Posvátná kočka z Barmy má nápadný exotický výraz. Asi o žádném jiném plemeni se nevede tolik hypotéz o původu, jako o těchto klidných a rozumných kočkách.
Birmy jsou velmi elegantní a klidné kočky. Jejich typickým znakem, který se nevyskytuje u žádného jiného plemene, jsou bílé nohy. Jejich původ není dodnes znám, koluje o něm ale spousta legend a hypotéz. Shodují se pouze v tom, že pocházejí ze severní Barmy, kde byly chovány jako chrámové kočky. Jedna z nich vypráví, že birmy žily dlouhá léta v jednom barmském klášteře, mimo okolní svět. Své bílé nohy získaly tak, že se jedna z nich dotkla umírajícího mnicha dřív, než naposledy vydechl.
Jisté ale je, že první kočky tohoto plemene se do Evropy dostaly kolem roku 1900 díky francouzským milovníkům koček a zde byly i položeny základy chovu. Tomu nasvědčuje i fakt, že rodokmeny všech čistokrevných posvátných koček z Barmy vedou právě sem. Během II. světové války téměř vyhynuly, po konci zůstal v celé Evropě naživu pouze jeden pár. Plemeno se ale pomocí křížení se siamskými a perskými kočkami povedlo obnovit.
Tyto kočky mají velmi jemnou a klidnou povahu. Jsou skromné a snášenlivé, ale mají rády svůj klid. Proto jim také moc nesvědčí rušné prostředí a spokojenější budou spíše v klidných rodinách. Pořizování si birmy k malým dětem tedy není ten nejlepší nápad.
To ale neznamená, že by neměly rády lidskou společnost. Ba naopak, ke spokojenosti potřebují poměrně velkou pozornost i kontakt s člověkem. To pravé je pro ně domácnost plná klidu a pohody.
Nejsou ani hlučné nebo jinak průbojné v projevu. Když něco chtějí, snaží se dosáhnout svého navázáním očního kontaktu nebo jemným drcáním hlavou. Jsou to prostě mniši původem i povahou. Klidní, tišší a mírumilovní.
O posvátných kočkách z Barmy je také známo, že dost často bývají vybíravé v jídle. Za to si ale možná můžeme částečně i sami, protože spousta majitelů těchto koček je rádo rozmazluje. Jako povahový rys plemene bych to rozhodně nepovažovala.
Polodlouhou srst mají birmy velmi hustou a jemnou, nevyžaduje ale příliš pozornosti. Díky její textuře se totiž jen opravdu zřídka zacuchává. Důležité je vynechat kovový hřeben, který by poškodil podsadu. ideálním pomocníkem je kartáč z přírodních štětin.
Rozpoznat posvátnou kočku z Barmy není příliš složité. Krom bílých ponožek má vždy i himalájské odznaky, což se u jiných plemen s tímto zbarvením nevyskytuje. Stejná je vždy i barva očí, a to tmavě modrá. Hlavu mají mohutnou, se zakulacenými tvářemi i čelem. Koťata se rodí bílá a odznaky se vybarvují až postupem času, někdy docílení konečné barvy srsti trvá až rok.
Měli jste už někdy čest být ve společnosti posvátné kočky z Barmy? Je to vážně takový roztomilý, ochlupený mnich, že?
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...
Voda je základ života a obzvláště v létě je důležitá pro všechny živé tvory. To platí nejen pro psy a kočky, ale i pro naše malé čtyřnohé kamarády hlodavce. A jak jsou na tom ti nejmenší?
Náš nový chlupáč do party teprve objevuje svět. To, co však objevil rychle, je vášeň pro míčky všeho druhu. Zabaví se s nimi i celé hodiny. A ještě než jsem začala učit povel “přines”, tak už jsem měla aportovaný balónek zpátky v ruce, na kterou...
Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se...
Sama se nepovažuji za kdovíjakou znalkyni hlodavců a tak se vždy snažím využít každou příležitost dozvědět se něco nového o péči o tyto malá čtyřnohá stvoření. Když mi můj kamarád Michal řekl, že si pořídil morče, hned jsem si u něj domluvila návštěvu,...
Léto a především letní vycházky já i můj chlupáč milujeme. Ovšem to, co máme rádi o něco méně, jsou teploty, ve kterých se nedá vyjít ani ven. Rozpálený betonový chodník, rozteklý asfalt na silnici, vyprahlá půda a seschlá tráva. To vše dělá život můj...
Přišlo to z nenadání. Na facebookové stránce jednoho útulku na mě vykoukla dvě krásná očička, která hledala nový domov. Ten původní byl bohužel nevyhovující. A tak jsme za pár dní s přítelem vyrazili a ještě ten samý den neplánovaně rozšířili naší psí...
V létě trávím maximum času venku a především o víkendech chodíme s přáteli a jejich psy na společné venčící výlety. V naší rozmanité smečce jsou i pejsci, které pracovně nazývám “vysavači” všeho, co se venku povaluje. Bohužel jsme tak již párkrát s...
Moderní technologie jsou součástí našich život už nějakou tu dobu. A ochuzení o ně nějsou ani naši čtyřnozí přátelé. Sice nejsem úplný IT guru, ale přirozená zvědavost mi nedala a vyzkoušela jsem pár aplikací. A dnes se s vámi ráda podělím o...
Dnes jsem si pro vás připravila další ze série článků o psích sportech. A tentokráte věnovaný sportovní disciplíně, která původně nahrazovala “pasení” pro ovčácké psy. Treibball si však pro řadu pozitivních aspektů oblíbila celá řada pejskařů a zdaleka...
K létu neodmyslitelně patří zmrzlina. Milují ji děti i dospělí a dokonce i naši chlupáči. Jenže jak to vlastně mají psi se zmrzlinou? Není pro ně složení škodlivé? A co jejich zoubky a studené? Zvědavost mi nedala a obrátila jsem se s několika málo...
V jednom z předchozích článků (“Milujete vodu? A jak je na tom váš pes?”), který se věnoval tématu pejsků a jejich vztahu k vodě, jsem vám slíbila, že se příště zaměřím na praktické rady. Jak na psí koupačku, zvláště pro (psí) plavce-začátečníky. Ale...
