímco vlci jsou a vždy byli výluční masožravci, u psů se začalo tvořit více genů ovlivňujících tvorbu enzymů štěpících a rozkládajících škrob. Díky tomu jsou psi schopni strávit ovoce, zeleninu, ale i vařenou rýži nebo těstoviny. Stali se částečnými všežravci.
Z toho je jasné, že zmutovaným vlkům (budoucím psům) měla lidská obydlí, jejich pole a zahrady co nabídnout. Blízkost lidí začala pro šelmy znamenat snadný přístup k potravě. Když si tento fakt spojíme s tím, že díky změnám povahy byly klidnější a daly se ochočit, počátky domestikace už vidíme v jasném světle. Není tedy ani překvapením, že největší domestikace psa proběhla právě s rozvojem zemědělství.
Výrobci kvalitního psího krmiva jsou si toho naštěstí vědomi. Vědí, že psi už dávno nejsou masožravci, a proto granule obsahují kromě masa i brambory, rýži, ovoce a bylinky. Prostě vše, co pes potřebuje k vyvážené stravě. Krmení pouze masem by pro psa naopak mělo neblahé dlouhodobé účinky.
Jste rádi, že všechny potřebné okolnosti se sešly v ten správný čas a ze psů a lidí se mohli stát nejlepší přátelé? Já tedy ano, bez mého pesana bych měla život o hodně chudší.
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
