Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Manská kočka

Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na oko.

Nejnápadnější na manxovi je jistě právě jeho ocas. Nebo lépe řečeno to, že mají ocas extrémně krátký (tzv. “stumpy”), nebo ho nemají vůbec (tzv. “rumpy” nebo “rumpy-riser”). Spousta lidí si díky tomu myslí, že kočky tohoto plemene mají díky tomu problémy s rovnováhou a skákáním, ale není tomu tak. Manské kočky nemají v pohybu žádné omezení.

Kořeny má manská kočka na britském ostrově Man, od kterého je také odvozeno její jméno. Plemeno vzniklo přirozeně, spontánní mutací, která vedla k narození bezocasého kotěte někdy před čtyřmi stoletími. Bezocasá kočka se pak dále rozmnožovala a šířila tak na ostrově svůj genofond, až tu bylo více koček bez ocasu než s ním.

Časem manxe objevili milovníci koček a začali je z ostrova exportovat. Na výstavě v USA se objevili už v roce 1830, v Evropě pak roku 1890. Díky extrémnímu zájmu o bezocasé kočky vláda ostrova založila v 50. letech státní chovnou stanici, aby zastavila úbytek koček, a dodnes je tu manská kočka oficiálně chráněná.

Povahově jsou manxové přítulné kočky, ze kterých vyzařuje klid. Dobře vycházejí s ostatními zvířaty i s lidmi a dětmi. Některé mají ovšem sklon upnout se na jednoho člena rodiny. Jsou to chytré kočky, lehce je naučíte aportovat papírové kuličky i chůzi v postroji. Jako kontrast k jejich klidu a vyrovnanosti působí hravost, která přetrvává do vysokého věku.

Vzhledově vypadají jako klasické domácí kočky. Mají středně velké silné tělo a zadní nohy zřetelně delší než přední. Co se týče ocasu, je pět různých délek. Od úplného, přes různě dlouhé nekompletní ocasy až po žádný. Srst může být krátká nebo polodlouhá ve všech přírodních barvách.

Pokud netoužíte po žádné exotice, ale přeci jen chcete kočku něčím zajímavou, přitom přátelskou, vyrovnanou a zároveň hravou, může být pro vás manx tím pravým.

Související články

Jak oslavit Velikonoce s kočkou

Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?

Jak zabavit psa v karanténě

V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?

S pejskem doma v karanténě

Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...

Jak nakopnout (nejen) psí imunitu

Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?

Registrace zvířete jako citového společníka

V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.

Dokáží kočky cítit lidskou psychickou a fyzickou bolest?

O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?

Už jste se psem zkoušeli hoopers?

Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.