Tito bratři bišonků jsou skvělí společníci snad pro každého. Bez problémů si s nimi poradí i člověk bez jakékoli zkušenosti se psy. Mají skvělou povahu, nevyžadují skoro žádnou péči, lehce se cvičí a zdraví jim slouží. Ke štěstí jim stačí jen společnost a trocha toho pohybu.
Bolonští psíci jsou bratry bišonků. Dlouho byla tato dvě plemena slučována, dokud se “boloňáci” v Itálii poblíž Boloně nevyhranili. Mezinárodní kynologickou federací FCI pak byli jako plemeno uznáni v roce 1934.
Jejich poslání se za celý čas nezměnilo. Odpradávna jsou to mazlíci a společníci. Velmi oblíbení byli šlechtou a vyšší třídou zejména v 11. a 12. století. Vlastně po celou renesanci byli mezi šlechtou považováni za nejoblíbenější dar. Boloňského psíka vlastnila i Marie Terezie, madame de Pompadour nebo carevna Kateřina II.
Jejich popularita ale netrvala dlouho. Pomalu klesala, až po II. světové válce zbyl v Itálii jediný chovatel a plemeno se ocitlo na pokraji vyhynutí. V 80. letech, kdy bylo v plemenné knize zapsáno už jen pouhých 7 jedinců boloňského psíka, se manželé Bonannovi rozhodli, že se plemeno pokusí zachránit. Většina zapsaných pejsků ale měla vážnou vadu, a proto se do chovu rozhodli zařadit i psy bez průkazu původu, kteří odpovídali standardu plemene.
K nám se tito malí, tří až čtyřkiloví psíci dostali na přelomu tisíciletí a dnes už jde i v České republice o běžného městského psa, který se perfektně hodí do bytu. Svou oblibu si získal díky hravé mírné povaze. Je to bezstarostný veselý psík, který svou rodinu bezmezně miluje a silně se na ni poutá. Nevykazuje žádné známky agresivního chování, proto je skvělým společníkem a parťákem i dětem. Ačkoli je velmi vitální, dobře se přizpůsobí i pomalejšímu životnímu stylu. Co ale nesnáší je samota. Díky své vysoké inteligenci se snadno učí novým věcem, ale občas díky ní může být i tvrdohlavý. Nejlépe na něj platí pozitivní motivace, po zlém s ním moc nezmůžete.
Boloňský psík se skvěle přizpůsobí snad každému. Ke štěstí mu postačí jen delší procházky, takže spokojený bude i se seniory. Je ale i podnikavý a plný energie, nudit se s ním tedy nebudou ani sportovci.
Jejich podsadité kompaktní tělo je porostlé bílou srstí bez podsady, která připomíná vlasy. Kožich jim tedy nelíná, což může být pro mnohé velkou výhodou. Odumřelé srsti se ale potřebují zbavovat vyčesáváním. Jinak jsou to zpravidla zdraví psíci, k nemocem nejsou náchylní. Netrápí je ani žádná obvyklá nemoc malých plemen.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
