Už na první pohled je jasné, že psi se od vlků v mnohém liší. Rozcházejí se v životním stylu i vzhledu. Jak to všechno ale začalo? Co může za to, že se z vlků začali stávat psi? Možná vás překvapí, že lidé nebyli tím prvním hybatelem.
Zatímco některá plemena, jako je třeba československý vlčák, od vlka jen stěží rozeznáte, jiná, kterých je většina, se vlkovi nepodobají ani náznakem. Někdy, třeba u čivavy, dokonce těžko věřit, že mají stejné předky.
Psi také prošli dlouhými lety domestikace a šlechtění, kdy jsme si je přetvářeli k obrazu svému. Vypichovali jsme vlastnosti, které se nám hodí a potlačovali ty nevhodné. Díky tomu máme dnes desítky různých plemen, která se často od sebe liší vzhledově i povahově. To vše by ale nebylo možné bez té prvotní změny, která vedla k domestikaci psa.
Domestikace hrála důležitou roli v rozvoji lidstva a neméně důležitá byla i ve vývoji psa. K tomu totiž nestačilo pouhé ochočování vlčích mláďat, potřeba byla změna genů. U některých původních vlků začaly určité geny mutovat, což vedlo k vývoji nervové soustavy a mozku. Jen díky těmto genovým mutacím byli psi přátelštější, nechali se ochočit a získali schopnost se lépe učit.
Geny mohou i za odlišné stravovací návyky psů a vlků. Zatímco vlci jsou a vždy byli výluční masožravci, u psů se začalo tvořit více genů ovlivňujících tvorbu enzymů štěpících a rozkládajících škrob. Díky tomu jsou psi schopni strávit ovoce, zeleninu, ale i vařenou rýži nebo těstoviny. Stali se částečnými všežravci.
Z toho je jasné, že zmutovaným vlkům (budoucím psům) měla lidská obydlí, jejich pole a zahrady co nabídnout. Blízkost lidí začala pro šelmy znamenat snadný přístup k potravě. Když si tento fakt spojíme s tím, že díky změnám povahy byly klidnější a daly se ochočit, počátky domestikace už vidíme v jasném světle. Není tedy ani překvapením, že největší domestikace psa proběhla právě s rozvojem zemědělství.
Výrobci kvalitního psího krmiva jsou si toho naštěstí vědomi. Vědí, že psi už dávno nejsou masožravci, a proto granule obsahují kromě masa i brambory, rýži, ovoce a bylinky. Prostě vše, co pes potřebuje k vyvážené stravě. Krmení pouze masem by pro psa naopak mělo neblahé dlouhodobé účinky.
Jste rádi, že všechny potřebné okolnosti se sešly v ten správný čas a ze psů a lidí se mohli stát nejlepší přátelé? Já tedy ano, bez mého pesana bych měla život o hodně chudší.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.