Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Tito bratři bišonků jsou skvělí společníci snad pro každého. Bez problémů si s nimi poradí i člověk bez jakékoli zkušenosti se psy. Mají skvělou povahu, nevyžadují skoro žádnou péči, lehce se cvičí a zdraví jim slouží. Ke štěstí jim stačí jen společnost a trocha toho pohybu.
Bolonští psíci jsou bratry bišonků. Dlouho byla tato dvě plemena slučována, dokud se “boloňáci” v Itálii poblíž Boloně nevyhranili. Mezinárodní kynologickou federací FCI pak byli jako plemeno uznáni v roce 1934.
Jejich poslání se za celý čas nezměnilo. Odpradávna jsou to mazlíci a společníci. Velmi oblíbení byli šlechtou a vyšší třídou zejména v 11. a 12. století. Vlastně po celou renesanci byli mezi šlechtou považováni za nejoblíbenější dar. Boloňského psíka vlastnila i Marie Terezie, madame de Pompadour nebo carevna Kateřina II.
Jejich popularita ale netrvala dlouho. Pomalu klesala, až po II. světové válce zbyl v Itálii jediný chovatel a plemeno se ocitlo na pokraji vyhynutí. V 80. letech, kdy bylo v plemenné knize zapsáno už jen pouhých 7 jedinců boloňského psíka, se manželé Bonannovi rozhodli, že se plemeno pokusí zachránit. Většina zapsaných pejsků ale měla vážnou vadu, a proto se do chovu rozhodli zařadit i psy bez průkazu původu, kteří odpovídali standardu plemene.
K nám se tito malí, tří až čtyřkiloví psíci dostali na přelomu tisíciletí a dnes už jde i v České republice o běžného městského psa, který se perfektně hodí do bytu. Svou oblibu si získal díky hravé mírné povaze. Je to bezstarostný veselý psík, který svou rodinu bezmezně miluje a silně se na ni poutá. Nevykazuje žádné známky agresivního chování, proto je skvělým společníkem a parťákem i dětem. Ačkoli je velmi vitální, dobře se přizpůsobí i pomalejšímu životnímu stylu. Co ale nesnáší je samota. Díky své vysoké inteligenci se snadno učí novým věcem, ale občas díky ní může být i tvrdohlavý. Nejlépe na něj platí pozitivní motivace, po zlém s ním moc nezmůžete.
Boloňský psík se skvěle přizpůsobí snad každému. Ke štěstí mu postačí jen delší procházky, takže spokojený bude i se seniory. Je ale i podnikavý a plný energie, nudit se s ním tedy nebudou ani sportovci.
Jejich podsadité kompaktní tělo je porostlé bílou srstí bez podsady, která připomíná vlasy. Kožich jim tedy nelíná, což může být pro mnohé velkou výhodou. Odumřelé srsti se ale potřebují zbavovat vyčesáváním. Jinak jsou to zpravidla zdraví psíci, k nemocem nejsou náchylní. Netrápí je ani žádná obvyklá nemoc malých plemen.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...