Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Habešská kočka pravděpodobně žila na dvoře faraonů v době starého Egypta. Nejenže ji můžete vídat na různých vyobrazeních z té doby, zřetelná je i podoba tohoto plemene se soškami i nalezenými mumifikovanými kočkami. Přestože nezvratné důkazy příbuznosti nejsou.
Co ale víme jistě, je fakt, že byl předek habešské kočky dovezen do Velké Británie v roce 1868 polním maršálkem z Etiopie, tehdejší Habeše. Tato kočka jménem Zula byla zřejmě matkou všech habešských koček. Těm dnešním habeškám se ale moc nepodobala, až na typické zbarvení srsti. Uznání se toto plemeno v Británii dočkalo poměrně rychle, a to roku 1882.
Následující události, mezi které patřily i obě světové války a epidemie kočičí leukémie, se postaraly o značnou redukci členů plemene a chybělo jen málo k jeho vymření. Situace se začala otáčet až v 60. letech, kdy habešky začaly získávat na popularitě, a dnes už patří mezi nejznámější a nejoblíbenější krátkosrsté plemeno koček.
Jak už jsem předznamenávala, habešské kočky mají silnou osobnost, nehodí se proto pro každého. Jsou to moc chytré, extrovertní a svéhlavé kočky. Ač si stále udržují svou eleganci a jsou převážně tiché, dokáží člověku zřetelně sdělit, co chtějí. Jsou to nehorázní zvědavci a průzkumníci. Důkladně projde inspekcí cokoliv od nákupu až po návštěvu. Také velmi nerady riskují.
Aby se cítily dobře, potřebují hodně kontaktu se svojí rodinou a být jejím právoplatným členem, který není vynecháván z žádného dění. Takže pokud trávíte většinu dne mimo domov a kočka by doma měla být sama, chřadla by. Velmi dobře vycházejí s ostatními kočkami a skvělými parťáky dokáží být i psovi.
A kdo neví, jak taková habešská kočka vlastně vypadá, má svalnaté a pružné tělo mírného orientálního typu. Celkově působí dosti lehce a elegantně. Pochlubit se může hustým, jemným a hedvábným kožichem. Jeho původní barvou je barva divoká, nazývaná “ruddy”. Postupem času přibývaly barvy další, ovšem vždy s tickingem. To znamená, že na každém jednotlivém chlupu se nachází dva nebo tři tmavěji zbarvené proužky. Stejnou kresbu můžete najít například také u divokého králíka.
Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene se rodí vždy s tmavou srstí, která pomalu zesvětluje až během dospívání. Může se také stát, že se ve vrhu objeví i dlouhosrsté kotě – tedy somálská kočka. Může totiž nést gen pro dlouhosrstost.
Máte habešku doma? Já mám nejraději jejich ruddy zbarvení, díky kterému vypadají zajímavě a divoce.
Také váš pes rád “loví” okolo poletující hmyz? A také vám v létě trne v zádech, když chňape po vosách a včelách nebo i sršních? A jak poznat, jestli má člověk doma psího alergika? Pozor bychom si měli dávat i teď v září, kdy vosy obhlíží popadané ovoce.
V létě jsme vyrazili s chlupáči na horskou dovolenou. A ačkoli jsem já sama na blogu už nakousla, jak je důležité pečovat o tlapky psa nejen v létě, byla jsem překvapená kolik jsem letos potkala pejsků s botami.
V předchozím článku o výběru postrojů pro naše chlupáče, jsem se zaměřila především na to, jaké typy jsou k dostání a jak se od sebe liší. Dneska bych se s vámi ale chtěla podělit o to, co vlastně předchází samotnému pořízení této šikovné alternativy...
Není žádnou novinkou, že postavení psa prošlo v posledních desítkách let výraznou proměnou a dnes je pes brán jako další člen rodiny. Také není nijakým překvapením, že pes potřebuje pro svou správnou výchovu a zdravý psychický vývoj autoritu a řád,...
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží...
Taky vás zajímá, co dělá váš pes, když nejste doma? Už jsme tu společně nakousli téma pes a práce, jelikož ne vždy můžu svého chlupáče vzít s sebou. A teď když mám psy dva, musím počkat, až se škvrně trochu vyřádí, než začnou zase oba chodit pěkně se...
Voda je základ života a obzvláště v létě je důležitá pro všechny živé tvory. To platí nejen pro psy a kočky, ale i pro naše malé čtyřnohé kamarády hlodavce. A jak jsou na tom ti nejmenší?
Náš nový chlupáč do party teprve objevuje svět. To, co však objevil rychle, je vášeň pro míčky všeho druhu. Zabaví se s nimi i celé hodiny. A ještě než jsem začala učit povel “přines”, tak už jsem měla aportovaný balónek zpátky v ruce, na kterou...
Postroj pro psa - pro někoho stále novinka, pro mě dnes už samozřejmost. I když musím přiznat, že do nedávna i můj chlupáč disponoval jen klasickou sadou obojek - vodítko. Jenže pak jsem se začala trochu více zajímat o canicross a dogtrekking a tam se...
Sama se nepovažuji za kdovíjakou znalkyni hlodavců a tak se vždy snažím využít každou příležitost dozvědět se něco nového o péči o tyto malá čtyřnohá stvoření. Když mi můj kamarád Michal řekl, že si pořídil morče, hned jsem si u něj domluvila návštěvu,...
Léto a především letní vycházky já i můj chlupáč milujeme. Ovšem to, co máme rádi o něco méně, jsou teploty, ve kterých se nedá vyjít ani ven. Rozpálený betonový chodník, rozteklý asfalt na silnici, vyprahlá půda a seschlá tráva. To vše dělá život můj...
Přišlo to z nenadání. Na facebookové stránce jednoho útulku na mě vykoukla dvě krásná očička, která hledala nový domov. Ten původní byl bohužel nevyhovující. A tak jsme za pár dní s přítelem vyrazili a ještě ten samý den neplánovaně rozšířili naší psí...
