Když se mýtus stane realitou. I tak bychom mohli nazvat objevení nového druhu kočky, o které se staletí jen tradovalo.
O mytické liščí kočce na francouzském ostrově Korsika kolovaly příběhy po generace. Byla součástí mnoha bájí i pohádek. Lidé jí dokonce přisuzovali magickou moc. Šelma se podobala velké kočce. Měla mít huňatý ocas, dlouhé špičáky a zbarvení lišky. Dlouho dobu byly považovány opravdu jen za mýtus, dokud se jich však pár nepodařilo odchytit v odlehlé části ostrova.
Nově objevená kočka je opravdu větší (na délku měří kolem 90 cm) a mohutnější než evropské kočky,má i delší tesáky v poměru k tělu. Extrémně hustá srst, která chrání šelmu před blechami a klíšťaty, má vskutku barvu a znaky podobné lišce. Preferuje noční život, a i proto byla dosud neobjevená. Podle prvních výzkumů DNA toho s evropskými kočkami divokými nemá mnoho společného. Bližší příbuznost byla zjištěna s africkou divokou kočkou plavou, což ovšem přineslo mnoho dalších otázek. Jak se třeba dostala přes moře z afrického kontinentu na evropský ostrov?
Úplně první jedinec byl odchycen zcela náhodně ve slepičím kurníku v roce 2008. Za 4 roky výzkumníci na ostrově umístili dřevěné tyčinky, které kočkám voní a otírají se o ně. Tak poprvé získali DNA a vzorky srsti zvířete. Od roku 2016 se pak podařilo odchytit, vyšetřit a znovu vypustit přes 10 exemplářů.
Odborníci z francouzského národního úřadu pro lov a přírodu pokračují v pozorování a zkoumání této zlatě pruhované šelmy, aby určili její identitu, přišli na kloub původu a poznali stravovací i další návyky zvířete. Vědci se dále zasazují i o ochranu a uznání liščí kočky jako nového druhu divoké kočky.
Už jste liščí kočku viděli? Pokud ne, tady si ji můžete prohlédnout. Jsem zvědavá, jaká další fakta o ní vědci přinesou.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
