Psi strčí svůj zvědavý čumák kdekam, a tak se v létě lehce může stát, že (nejen oni) dostanou včelí nebo vosí žihadlo. Jak v takovém případě postupovat?
V letních dnech se lehce může stát, že váš psí parťák dostane bodanec od včely nebo vosy. Zvláště nebezpečné je to v případě, pokud váš pes chňape jako ten můj po všelijakém hmyzu, ten žlutočerný nevyjímaje. Navíc po žihadle, ať už ho dostane kamkoliv, se může dostavit i alergická reakce.
Ve většině případů se ale situace obejde bez vážnějších následků, jen s krátkodobou bolestí. Ten můj klikař, i když dostal žihadlo zvenku do tlamy, si chvíli čumák drbal, ale za chvíli se zvesela chtěl kamarádit s další vosou.
Nebezpečí nastává v případě, pokud se u psa projeví alergická reakce, dojde k vícenásobnému pobodání, nebo žihadlo dostane do čumáku, jazyku či dokonce hrtanu. Nejvíce ohrožená jsou štěňata a malí psi, a to kvůli jejich vzrůstu, tedy většímu poměru jedu na tělesnou váhu.
Velmi časté bývá žihadlo v došlapové oblasti tlapky. V takovém případě je obzvláště potřeba ho co nejdříve vyndat. K tomu nepoužívejte pinzetu, abyste z něj do rány nevymáčkli ještě více jedu. Místo toho se ho snažte opatrně seškrábnout například nehtem.
Ve většině případů, pokud je vůbec nějaké ošetření třeba, stačí ránu ošetřit octem nebo speciálním gelem. Pomůže i chlazení postiženého místa, stačí deset minut až čtvrt hodiny. V oblasti tlamy může dojít k rychlým otokům, tam je na místě větší obezřetnost kvůli možným dýchacím problémům. Proto, pokud si všimnete otékání jazyka, čumáku nebo očních víček, okamžitě se rozjeďte k veterináři.
Jak už bylo zmíněno, občas po bodnutí následuje alergická reakce. Ta se může projevit zvracením, nadměrným sliněním, otoky nebo i bezvědomím. Navíc je pravděpodobné, že při každém dalším žihadle se projevy zhorší. Proto, pokud už jste jednou u svého psa alergickou reakci zaznamenali, poraďte se s veterinářem, jaké léky si nachystat pro další případ.
Doufám, že se letos obejdete vy i vaši čtyřnozí parťáci bez bodanců, a když už, nedostaví se žádná větší reakce.
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.